Zdravotní nerovnosti v Česku významně ovlivňují úroveň zdraví lidí. Ve většině případů jsou totiž vázány na chudobu a sociální vyloučení. Zvýšit zdravotní gramotnost a podpořit zdraví u sociálně vyloučených osob měl za cíl pětiletý projekt Státního zdravotního ústavu s názvem Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. „Nevhodné složení stravy, nedostatek pohybu, riziko závislostí a zhoršený přístup ke zdravotní péči jsou problémy, které obyvatele sociálně vyloučené lokality mohou ohrožovat více než většinovou populaci. U dětí se může nedostatek správné výživy a nezdravý životní styl negativně projevit ve školní úspěšnosti a pozdějším začlenění do společnosti,“ říká v rozhovoru pro Zdravotnický deník hlavní koordinátorka projektu a vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ lékařka Marie Nejedlá.
V prosinci minulého roku skončil pětiletý projekt SZÚ „Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“. V rámci projektu se podařilo otevřít 14 Regionálních center Podpory zdraví. Mohla byste mi přiblížit fungování těchto center? Co má na starost koordinátor a mediátor podpory zdraví?
Regionální centra podpory zdraví, která byla založena v rámci projektu Státního zdravotního ústavu „Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“ pracovala v každém kraji v letech 2018 až 2022 ve složení 1 koordinátor a 2 až 8 terénních pracovníků neboli mediátorů podpory zdraví. Metodické vedení regionálních center zajišťoval národní realizační tým ze Státního zdravotního ústavu, Centra podpory veřejného zdraví. Cílem projektu bylo snižování zdravotních nerovností a zvyšování zdravotní gramotnosti u cílové skupiny osob ohrožených chudobou ve věku 15 až 65 let. Koordinátoři řídili v rámci kraje realizaci skupinových a individuálních intervencí podpory zdraví pro cílovou skupinu. Za tím účelem jednali s klíčovými partnery a organizačně zajišťovali realizaci kurzů zdravého životního stylu, kurzů pohybových aktivit, dnů zdraví a individuální intervence realizované mediátory podpory zdraví. Skupinové intervence probíhaly např. v azylových domech, ve věznicích, v nízkoprahových zařízeních, v komunitních centrech apod., a realizovali je proškolení lektoři. Kurzy byly koncipovány jako 40hodinové. Každý intervenční program trval jednu hodinu a byl interaktivní s využitím modelů a různých přístrojů (spirometry, analyzátory CO, hlukoměry a jiné). Druhou hlavní rovinou práce koordinátorů bylo metodické vedení terénních pracovníků – mediátorů podpory zdraví, jejichž náplní práce byly realizace individuálních intervencí v rodinách v sociálně vyloučených lokalitách. Každý mediátor podpory zdraví zaznamenával každou intervenci na tzv. kartu klienta, která byla pseudonymizovaná a každá intervence podepsaná klientem a mediátorem. Cílové penzum 40 hodin intervencí mohlo být sestaveno z individuálních i skupinových intervencí. Prostřednictvím koordinátorů byly všechny záznamy, karty klienta, informované souhlasy, monitorovací listy a prezenční listiny předávány národnímu koordinátorovi ke kontrole a evidenci a následné registraci.
Mezi nejproblematičtější oblasti v přístupu ke zdravotní péči v sociálně vyloučených lokalitách se řadí Ústecký a Moravskoslezský kraj. Vidíte posun ve zlepšení zdravotní péče v těchto oblastech?
Cílem projektu byla primární prevence, tedy podpora zdraví a zvyšování zdravotní gramotnosti. V rámci projektu z toho důvodu k ověření efektivity probíhala studie zdravotní gramotnosti podle validovaného 16 otázkového dotazníku WHO, který se týká 3 oblastí zdravotní gramotnosti, a to zdravotní péče, primární prevence a podpory zdraví. Každá z 16 otázek byla hodnocena před a po absolvování 40 hodin programů a v rámci studie bylo prokázáno statisticky významné zlepšení zdravotní gramotnosti.
Jaké jsou podle Vás důvody, proč mnoho lidí z vyloučených lokalit své zdraví zanedbávají nebo se mu nevěnují? Je na vině například nižší vzdělání nebo si prostě jen myslí, že nejde o nic vážného?
Obecně platí, že zdraví je ovlivňováno socioekonomickými determinantami zdraví, kam patří příjem nebo jeho absence, vzdělání a zdravotní gramotnost, zaměstnání a pracovní podmínky, životní podmínky a bydlení, životní styl a chování se vztahem ke zdraví. Také platí, že životní styl ovlivňuje zdraví z 50 procent. Tyto determinanty způsobují nerovnosti ve zdraví, tedy, že lidé s nižším vzděláním a příjmem mají nižší přístup k čerpání zdraví, a tím i k rozhodování ve prospěch zdraví. V sociálně vyloučených lokalitách, azylových domech, věznicích a jiných zařízeních, je vyšší koncentrace osob s nižším vzděláním, nižším příjmem…Podpora zdraví realizovaná pro osoby ohrožené chudobou a sociálním vyloučením tedy přispívá ke snižování nerovností ve zdraví. Náš projekt se zaměřil na dvě z těchto determinant, a to vzdělání a zdravotní gramotnost (neformální vzdělávání) a životní styl a chování se vztahem ke zdraví.
Mají lidé v sociálně vyloučených lokalitách specifické nemoci než lidé ve většinové populaci?
Projekt byl zaměřen na primární prevenci, tedy předcházení nemocem, na zvyšování zdravotní gramotnosti a podporu zdravého životního stylu včetně pohybové aktivity – kurzy pohybové aktivity reagovaly na místní poptávku po typu aktivit. K údajům o nemocnosti jednotlivých osob neměli mediátoři podpory zdraví přístup.
Na jaké zdravotní oblasti je podle Vás nejdůležitější se zaměřit?
V České republice umírá dlouhodobě 50 procent lidí na kardiovaskulární onemocnění a 30 procent na onkologická onemocnění. Z toho důvodu je nutné zaměřit se na prevenci rizikového chování v oblasti závislostí (látkové a nelátkové závislosti), podporu správné výživy, podporu zdraví prospěšné pohybové aktivity a podporu preventivních prohlídek (pomoc s registrací u lékaře, doprovod na preventivní prohlídku, preventivní vyšetření cholesterolu, podporu účasti ve screeningových programech).
Na jaké nemoci nejčastěji sociálně vyloučení lidé trpí a umírají?
Projekt nebyl zaměřen na tato zjištění. Při podání projektové žádosti jsme pracovali s dostupnými studiemi, jako je například Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2016. Zdravotní stav vyloučených, chudých Romů je podmíněn jejich sociálním statusem, nikoliv jejich etnicitou. Nerovnosti ve zdraví u obyvatel ze sociálně vyloučených lokalit jsou způsobeny nižším vzděláním a horšími sociálně-ekonomickými podmínkami. Lidé zde žijící mají omezený přístup k informacím, které jsou často podávány pro ně zcela nesrozumitelnou nebo složitou formou. Lidé s nízkými příjmy, bez vzdělání, odkázaní na sociální dávky často nepovažují zdravý životní styl za svou prioritu. Nevhodné složení stravy, nedostatek pohybu, riziko závislostí, zhoršený přístup ke zdravotní péči jsou problémy, které obyvatele sociálně vyloučené lokality mohou ohrožovat více než většinovou populaci. U dětí se může nedostatek správné výživy a celkově nezdravý životní styl negativně projevit ve školní úspěšnosti a pozdějším začlenění do společnosti. Romští muži, stejně jako muži stejné vzdělanostní a příjmové skupiny, mají horší životní styl než ženy a ve větší míře se u nich projevuje rizikové chování. Statistiky úmrtnosti a nemocnosti dle pohlaví v romské populaci neznáme, nicméně i tak se zdají muži být ohrožováni sociálně ekonomickými determinantami více než ženy. Celkově horší zdravotní stav je charakterizován výskytem chronických chorob v dřívějším věku, vyšší předčasnou úmrtností – v průměru o 10-15 let, častějším výskytem onemocnění kardiovaskulárního systému, diabetu a onemocnění dýchacího a trávicího traktu. Kojenecká úmrtnost se snižuje, ale stále zůstává dvojnásobná ve srovnání s majoritní populací, kde je velmi nízká. Dále Romové uvádí, že ve větší míře než majoritní populace trpí bolestmi hlavy a pohybového aparátu. Také výskyt duševních onemocnění je v této populační skupině vyšší, značnou část tvoří duševní choroby spojené s nadměrným pitím alkoholu.
Chystají se do budoucna další projekty podobného typu?
Ano, již začal projekt, který ideově navazuje na výše uvedený a nazývá se Podpora zdraví v rodinách, který je zaměřen na děti od 3 do 15 let a jejich rodiče nebo pečující osoby, které jsou ohrožené chudobou a sociálním vyloučením. Projekt zaměstnává koordinátory se zkušenostmi z minulého projektu, kteří koordinují realizaci intervenčních programů, které jsou adaptovány pro předškolní, mladší školní věk a starší školní věk a realizují je proškolení lektoři a také pracovníci Centra podpory veřejného zdraví SZÚ. Jedná se o realizaci skupinových intervencí (azylové domy, dětské domovy, nízkoprahová zařízení). Vybraní mediátoři podpory zdraví pracují dále ve vyloučených lokalitách, od roku 2023 realizují pouze individuální intervence v rámci projektu Mediátor podpory zdraví pro Romy, projekt podpořený UNICEF a zaměřený na realizaci programů v oblasti správné výživy, podpory duševního zdraví a pohybové aktivity, významu očkování a dostupnosti zdravotní péče. Tento projekt má ještě druhou část zaměřenou na podporu zdraví u ukrajinských dětí a migrantů, ve které pracuje již 82 proškolených ukrajinských lékařů a lékařek s intervenčními programy podpory zdraví adaptovanými a přeloženými do ukrajinštiny a třetí část, v rámci které probíhá prevence HIV/AIDS ve školách, kdy je realizován interaktivní program Hrou proti AIDS. Tento projekt SZÚ je součástí národního projektu UKRAJINA.
Nela Slivková
