Do několika let nebude mít praktického lékaře každé třetí dítě, odhadují Odborná společnost praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. Velká část praktiků brzy odejde do penze, téměř polovina je starší 60 let a více než 14 procent starší 70 let. Podle části odborníků by pomohlo zjednodušit vzdělání pro lékaře v ambulancích.
Podle sdružení je v ČR aktuálně zhruba 1800 ordinací pro děti, do optimálních kapacit jich chybí asi 300. Mezi roky 2017 a 2021 zavřelo bez náhrady 338 ordinací. Podle dat z loňského prosince bylo 813 praktiků starších 60 let. Dnes šedesátiletí narození v roce 1962 mají věk odchodu do penze podle údajů na webu České správy sociálního zabezpečení stanovený na 64,5 roku. Velká část dětských lékařů jsou ale ženy, kterým se věk snižuje podle počtu dětí. Se dvěma dětmi jdou do důchodu o rok a čtvrt dříve, se třemi nebo čtyřmi v 61 letech a osmi měsících.
Usnadnit příchod mladých lékařů mají podle předsedkyně odborné společnosti dětských praktiků Aleny Šebkové změny ve vzdělávání. „Nejde o radikální novinku, nebo neověřený experiment, vracíme se k dřívějšímu systému dvou atestací. Ke stávajícímu oboru pediatrie by přibyl kratší obor, pouze pro praktické lékaře pro děti a dorost s velmi intenzivní praxí,“ vysvětlila. Tento systém fungoval v letech 2004 až 2017, podobný je pro praktické lékaře pro dospělé.
Změnou ve vzdělávání k posílení kapacit ordinací
Budoucí lékaři v současné době studují obor pediatrie, mohou jít pracovat jak do nemocnic, tak do ordinace praktika, případně se specializovat i jako dětský psychiatr. Každý rok si pediatrický kmen vybírá podle údajů České pediatrické společnosti ČSL JEP asi 200 mladých lékařů po ukončené lékařské fakulty, obor patří mezi nejoblíbenější.
Změna ale podle praktiků studium prodloužila a snížila objem praxe přímo v ordinacích ve prospěch nemocničních dětských oddělení. „Změna se nijak nedotýká oboru pediatrie, pouze vytváří mezistupeň, který umožňuje novým kolegyním a kolegům kvalitní vzdělání a rychlejší nástup do praxe,“ dodala Šebková.
Podle předsedkyně sdružení Ilony Hülleové by úprava vzdělávání, při němž by v ordinaci lékaře-školitele pracoval i jeho školenec, vedla k okamžitému posílení kapacity ordinace. „Obzvláště v případě převzetí praxe v budoucnosti mladým kolegou se tento model velmi osvědčil. Přináší výhody jak pro lékaře, tak zejména pro naše malé pacienty a jejich rodiče, neboť je zajištěno pokračování péče praktickým dětským lékařem, kterého již znají,“ uvedla.
Mohlo by vás zajímat
Podle prohlášení pediatrické společnosti, kterou poslala ministrovi zdravotnictví, by ale studium mělo zůstat společné. Změna vzdělávání od roku 2004 vedla k tomu, že atestovalo méně než 30 praktiků ročně, tehdejší potřeba byla kolem 50 a současná je 80 za rok. „Nyní atestuje poprvé od devadesátých let přes 100 pediatrů ročně, z nichž minimálně dvě třetiny by měly jít do primární péče,“ uvedla pediatrická společnost. Dětští lékaři ale podle ní chybí i v nemocnicích.
Ministerstvo zdravotnictví letos finančně podpořilo vytvoření 80 míst pro vzdělávání v ordinacích dětských lékařů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) tehdy uvedl, že data potvrzují, že více dětských lékařů zůstává v nemocnicích. Do léta chce představit svou vizi změn v pediatrii, do konce roku chce připravit i změnu legislativy.
Dostupnost zdravotní péče včetně dětského praktického lékaře je zodpovědností zdravotní pojišťovny. Podle mapy VZP není dost ordinací například ve všech regionech Karlovarského kraje kromě Ostrova a okolí a ve velké části Středočeského kraje. Naopak uspokojena je podle VZP poptávka v celém Jihočeském, Zlínském a většině Plzeňského či Pardubického kraje.
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV) v loni květnu uvedla, že někteří pacienti musí k praktickému lékaři dojíždět delší dobu, než je časová dostupnost stanovená nařízením vlády. Složitá je podle ní situace zejména v Jihomoravském a Ústeckém kraji, problémy jsou ale také v Plzeňském či Jihočeském kraji nebo části středních Čech a Vysočiny.
