Pacient je pošťákem žádanek, zaznělo na senátní konferenci. Řečníci se shodli na nutnosti větší digitalizace zdravotnictví

Implementace zákona o elektronizaci zdravotnictví, shromažďování dat, stanovování úhradových mechanismů, zavedení EZ karty, role pacientských organizací, telemedicína a její legislativní důsledky. Nejen těmto tématům se na konferenci Digitalizace zdravotnictví a sociálních služeb 2023, uspořádané 2. května senátním Výborem pro zdravotnictví a Aliancí pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb, věnovali pozvaní řečníci. Všichni se shodli na tom, že digitalizace českého zdravotnictví přinese větší úspory, efektivitu i komfort pro pacienty. Ředitel VZP Zdeněk Kabátek ovšem vyjádřil pochybnosti, zdali je možné velké změny zavést rychle.

„Nejsme tak daleko, jak bychom mohli nebo měli být,“ řekl na úvod konference místopředseda výboru Tomáš Fiala ke stávající úrovni digitalizace zdravotnictví v České republice. Prvním příspěvkem na něj navázal Milan Blaha, vrchní ředitel pro informační a  komunikační technologie Ministerstva zdravotnictví, který představil některé ze záměrů pro příští rok. Ty vycházejí z Národního plánu obnovy a zahrnují řadu projektů, jako je sjednocení propouštěcích zpráv, rozšíření funkcionalit EZ karty (někdejší aplikace Tečka), realizace centrálních služeb a tvorba implementačních standardů. „Nyní se hodnotí projektové žádosti,“ uvedl Blaha a zmínil i utváření týmu Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ), speciálního oddělení na ministerstvu zdravotnictví, odpovídajícího za řízení digitalizace. „Je zatím hotový asi ze tří čtvrtin,“ informoval ke stavu skupiny.

Zatěžkávací zkouška při covidu

Blaha připomněl, že na elektronizaci zdravotnictví úzce spolupracuje s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Jeho ředitel, Ladislav Dušek, na konferenci rovněž vystoupil a účastníky seznámil s širokými možnostmi využití Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), který jeho úřad vytváří a spravuje. Systém mimo jiné mapuje kapacity v primární péči, výkonnost poskytovatelů, úhrady i náklady, a celkově tak slouží jako datová základna pro současnou i budoucí digitalizaci. „Jeho přidaná hodnota je v jeho komplexnosti,“ vyzdvihl přínos systému Dušek. Také připomněl, že si NZIS prošel zatěžkávací zkouškou, a to když během covidové pandemie poskytoval provoz centrálních systému v reálném čase.

Jako slabinu digitalizace Dušek zmínil nedůsledný sběr dat, resp. fakt, že se některá data parametricky nesbírají, a to například definiční parametry při diagnóze nádorů. Někdy prý také může docházet k tomu, že pokud je elektronizace špatně pojatá, může dokonce představovat více administrativy. ÚZIS se ale podle jeho slov vydává opačnou cestou.

Člověk míní, život mění

Před přehnanými očekáváním od digitalizace na konferenci varoval ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Přestože uznal, že tento proces určitě přinese úspory a dokonce pochválil Ministerstvo zdravotnictví a ÚZIS, že „konečně mají jasno v tom, kam směřují“, ke splnění brzkých cílů v oblasti digitalizace se postavil spíše skepticky. Připomněl svou zkušenost z Veřejné zdravotní pojišťovny, která digitalizuje již deset let, ale celý proces jde pomaleji, než se čekalo.

Pozitivně se Kabátek postavil k využití telemedicíny neboli distanční péče, kterou vnímá jako příležitost k efektivitě i zvýšení komfortu pro pacienty. Upozornil ovšem na nedostatečně zpracovanou legislativu v této oblasti. Přesto Zákon o zdravotních službách dnes již umožňuje zahrnout některé telemedicínské výkony do úhrady. Jde prý ale stále o „šedou zónu“.

Hřiště plné paragrafů

Podrobněji se tématu legislativních aspektů telemedicíny a digitalizace ve svém příspěvku věnovala zástupkyně ředitele ÚZIS Vladimíra Těšitelová. Popsala, jak by měla telemedicínu upravovat chystaná novela Zákona o zdravotních službách, která se v současné době nachází v připomínkovém řízení. „Jde jen o jeden paragraf se dvěma odstavci, který stručně definuje telemedicínu a podmínky, za kterých ji lze poskytovat,“ vysvětlila Těšitelová. „Snažíme se těmi paragrafy dohnat to, co ve zdravotnictví chybí,“ dodala.

V druhé části své přednášky přiblížila povahu novely Zákona o elektronizaci zdravotnictví, který by měl kodifikovat základní legislativní infrastrukturu. „Je to jako fotbalové hřiště, na kterém se může začít hrát elektronizace zdravotnictví,“ pomohla si přirovnáním. Novela se v současné době připravuje, přičemž její základní teze by měly být hotové letos v červnu.

Mohlo by vás zajímat

Jednatele nymburského nemocnice chce město vybrat na jaře, odvolaná Kvačková je připravena bránit se soudně

Když roboti zlepšují kvalitu péče

Na Těšitelovou přímo navázal docent Právnické fakulty Univerzity Karlovy Petr Šustek. Podle něj rozvoj telemedicíny v současné době brzdí znění Zákona o zdravotních službách, které stanovuje, že „zdravotní služby mohou být poskytovány pouze ve zdravotnických zařízeních“. V témže paragrafu je sice uvedeno několik výjimek, které upravují poskytování péče i mimo zdravotnické zařízení, ovšem jako podklad pro široké zavedení distanční péče to pravděpodobně nestačí.

Šustek při diskuzi o telemedicíně zdůraznil nutnost zachování standardu péče, jinými slovy by při jejím zavedení nemělo dojít ke snížení kvality péče. Současně ale zmínil dva nedávné příklady, kdy inovativní technologie kvalitu přímo zvyšují. Jedním z nich jsou slibné výsledky využití umělé inteligence v radiologii, druhým nedávná americká studie, z níž vyplynulo, že chatbot s umělou inteligencí dokázal poradit pacientům lépe a empatičtěji než zkušený lékař (psali jsme o tom zde). I to by bylo podle Šustka nutné legislativně upravit. V té souvislosti zmínil několik příkladů ze zahraničí. Například v Izraeli je vždy stanovena osoba, která je za zákrok s využitím telemedicíny odpovědná.

Pozor na byznysové pojetí

O své zkušenosti s telemedicínou se na konferenci podělil i přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Táborský. Jeho pracoviště poskytuje pacientům na dvacet různých telemedicínských druhů péče.

K samotné digitalizaci zmínil několik bariér, které podle něj brzdí její širší zavedení do klinické praxe. Jsou to mimo jiné snaha o byznysové pojetí, minium aktivity pacientských organizací a absence úhradových mechanismů. „To je podklad k tomu, abychom mohli vytvořit komplexní systém,“ řekl Táborský k úhradám.

Léky až domů?

Za pacientskou organizaci Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění vystoupila na závěr konference její místopředsedkyně Kristýna Čillíková. „Pacient je pošťákem žádanek, propouštěcích a závěrečných zpráv,“ zhodnotila současnou podobu cesty pacienta českým zdravotnickým systémem a demonstrativně před účastníky vyndala z kapsy papírový očkovací průkaz coby důkaz nedostatečné elektronizace. Systém je podle Čillíkové potřeba optimalizovat. Mělo by se snížit množství administrativy, které zatěžuje lékaře a ubírá jim čas na pacienta, a jménem asociace se vyslovila i za širší možnost pacientů konzultovat medicínské problémy například s lékárníky. „Na to by mohla navázat možnost doručení léků až domů,“ dodala Čillíková.

Filip Krumphanzl