Profesor Neužil: Česká kardiologie dostala do světa zásadní inovaci
O moderním způsobu léčby srdečních arytmií, jejichž výskyt v posledních letech dramaticky narůstá, hovořil na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil, který v českém prostředí zavedl ablaci pulzním polem. Tato revoluční metoda se stala úspěšnou a od loňska její pomocí léčí své pacienty kardiochirurgové na několika kontinentech.
Výskyt fibrilace síní, která je nejčastější formou srdeční arytmie, nazval Neužil epidemií. „Zvyšuje se nejen u starších pacientů, ale i u lidí mladších. Když jsem začínal s medicínou, nepamatuji si za svou praxi, že by nám přišli dvaceti, třiceti nebo čtyřicetiletí pacienti a mají fibrilaci síní. Dnes se to ale běžně děje,“ upozornil.
Revoluční novinkou v léčbě srdečních arytmií, která nese velmi výraznou českou stopu, je ablace pulzním polem. „Je to změna charakteru energie, kterou jsme dosud 25 nebo 30 let standardně používali na katetru, který dovedeme do srdce, zmapujeme ložisko arytmie a to následně zničíme. Dosud jsme byli zvyklí používat termickou energii, kterou jsme považovali za výbornou. Buď jsme tkáň v srdci spálili, nebo zmrazili. Termická energie je sice predikovatelná, ale působí i na okolní orgány, čímž způsobuje různé komplikace – například zúžení cévních struktur, trombogenicitu (schopnost způsobit vznik trombózy – pozn. red.) a mnohé další.
Metoda, která šetří okolní orgány
Pro Petra Neužila – a jak se později ukázalo, i pro českou kardiologii obecně – se stalo klíčovým jeho setkání s americkým kamarádem kardiologem v roce 2014. „V New Yorku na baru jsme se u piva bavili o tom, co zrovna dělá. Vyprávěl mi, že po večerech dělá na výzkumu úpravy defibrilačního pulsu. Reagoval jsem slovy, že to už se přece dávno zkoušelo a ukázalo se to být velmi nebezpečné. On mi ale odpověděl, že ne. Že dříve byl používán defibrilační pulz využívající milisekundy, zatímco nová metoda, kterou testuje využívá mikrosekundy, díky čemuž se rizika výrazně snižují,“ vyprávěl Neužil.
A protože ho projekt zaujal, ještě v témž roce odjel do USA, aby osobně projekt posunul dál a vyzkoušel s kolegy katetr v této konfiguraci. „Je to vysokovoltážový pulz, tisíc až dva tisíce Voltů, ale zároveň má velmi úzkou šíři pulsu. To znamená, že nevytváří žádný termický efekt a destruuje membránu, selektivně přímo destruuje pouze membránu srdeční svalové buňky a šetří ostatní orgány, dokonce i svalovou buňku jícnu, který přiléhá na zadní stěnu levé síně,“ vysvětlil princip metody primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce.
Po řadě testů na zvířatech sáhli tuzemští odborníci i k nasazení nové technologie na lidi. „Už v roce 2016 jsme provedli epikardiálně lokalizovanou elektropolaci na otevřeném hrudníku sedmi pacientů, kteří byli indikováni ke kardiochirurgické operaci a měli fibrilaci síní. Kabelový katetr byl umístěn chirurgem a kardiologem v rámci hybridního zákroku. A už u těch sedmi pacientů jsme viděli úžasné efekty,“ zdůraznil Neužil.
Česko: Země klinickému výzkumu zaslíbená
Od roku 2017 pokračovali čeští kardiochirurgové v klinickém výzkumu a provedli další zákroky. „Výzkum ale probíhal jen v České republice, kolegové z Francie nedostali povolení,“ řekl Neužil. Tým lékařů z Homolky a z IKEMU zjistili s použitím různých typu pulzů, že pacientům ve sto procentech případů přetrvával efekt vyléčení z arytmie i po třech měsících od operačního výkonu. „Od té doby eskalovali publikace, kterými jsme zahltili celosvětové písemnictví. A následně až 15 různých klinických studií s 5 různými technologiemi probíhaly Na Homolce,“ uvedl Neužil, který to považuje za velký úspěch. „Ukázalo se, že klinický výzkum, který úspěšně prokáže efektivitu nějaké terapie, se může konat na půdě České republiky, protože to máme flexibilní a velmi kooperační prostředí, ve zdravotnictví tu pracují chytří lidé, kteří jsou navíc také flexibilní a neptají se, kdy mají jít domů. Máme tu sestřičky, které se usmívají, když přijdou v sobotu a v neděli do práce,“ uvedl Neužil.
„Certifikaci v Evropě jsme dostali v březnu roku 2021. A díky dobrým výsledkům klinických studií a skvělé součinnosti VZP, SÚKLu a distribuční firmy jsme byli schopni okamžitě registrovat katetr i celý systém. A v dubnu 2021 jsme provedli celosvětově první klinické aplikace,“ řekl Neužil. A dodal: „Co je ještě důležitější – dokázali jsme to za úhradovou cenu, která se vešla do běžné zoomové úhrady standardních termických katetrů, které jsme do té doby používali. Navíc nemusíme 25 procent pacientů znovu ošetřovat, takže ve výsledku dokonce zlevňujeme výkon tím, že zvládneme operovat 25 procent pacientů navíc.“ A zmínil i další zásadní výhodu popisované inovace. „Když jsme při výkonu standardní technologií dříve zvládli výkon za hodinu, za dvě nebo za tři hodiny, byli jsme rádi. Průměr výkonu s novou technologií je 32 minut. Minimalizovali jsme také komplikace,“ řekl.
V loňském roce došlo ke chválení technologie v Evropě, Asii a Austrálii a za rok 2022 bylo celosvětově 12 tisíc výkonů, z toho 1478 v Nemocnici Na Homolce a IKEMu. „Vedlo to k eskalaci dalších technologií, přicházejí další a další katetry,“ řekl primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce.
Mohlo by vás zajímat
Inovace pomohou, jedná se však o oblast, kde je třeba opravdu velkého kapacitního nárustu. Vloni bylo v České republice provedeno 6 tisíc ablací pro fibrilace síní, přitom by podle něj bylo třeba ročně takto zaléčit 25 až 30 tisíc tuzemských pacientů. „Takže tlačíme na to, abychom zrychlili léčbu a snažíme se domluvit s pojišťovnami,“ uzavřel Petr Neužil.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
Jakub Němec
