Schellong: Potřebujeme, aby se telemedicína dostala do úhrad
Telemedicína jde kupředu mílovými kroky, čemuž pomohla i potřeba léčby na dálku v době pandemie covidu. Zásadní bude, aby se ji co nejdříve podařilo dostat do úhrad, řekl na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov, jejíž lékaři a zdravotníci ve spolupráci s Centrem telemedicínských služeb Fakultní nemocnice Ostrava aktivně provozují řadu telemedicínských projektů.
Ředitel havířovské nemocnice také připomněl, že v covidovém období byly konzultace více než rok hrazeny zdravotními pojišťovnami. A dodal: „Je mi líto, že se od plateb za telemedicínské služby upustilo a doufám, že se od nich upustilo jen dočasně.“
Podle něj přitom nic nebrání stanovení legislativního rámce a tomu, aby se telemedicínské výkony do úhrad dostaly. „V podstatě dnes úhrady máme. Děkuji všem pojišťovnám, které nám pomohly s nasazením do praxe například prostřednictvím fondů prevence, na druhou stranu jsme si během covidu vyzkoušeli, že lze telemedicínu platit takzvanou konzultací. A to je věc, která se od začátku letošního roku dostala do legislativy a v zásadě bezpečně legislativně provádět již lze konzultaci zdravotníka v nemocnici pacientovi, který je doma, a tudíž může podle mne pojišťovna dát prostor k úhradám – alespoň v nějakém přechodném období, než bude telemetrie bodově ohodnocena,“ míní ředitel Nemocnice Havířov.
Cesta ke zlepšení disciplíny pacientů
V oblasti telediagnostiky byla podle Schellonga pracoviště, která jsou známá jako poskytovatelé telemedicínských služeb, během covidu z mnoha stran kontaktována s mnoha dotazy a požadavky. „Nestihli jsme ani rychle reagovat, protože jsme nebyli připraveni. Ale ty dotazy byly poměrně široké – jestli dokážeme pacienty s covidem držet doma, jestli je dokážeme sledovat a podobně. Podobnou velmi prudkou poptávku zaznamenala i všechna ostatní centra, kde mají potřebné technologie a zároveň i dohled mediků, paramediků či nelékařských zdravotnických pracovníků,“ uvedl Schellong. Mezi taková pracoviště patří například brněnské Mezinárodní centrum pro telemedicínu nebo Fakultní nemocnice Olomouc.
„Plátci ale v téhle oblasti bohužel nemohli stanovit úhrady – za což ale nemohou oni, ale chybějící legislativní rámec. Přitom se jedná většinou o multioborové a ve světě opravdu ověřené přístupy, které my tady nevymýšlíme, pouze se je snažíme zavést v Česku. Bylo by třeba všechny procesy ohledně implementace zrychlit,“ řekl také Schellong.
Mezi benefity zavádění telemedicíny do ambulantní praxe, které oceňují lékaři i pacienti, řadí Schellong snížení počtu návštěv u ambulantních lékařů, jednodušší sledování vývoje zdravotního stavu pacienta, možnost konzultace dat v rámci on-line mezioborové spolupráce i snížení počtu akutních hospitalizací. „Telemedicína má navíc obrovský motivační a edukační potenciál. Postupným a pravidelným měřením a sebemonitoringem zlepšuje disciplínu pacientů. Devadesát procent pacientů díky vyšší adherenci k léčbě zlepšilo svou disciplínu, díky čemuž dosáhli lepších klinických výsledků a zlepšení kritických fyziologických funkcí,“ uvedl ředitel Nemocnice Havířov.
Lék na opomíjenou péči
Ve svém vystoupení zmínil Schellong i jednu ze současných aktuálních výzev telemedicíny. „Dnes jsme na prahu testování jedné významné věci, o níž se už oficiálně hovoří po celém světě – tou je takzvaná opomíjená péče. V nemocnicích nám leží spousta pacientů, a ne všichni musí ležet na jednotkách intenzivní péče, ale zároveň nemohou být všichni pacienti na standardních lůžkách delší čas takříkajíc bez povšimnutí. A zdravotníků – zejména lékařů – máme jen omezený počet,“ vysvětlil Schellong. K tomu, aby nedocházelo k opomíjené péči může pomoci právě telemedicína. „Existuje možnost pacienta alespoň intermediárně sledovat pomocí chytrých technologií a od vstupu do zdravotnického zařízení až do doby třeba jednoho týdne po propuštění od něho čerpat jeho zdravotní data,“ řekl Schellong.
Ten vidí značné možnosti telemedicíny i v oblasti sociálních služeb. „Pacienti jsou na jednom místě a nemusí být individuálně zásobování drahými přenosnými zařízeními. Lze provádět hromadné nebo skupinová telemedicínská měření. V některých ústavech sociální péče pracují praktici na částečné úvazky, v některých nemají praktika vůbec. A vzhledem k prodlužování délky života, ale ne kvality zdravotního stavu, je naprostá většina starších lidí v ústavech nemocná, takže včasný přísun informací o změně jejich zdravotního stavu je pro lékaře velmi efektivní,“ vysvětlil.
Norbert Schellong také představil projekty, na kterých v praxi pracují zdravotníci v Nemocnici Havířov a v Centru telemedicínských služeb Fakultní nemocnice Ostrava. Mezi ně patří projekt monitoringu pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou v domácím prostředí pomocí vzdálené monitorace fyziologických funkcí jak pacienta samotného, tak blízké osoby, která s ním žije v domácnosti. Telemedicínu využívají lékaři i při monitoraci pohybového aparátu v poúrazové rehabilitační péči, sledování vybraných pediatrických pacientů s obezitou a astma bronchiale v ústavní a domácí péči, při monitoringu pacientů před bariatrickou operací a po ní a také při vzdáleném monitoringu lidí trpících diabetem nebo hypertenzí. Telemedicínská řešení ale nemusí mířit jen do skupiny chronických pacientů – v Nemocnici Havířov ve spolupráci s Centrem telemedicínských služeb FN Ostrava provádějí například i monitoring pacientů s hematoonkologickým onemocněním.
Jakub Němec
Mohlo by vás zajímat
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
Jakub Němec
