Senát ve středu večer projednával změnu zákona o ochraně veřejného zdraví. Novela nakonec putuje zpět do Sněmovny vybavena řadou pozměňovacích návrhů, které senátoři schválili. Patří mezi ně rozšíření věkového rozpětí pro některé typy očkování. Neuspěl naopak pozměňovací návrh, aby hygienici kontrolovali dodržování hlukových limitů u venkovních hudebních produkcí.
Nejintenzivnější rozpravu vyvolala část zákona týkající se hlukových a vibračních limitů. Senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS) upozornila na to, že zákon v současnosti nemůže řešit hluk z veřejných venkovních produkcí hudby. „Stanovisko ministerstva a pana ministra není vůbec pravdivé. V současnosti jsme v situaci, že aniž by to vláda zamýšlela, Sněmovna v roce 2015 na základě pozměňovacího návrhu z pléna schválila, že hygienické stanice nebudou řešit hluk z venkovního provozování hudby a budou řešit jen hudbu v budovách. Venkovní produkci mají obce řešit vyhláškami,“ popsala Marvanová.
A dodala, že jako pražská radní celý loňský rok s odborníky doporučenými hygienou řešila, existuje-li nějaký způsob, jak může obec řešit problémy občanů, kteří se ve velkém počtu na samosprávy obracejí, aby hluk řešily. „A zastupitelé nemohou lidem říct, že to nebudou řešit. Lidi protestují a předkládají petice a protestují. Řešili jsme to s odborníky a konzultovali s hygienou a zjistili jsme, že obec není schopna přijmout podzákonnou legislativu, aby problém řešila,“ uvedla Kordová Marvanová.
Obec podle ní nemůže posuzovat, do jaké míry je hlasitá hudba jen poškozující a nad jakými limity už může poškozovat zdraví. Mohla by sice koncerty zakazovat vyhláškou, to podle ní ale není řešením. „Nechceme s vaničkou vylít i dítě a kvůli stížnostem lidí na hluk zakázat koncerty. V Praze a mnoha dalších městech se chystá nová koncertní sezona a jde o velmi výbušný problém, uvedla. Podle ní není možné, aby státní správa řekla, že hluk řešit nemůže, a obce se dostávaly pod stále větší tlak, aby ho řešily. S ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) prý spolu se zástupci dalších měst situaci řešila a byla jím ujištěna, že se ministerstvo bude problémem zabývat. „Čekala jsem třeba, že vznikne nějaká expertní pracovní skupina, že ministerstvo bude situaci řešit na základě zkušeností ze zahraničí. Ale nestalo se vůbec nic,“ řekla Kordová Marvanová. Podle ní v různých světových metropolích, například v Londýně používají pravidla, která vytvořila státní správa.
Válek k Marvanové: Vaši odborníci vám lžou
Na to reagoval předkladatel zákona, ministr Válek: „V žádné evropské zemi neřeší koncerty a veřejné produkce a venkovní vystoupení někdo jiný než města a samospráva, eventuálně omezení a vyhlášky,“ řekl Válek. A Kordové Marvanové adresoval následující slova: „Pokud vám nějaký odborník řekl, že v Londýně to dokážou, tak bych rád znal jméno toho odborníka. Lhal vám a já se s tím lhářem rád seznámím. Buď to není odborník, nebo vám vědomě lhal.“
Ministr uvedl, že problematiku konzultoval se Státním zdravotním úřadem, s hlavní hygieničkou a s lidmi, kteří se zabývají hygienou hluku. „A ten problém je velmi jednoduchý. Pokud se jedná o krátkodobou venkovní expozici hluku, tak neexistuje žádný limit, u něhož by se řeklo, že jeho překročení poškodí zdraví, a proto se daná akce musí zakázat,“ uvedl Válek. Takovou metodiku podle něj prostě nelze stanovit. Podle Válka lze hladinu hluku v uzavřeném prostoru technicky změřit a definovat, v otevřeném prostoru to nelze, záleží na tom, jak měření provádíte a jak daleko od zdroje hluku jste. A například vibrace z koncertů se z medicínského hlediska nedají měřit vůbec.
Mohlo by vás zajímat
Zajímavou poznámku dodal i kardiochirurg a senátor Jan Pirk (za TOP 09). „Umí si někdo představit, že na každé hygieně bude trvale sloužit lékař, který bude připraven odjet měřit hluk na zavolání? Dovedete si představit ty náklady?“ zeptal se senátního pléna. A vyzval, aby nebyl přijat zákon, v němž jsou neproveditelné věci.
Senát nakonec pozměňovací návrh, podle něhož by hygienici kontrolovali dodržování hlukových limitů u venkovních hudebních produkcí, odmítl. Neprošel ani pozměňovací návrh, aby byly obce přímo účastníky řízení, jimiž jsou nyní jen žadatelé o povolení. Po sněmovních úpravách má novela zakotvit informování obecních úřadů o zahájení řízení o vydání povolení překračovat hlukové a vibrační limity. Senát navrhl změny ve vydávání povolení pro překročení hlukových a vibračních limitů například u dálnic a železnic. Už by neměly být dočasné, úřady by je ale mohly kdykoli přezkoumat.
Věková bariéra u očkování nedává smysl
Do Sněmovny putuje i senátní pozměňovací návrh na rozšíření věkového rozpětí pro hrazené dobrovolné očkování dospívajících proti lidskému papilomaviru (HPV) a proti meningokokům. Očkování proti HPV, který je původcem rakoviny děložního čípku, je nyní hrazeno z veřejného zdravotního pojištění lidem mezi 13. a 14. rokem věku. Senátoři navrhli rozšíření na 11 až 15 let věku. Věkové rozpětí pro hrazené očkování mládeže proti meningokokům, které nyní stát platí dívkám a chlapcům od 14 do 15 let, by podle Senátu mělo být mezi 14 a 16 lety.
„Diskutujeme zákon o ochraně veřejného zdraví. A tou nejúčinnější ochranou veřejného zdraví – pokud jde o infekční nemoci – je očkování. K tomu, aby byla očkovací strategie účinná, potřebujete dobrou a bezpečnou očkovací látku, ale potřebujete i důvěru, aby ten, kdo má být očkován, se očkovat nechal. A k tomu, abyste tu důvěru získali, potřebujete jako zdravotníci i čas diskutovat – v případě pediatrie s rodiči i s dítětem,“ uvedl senátor Karel Zitterbart (za STAN), podle něhož nedává jednoletá věková bariéra u očkování HPV a meningokoků z medicínského hlediska smysl. „Příklady ze zahraničí, ostatně i příbalový leták mluví o mnohem delším časovém období,“ řekl Zitterbart, který nedávno o tomto tématu hovořil také na sympoziu Zdravotnického deníku, které se věnovalo strategii očkování.
Očkovat by krom lékařů podle dalšího senátního pozměňovacího návrhu mohli znovu také hygienici, epidemiologové a zdravotní ústavy. Senátoři si od změny slibují zvýšení počtu očkovacích míst.
Zmizet mají potravinářské průkazy
Původní vládní novela uloží provozovatelům vodovodů povinnost zpracovat plán rizik a jejich řešení pro celý systém od vodního zdroje po kohoutek odběratele. Zdravotnická, sociální a ubytovací zařízení by musela mít vlastní posouzení rizika šíření bakterie legionelly a u starých budov i výskytu olova. Kontrolovat kvalitu dodávané vody musí provozovatelé vodovodů už teď. Rozsah těchto kontrol má vycházet z posouzení rizik, které má být nově trojstupňové. Zvlášť se mají posuzovat místa odběru surové vody, vodovody a rozvody vody v budovách.
Podle sněmovní novely by také mělo být zrušeno ustanovení, podle něhož lidé pracující v potravinářství potřebují takzvaný potravinářský průkaz, který byl vydáván na neurčito. „Zdravotní průkaz nezaručuje nic ani zaměstnanci, ani zaměstnavateli, jde jen o zbytečnou byrokracii,“ komentoval to Válek. Předloha obsahuje například také rozšíření zákazu charakteristických příchutí a aromat i na zahřívané tabákové výrobky, jak to vyžaduje evropská směrnice.
-jkn-
