V Česku lékaři zachytili pátý případ záškrtu, loni se vrátil po 27 letech
V Česku letos lékaři zachytili pátý případ záškrtu. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V kožní formě se projevuje bolestivými otoky nebo špatně se hojícími vředy, v respirační formě jako těžká angína se zúžením hltanu či hrtanu. Nemoc, proti které se děti očkují v povinné hexavakcíně, se v tuzemsku loni v dubnu znovu objevila po 27 letech, bylo pět případů. Odborníci upozorňují, že ochrana po očkování není celoživotní. Před nákazou chrání hlavně kolektivní imunita, která vzniká při proočkování 80 procent populace.
Lidé se mohou vzájemně nakazit vzdušnou cestou při vdechnutí kapének od nemocného nebo z kožních lézí. Letos SZÚ eviduje čtyři pacienty s kožní formou nemoci a jednoho s její respirační formou. První nemocný byl starší muž s oslabenou imunitou z Olomouckého kraje, který trpěl nehojícím se bércovým vředem na noze. V únoru lékaři potvrdili respirační formu nákazy u chlapce z Pardubického kraje, v dubnu přibyli muž ve středním věku v Praze a chlapec z Moravskoslezského kraje.
“V tomto týdnu NRL potvrdila kožní formu záškrtu způsobenou Corynebacterium ulcerans u staršího pacienta z kraje Vysočina,” uvedla vedoucí pro Národní referenční laboratoře (NRL) pro pertusi a difterii SZÚ Jana Zavadilová. Na Vysočině je to od loňského návratu záškrtu druhý případ.
Pacient z Vysočiny je hospitalizovaný na infekčním oddělení a léčen antibiotiky, osoby, které byly s nakaženým v kontaktu, mají sledovat svůj zdravotní stav. Pravděpodobným zdrojem nákazy je podle ředitele krajské hygienické stanice Jana Pečinky kočka nebo pes, které nemocný muž chová. Bakterie se vyskytuje běžně v půdě, přenos ze zvířete na člověka odborníci považují za ojedinělý.
“Zvýšený počet zachycených případů (…) v terénních laboratořích je dán pravděpodobně také zavedením lepší diagnostiky infekčních patogenů, mezi které patří i korynebakterie. Díky tomu se může dostávat i více zachycených vzorků k potvrzení do NRL,” uvedla zástupkyně vedoucího oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.
Mohlo by vás zajímat
Příznaky nemoci mají různou formu, objevuje se horečka, slabost a bolest v krku se zarudlými krčními mandlemi a zduřelými lymfatickými uzlinami. Kožní projevy jsou nebolestivé nehojící se vředy. Nejčastěji se záškrt ale projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami v krku, které vedou k zúžení hrtanu i hltanu a dušení. Toxiny z bakterií mohou bez léčby proniknout do krevního oběhu a poškodit srdce, ledviny nebo nervový systém.
V Česku se děti očkují hexavakcínou, která je zároveň proti černému kašli, žloutence B, tetanu, bakterii Heamophillus influenzae typu b a dětské obrně, po devátém týdnu života novorozence dvěma dávkami s dvouměsíčním intervalem a další dávkou mezi jedenáctým a třináctým měsícem života.
Proti záškrtu jsou pak znovu očkované v kombinaci s vakcínou proti tetanu a černému kašli v pěti až šesti letech a znovu v deseti až 11 letech. Čeští odborníci navrhli v souladu s mezinárodními doporučeními nepovinné přeočkování na jaře loňského roku. Zatím ale nebylo schváleno.
-čtk-
ČTK
