Větší riziko astmatu či zvýšeného tlaku. V průmyslových oblastech se žije hůř, vyplývá z výzkumu

Porovnání kvality života s ohledem na zdravotní stav na Ostravsko-karvinsku coby průmyslové oblasti a Českých Budějovicích coby neprůmyslové oblasti bylo předmětem výzkumu, který provedli čeští vědci z několika pracovišť v rámci projektu HAIE (Zdravé stárnutí v průmyslovém prostředí, který je spolufinancován Evropskou unií). Výsledky výzkumu na nedávné konferenci PREVON Národního screeningového centra prezentovala Hana Tomášková z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví na lékařské fakultě Ostravské univerzity.

Do studie se v letech 2020 až 2022 zapojilo 3247 respondentů ve věku od 35 do 65 let. Formou dotazníku odpovídali na otázky týkající se svého zdravotního stavu, vnímání rizik, životního stylu a celkové spokojenosti se životem. Odpovědi od respondentů z obou regionů poté výzkumníci porovnali a vyhodnotili. Mimo to se snažili zjistit, které zdravotní problémy mohou souviset s kvalitou životního prostředí a které další faktory mohou ovlivňovat subjektivní zdraví.

Jedna z infografik, kterou Tomášková představila, ilustrovala vliv všech faktorů na hodnocení subjektivního zdravotního stavu respondentů. Viditelně z něj vyplývá, že jako horší svůj zdravotní stav označovali takoví účastníci výzkumu, kteří byli věkem starší, žili v průmyslové oblasti, trpěli obezitou, kouřili a neudržovali sociální kontakty. Obyvatelům Moravskoslezského kraje rovněž hrozí statisticky vyšší riziko výskytu astmatu, vysokého krevního tlaku a hladiny cholesterolu. „Vzhledem k věku kohorty (středněvěcí) byl zjištěn relativně nízký výskyt kardiovaskulárních onemocnění, ale byl zjištěn vyšší výskyt rizikových faktorů těchto onemocnění,“ prezentovala Tomášková.

Kromě zdraví se respondenti vyjadřovali i k obecným problémům, které obyvatelé obou regionů vnímají až na výjimky podobně. Na škále od 1 do 5, kde nejnižší číslovka představuje nízké vnímání závažnosti a nejvyšší číslovka naopak vysoké, se na prvním místě shodně umístilo zdraví (vlastní i dětí). Větší rozdíly dle regionu lze vidět jen ve vnímání rizik spojených s kriminalitou, stavem životního prostředí a nezaměstnaností. Všechny tyto parametry jsou vnímány jako závažnější v Moravskoslezském kraji.

Co se týče znečištěného ovzduší, zde všechny aspekty tohoto problému rovněž citelněji vnímají v Moravskoslezském kraji, a to ať už jde o prašnost, znečištěná veřejná prostranství, zatěžující automobilovou dopravu, hlučnost, zápach či znečištění toků. Nutno ovšem podotknout, že celkově této problematice přikládali respondenti menší význam, než otázkám na obecné problémy.

Výzkum se rovněž zaměřil na percepci faktorů ovlivňujících zdraví. A za použití stejné hodnotící škály jako v předchozích otázkách se respondenti z obou regionů prakticky shodovali na míře jejich vlivu. Významný vliv obyvatelé jak Moravskoslezského, tak Jihočeského kraje přiřkli trvalému nervovému vypětí, obezitě, nedostatku pohybu, kouření, špatným stravovacím návykům, životnímu prostředí a stylu, pracovní zátěži a pracovním podmínkám.

Filip Krumphanzl