Výsledky ve farmabyznysu: Obří pokuta i vliv prodejů vakcín proti koronaviru
Tak jak prodeje vakcín proti koronaviru některým farmaceutickým společnostem v minulých dvou letech výrazně zlepšovaly výsledky jejich hospodaření, nyní efekt covidu postupně vyprchává. To je případ společností AstraZeneca nebo GlaxoSmithKline. Hospodaření amerického gigantu Johnson & Johnson bylo zase zasaženo obří pokutou. Vyplývá to z kvartálních zpráv o výsledcích hospodaření za leden až březen letošního roku, které postupně zveřejňují jednotliví výrobci léků.
Americká farmaceutická skupina Johnson & Johnson utržila za první tři měsíce letošního roku 24,7 miliardy dolarů (přibližně 528,5 miliardy korun). To představuje meziroční nárůst o 5,6 procenta. „Naše výsledky za první kvartál demonstrují silnou výkonnost napříč všemi třemi segmenty našeho byznysu a reflektují úsilí všech lidí pracujících v Johnson & Johnson na celém světě,“ uvedl v tiskové zprávě výkonný ředitel skupiny Joaquin Duato u příležitosti zveřejnění kvartálních výsledků.
Podle něho má skupina dobře našlápnuto k výraznému vylepšení celoročních výsledků. Johnson & Johnson počítá s meziročním nárůstem tržeb za celý rok 2023 o 5,5 až 6,5 procenta na bezmála 100 miliard dolarů. Ještě v lednu ale očekávala, že její tržby letos porostou pomaleji, a to o 4,5 až 5,5 procenta.
Obří pokuta kvůli škodlivosti dětského pudru
Jak uvedl Joaquin Duato, jedné z největších farmaceutických firem světa se dařilo ve všech třech byznysových oblastech. Nejvíce jí vzrostly tržby v segmentu spotřební farmacie, a to o 7,4 procenta. Mírně nižší růst obratu (7,3 procenta) vykázal segment zdravotnických přístrojů a vybavení, a farmaceutický byznys pak rostl o 4,2 procenta.
Skupina Johnson & Johnson zároveň v prvním letošním kvartále vykázala čisto ztrátu ve výši 68 milionů dolarů. Ve stejném období loňského roku přitom dosáhla čistý zisk přes pět miliard dolarů (asi 110 miliard korun).
Vysvětlení je nicméně poměrně jednoduché. Společnost Johnson & Johnson dostala pokutu ve výši necelých devíti miliard dolarů (přibližně 190,5 miliardy korun), na jejíž zaplacení kývla. Důvodem pokuty byly žaloby rodičů, kteří tvrdí, že dětský pudr od společnosti Johnson & Johnson má na svědomí vážné zdravotní komplikace včetně rakoviny. Skupina Johnson & Johnson musí řešit kolem 60 tisíc stížností tohoto druhu. Společnost už všechny své výrobky, které jsou za zdravotní potíže zodpovědné, stáhla z trhu.
Mohlo by vás zajímat
AstraZeneca s koncem covidu ztrácí
Britská farmaceutická skupina AstraZeneca patří mezi společnosti, které nabídly vakcíny proti koronaviru mezi prvními. A nyní patří k těm, kterým konec pandemie „kazí byznys“. Tržby AstraZeneky totiž v prvním kvartále letošního roku meziročně klesly o čtyři procenta na 10,9 miliardy dolarů (v přepočtu asi 233 miliard korun).
Pokud ale vliv prodejů produktů souvisejících s covidovou krizí odstraníme, AstraZeneca dosáhla zvýšení svých tržeb o rovnou desetinu na 10,7 miliardy dolarů. Při zohlednění kursových změn tržby dokonce stouply o 15 procent.
„AstraZeneca má za sebou silný start do roku 2023. Naše výkonnost byla velmi silná v zemích rozvíjejících se trhů,“ uvedl v tiskové zprávě ke čtvrtletním výsledkům šéf skupiny AstraZeneca Pascal Soriot. Podle něho má AstraZeneca našlápnuto k uvedení nových léků na trh, zejména pokud jde o přípravky pro léčbu různých druhů rakoviny.
A byl to právě onkologický segment, v němž se AstraZenece v prvním letošním čtvrtletí dařilo. Tržby z prodeje onkologických léků meziročně stouply téměř o pětinu. Celkové tržby pro celý letošní rok by pak podle odhadu AstraZeneky měly stoupnout v řádu nízkých až středních jednotek procent.
GSK ve stopách AstraZeneky
Podobný příběh jako AstraZeneca, napsala v prvním čtvrtletí také další britská farmaceutická skupina GlaxoSmithKline (GSK). Její celkové tržby se v prvním kvartále meziročně snížily o tři procenta (o osm procent při odstranění vlivu kursových změn), avšak při očištění o „covidový byznys“ tržby naopak meziročně o desetinu stouply.
GSK utržila v prvním čtvrtletí letošního roku bezmála sedm miliard liber (v přepočtu kolem 186 miliard korun). Provozní zisk klesl o devět procent na dvě miliardy dolarů, čistý zisk (v přepočtu na akcii) pak klesl bezmála o pětinu.
Výkonná ředitelka GSK Emma Walmsleyová přesto považuje první tři měsíce letošního roku za úspěšné. „Máme za sebou silný start se skvělou výkonností napříč všemi vakcínami, ale i léky obecně. Nyní se soustředíme na nové léčivé přípravky, které uvedeme na trh. Máme velký potenciál u vakcín proti RS virům, zároveň budeme posilovat naši výzkumnou aktivitu,“ uvedla Walmsleyová při oznamování kvartálních výsledků.
Zdeňka Musilová
Zdeňka Musilová
