Vzdělávání pedopsychiatrů či akutní lůžka pro dospívající. Jaké jsou priority ministerstva zdravotnictví v reformě psychiatrie?

Zvýšení dostupnosti akutní péče, větší dostupnost psychiatrů v terénu a zkvalitnění péče – to jsou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka cíle, jichž má být dosaženo prostřednictvím sady kroků, které představil na dnešní tiskové konferenci. Protože úzkým hrdlem reformy psychiatrie jsou lidské zdroje, zaměřuje se ministerstvo na vzdělávání, a to zejména u dětských psychiatrů. Prioritou pak je také rozvoj lůžkových kapacit pro dospívající. A protože je péče o duševní zdraví problematikou multioborovou, spolupracuje ministerstvo zdravotnictví s MPSV na tom, aby došlo k propojení zdravotních a sociálních systémů.

“Chceme, aby se modernizovaly léčebny a abychom měli jasnou strategii u psychiatrických nemocnic, akutních lůžek, ambulantních psychiatrů, center duševního zdraví i dalších odborností, jako jsou psychologové či adiktologové, kteří se problematice podílejí. Chci vědět, jak si představujeme za 10, 20, 30 let rozvoj léčeben, ambulantní psychiatrie či akutních lůžek, a na to bych chtěl směřovat nejen v krátkodobém, ale i dlouhodobém horizontu finanční prostředky zdravotních pojišťoven, případně ze státního rozpočtu, tak, abychom nedělali strategii na pár let, ale abychom měli dlouhodobou cestu. Víme totiž, že význam všech oborů týkajících se léčby těchto onemocnění bude narůstat,” uvádí ministr Válek.

Cílem tak podle něj je snižovat dobu pobytu psychiatrických pacientů v nemocnicích všech typů. Těžištěm by měla být akutní pomoc, během níž bude nastavena a nastartována léčba. Zvýšit by se pak měla dostupnost péče v komunitě, což je také důvod, proč ministerstvo zdravotnictví začalo úzce spolupracovat s MPSV.

“Plánujeme propojení zdravotních a sociálních systémů tak, abychom zabránili tomu, co se stalo v minulosti, kdy je na zdravotně-sociálním pomezí dvojí způsob financování. My snadno vyřešíme financování zdravotní péče, kdy se zástupci poskytovatelů dohodnou s pojišťovnami nebo jde o dlouhodobou strategii, na které jsme se domluvili s výbory odborných společností a je to ve státním zájmu. Takto ale nelze financovat sociální část, proto systémy chceme propojit, a já doufám, že v letošním roce představíme dlouhodobou strategii,” načrtává Válek. Na ministerstvu zdravotnictví tak vznikl společný tým se zastoupením MPSV, přičemž ÚZIS zapůjčil kapacity na zpracování analýz a statistik v sociální oblasti.

Dvojnásobek rezidenčních míst

Další stěžejní změnou jsou novinky ve vzdělávání. Počet rezidenčních míst u dětských psychiatrů se zvýšil na dvojnásobek (přesto zájem převyšuje počet vypsaných míst), což je trend, který by měl pokračovat v nadcházejících letech. Zvedly se i částky na školence, a to u dětských psychiatrů z 35 na 55 tisíc měsíčně a u psychiatrického kmenu z 10 na 35 tisíc měsíčně. Procesu by mělo napomoci také snižování administrativy, kdy se snížila se i administrativní bariéra pro výši úvazku školitele v tomto oboru a nemocnice tak mohou snadněji zajistit školící místa. Navíc se připravuje projekt na podporu vzdělávání dětských psychiatrů a zvýšení motivace volit tento obor.

Další novinkou pak je nový nástavbový obor lékařská psychoterapie. Ta je klíčovým léčebným přístupem v tomto oboru a připravují se možnosti zapojit i další nelékařské profese do psychoterapeutických intervencí.

Mohlo by vás zajímat

Na protidrogovou prevenci půjde ze zdravotnictví letos méně peněz

Třetím důležitým okruhem je podpora akutní lůžkové péče. Vznik nových akutních psychiatrických lůžek a zlepšení kvality těch stávajících by měly být umožněny programem IROP, ze kterého by na tuto oblast mělo jít 888 milionů korun. Hlavní část financí (dvě pětiny) by přitom půjde na lůžka pro adolescenty.

Silnější pozice národní rady

Protože je reforma péče o duševní zdraví multioborová záležitost, je třeba, jak už bylo zmíněno, meziresortní spolupráce – a to nejen s MPSV, ale i MŠMT, spravedlností či MMR. Aby byla zajištěna účast nejvyššího politického zastoupení rezortů, regionů či plátců, převzalo ministerstvo zdravotnictví vedení a úkoly Rady vlády pro duševní zdraví, která se loni transformovala do vládní Národní rady pro duševní zdraví pod vedením vicepremiéra vlády – ministra zdravotnictví. Zároveň došlo k transformaci tohoto orgánu tak, aby v něm byl silnější hlas uživatelů péče. Vznikla proto platforma uživatelů, která sdružuje malé organizace z celé republiky, a ta nominuje do rady dva zástupce.

Rada přitom schvaluje a připravuje kroky prováděné v rámci reformy péče o duševní zdraví. „Hlavními cíli Národní rady pro duševní zdraví pro následující rok jsou dokončení koncepčního materiálu pro komplexní síť péče o člověka v krizi, dokončení národní koncepce ochranného léčení či zvýšení dostupnosti služeb odborníků s psychoterapeutickým vzděláním,” přibližuje výkonný místopředseda Národní rady pro duševní zdraví Tomáš Kašpárek.”Dlouhodobě také funguje skupina zabývající se dětským duševním zdravím, jak preventivními programy překračujícími jednotlivé resorty a služby, tak i programy pro léčbu. Vznikla také meziresortní skupina pro psychoterapii, jejímž cílem je definovat podmínky a pravidla pro poskytování psychoterapie mimo zdravotnictví. My totiž máme nastavené podmínky pro poskytování psychoterapie jako léčebné metody ve zdravotnictví, nicméně je to metoda, která se využívá i v dalších oblastech, a je potřeba nastavit, kdo ji může poskytovat, za jakých podmínek a komu,” dodává profesor Kašpárek.

Mezi další cíle ministerstva a odborných společností patří optimalizace úhrad v ambulantní péči a zajištění možnosti využívat telemedicínu. Ve spolupráci s MPSV a komunitními službami je také v plánu posílit téma duševního zdraví u sociálních služeb, které pracují s dětmi (sociálně-aktivizační služby pro rodiny a děti). Pro zvýšení dostupnosti ambulantní péče je navíc nutné zapojit další pracovníky do péče o duševně nemocné, především psychiatrické sestry a adiktology, v rámci tzv. ambulancí s rozšířenou péčí, které nyní vstupují do systému.

Péče není navzdory změnám dostupnější, protože je více pacientů

Popsané kroky by tak měly být dalším krokem v reformě psychiatrické péče, která odstartovala už před více než deseti lety. V předchozím období bylo pilotně ověřeno 30 center duševního zdraví pro pacienty s těžkým průběhem psychotických a afektivních poruch, a vznikly multidisciplinární týmy pro děti, seniory či pacienty s problematikou závislostí a nařízeným ochranným léčením. Rozběhla se také transformace služeb v psychiatrických nemocnicích a proběhla modernizace a výstavba nových akutních psychiatrických oddělení ve všeobecných nemocnicích.

“V předešlých letech se plnil strategický dokument ministerstva zdravotnictví Strategie reformy psychiatrické péče, a mnohé změny se již povedlo realizovat. V současnosti se věnujeme implementaci Národního plánu pro duševní zdraví, který je mnohem širší. Zde jsou základní nastartované systémové změny popsány v mnoha dalších cílech a opatřeních. Cílem celé reformy není, jak se objevují mýty, zrušení nemocnic, ale změna systému tak, aby pacient dostal kvalitní a dostupnou péči, kterou potřebuje. Tedy, pakliže má banální obtíže, aby nezůstal zbytečně dlouho na psychiatrickém lůžku, aby byla rozvinuta krizová péče a síť ambulantní péče. Kritikové říkají, že péče není dostupnější. Není, protože přibylo pacientů s úzkostmi či depresemi a máme řadu adolescentních pacientů se sebepoškozováním. Důležité tak je, že ministerstvo reformu podporuje a že pro pana ministra je prioritou vzdělávání. Bez tohoto kroku, jehož výsledky budou ž za několik let, ani nechci predikovat, jak by systém dopadl,” shrnuje předsedkyně Psychiatrické společnosti ČLS JEP Simona Papežová.

Michaela Koubová