Největší tuzemská zdravotní pojišťovna vnímá telemedicínu jako nástroj k optimalizaci péče a zvýšení efektivity zdravotnictví. K tomu, aby byla široce podpořena v úhradách ale zatím nebyly naplněny věcné předpoklady. „Proto jsme zatím připraveni podpořit jen konkrétní pilotní projekty v rámci platné legislativy,“ řekl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Petr Nosek na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví.

„VZP dlouhodobě zastává názor, že telemedicína je jedním z prostředků pro optimalizaci zdravotní péče a pro zvýšení efektivity. V rámci VZP jsme připravili interní program nazvaný Digitalizace zdravotnických agend s využitím prvků telemedicíny, jehož cílem je vytvoření technologicko-procesních podmínek a standardů pro podporu a realizaci projektů v rámci telemedicíny,“ uvedl Nosek a doplnil, že ve VZP připravovali i dílčí projekty týkající se legislativy, patentové ochrany nebo technologie sdílení procesů s poskytovateli a sdílení dat mezi jednotlivými subjekty. „Vznikl i projekt týkající se úhrad, což je samozřejmě věc, která zajímá všechny poskytovatele,“ dodal Nosek.

Náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Petr Nosek hovoří v panelové diskusi na summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví. Naslouchají zleva: spoluzakladatelka Mindwell Jelena Holomany, ředitel OR-CZ Michal Mačát, CEO Infini One Václav Vachta, statutární zástupce ředitele ÚZIS Vladimíra Těšitelová a ředitel Nemocnice Havířov Norbert Schellong.

Náměstek ředitele VZP upozornil na to, že seznam počtu zákonů, které se zabývají telemedicínou, čítat už v roce 2021 devět položek. „Právní rámec a rozsah toho, kam všude zasahuje telemedicína, je skutečně široký,“ řekl. Právě v roce 2021 se VZP pokusila definovat svůj postoj k oblasti a deklarovala snahu pomoci k zavedení fungujícího organizačního rámce a podmínek pro telemedicínu.

Obavy z evropské legislativy

Největší tuzemská zdravotní pojišťovna si stanovila konkrétní kroky k rozvoji a standardizaci elektronického zdravotnictví a interoperabilitě v sektoru. „Ty jsou částečně splněny, vyřešena je například jednotná identifikace pacienta, přestože je tu mantra bezvýznamového identifikátoru,“ uvedl Nosek.

Účastníci druhého ročníku summitu Zdravotnického deníku měli příležitost poznat mnoho užitečných názorů na nové technologie a inovace ve zdravotnictví.

Klíčová je podle něj i oblast standardizace zdravotní dokumentace. „Základem je vymezení hřiště, a to nejen pro telemedicínu, ale obecně pro elektronizaci zdravotnictví. Bez vymezeného hřiště totiž nejsme schopni správným způsobem kooperovat a sdílet data,“ řekl Nosek. A doplnil, že jedním ze základních stavebních kamenů úspěšné elektronizace zdravotnictví je také zajištění kybernetické bezpečnosti v celém resortu zdravotnictví.

Nosek také vyjádřil své obavy z toho, jak by současné snahy týkající se telemedicíny mohlo částečně zmařit zavedení EHDS (evropského prostoru pro sdílení zdravotnických údajů). „Představa, že teď něco vymýšlíme a namalujeme si hřiště, a pak přijde EHDS a to hřiště nám namaluje trochu nebo úplně jinak, to je pro mne děsivá. A vidím naprostou nezbytnost přímé – a pokud možno co nejbližší – komunikace se subjekty, které legislativu v Bruselu připravují,“ uvedl náměstek ředitele VZP.

Na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví diskutovali také (zleva) ředitel FN Ostrava Jiří Havrlant, ředitel VZP Zdeněk Kabátek a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Vyjádřil také názor, že by EHDS mohla vstoupit v účinnost dříve, než se většinově předpokládá. „Na rozdíl od pana náměstka Dvořáčka (náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček – pozn. red.) jsem byl na mítinku, kde vystupoval europoslanec, který se účastní jednání přípravné skupiny. A ten se tvářil, že jejich tendencí a snahou je přijmout koncept EHDS do konce roku 2023, tak aby vstoupil v účinnost ideálně už v roce 2025,“ řekl Nosek s tím, že se obává, že by se mohlo stát, že v praxi nebude nikdo schopen evropské nařízení realizovat.

Hrozící „živelné“ prosazení

Náměstek ředitele VZP také připomněl, že je potřeba definovat i financování telemedicínských služeb a úhrady, případně i otázky spoluúčasti a plateb pacientů. „Určitá část telemedicíny by měla přinášet zvýšení komfortu pacienta. A je tedy pak otázkou, proč by se na jejím hrazení nemohl pacient spolupodílet,“ řekl. A dodal, že si uvědomuje, o jak ožehavou otázku se v naší společnosti jedná.

Přátelská atmosféra prvního dne summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví.

VZP podle Noska nevnímá telemedicínu jen jako možnost telekonzultace lékaře a pacienta, ale jako širší možnost využít moderní digitální technologie k monitoraci dat, která jsou aktivně využívána k léčbě pacienta, k prevenci komplikací, rehospitalizací a v konečném důsledku ke zlepšení pacientova života v rámci jasně definovaných pravidel. „Telemedicínská řešení by měla být prostředkem ke zlepšení kvality, efektivity a dostupnosti zdravotních služeb pro pacienta. Během covidu se ukázalo, jak důležitá je schopnost praktických lékařů komunikovat s pacienty, aniž by prodlužovali fronty ve svých ordinacích,“ míní náměstek ředitele VZP.

V současnosti podle Noska nadále trvá zájem VZP o zavedení telemedicíny jako prostředku pro optimalizaci péče zdravotních služeb. Věcné předpoklady ale podle něj zatím nebyly naplněny. „V kontextu jejich nenaplnění jsme zatím připraveni podpořit jen konkrétní pilotní projekty v rámci platné legislativy,“ uvedl Nosek, podle něhož si telemedicína svou cestu najde, i když hrozí, že to možná bude cesta „živelného“ prosazení. „Jako plátce z toho nemůžu být úplně nadšený, ale když to bude ku prospěchu pacienta, musím si jako člověk říct: Budiž, nedá se nic dělat. A musíme doufat v lepší zítřky,“ dodal Nosek.

Jakub Němec

Mohlo by vás zajímat

Foto: Radek Čepelák

Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.

Na summitu zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví diskutoval i premiér Petr Fiala. Vlevo mu naslouchá generální ředitel Roche Česká republika Erik Lungren, vpravo vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann.
Publikum se na summitu dobře bavilo a často i zapojovalo do diskusí zajímavými dotazy.
Neformální diskuse v kuloárech summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví. Na snímku předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (vlevo) a místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Tom Philipp.