Světová zdravotnická organizace (WHO) označila antimikrobiální rezistenci (AMR) za jednu z deseti největších globálních hrozeb pro veřejné zdraví. Bakterie odolné vůči antibiotikům každý rok způsobí více než 670 000 infekcí a přibližně 33 000 lidí v Evropě zemře. Podle podvýboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) je zapotřebí posílit strategii podpory výzkumu a lépe koordinovat dodávky léků v Evropě.
Evropský parlament přijal minulý týden ve čtvrtek návrh koordinovaného řešení celosvětové rostoucí hrozby, kterou představuje antimikrobiální rezistence. Její úspěšné řešení vyžaduje podle Podvýboru pro veřejné zdraví obezřetné užívání antibiotik u lidí a zvířat, lepší preventivní opatření, důslednější monitoring a posílení výzkumu a vývoje. Pokud se opatření doporučená členským státům ukážou jako nedostatečná, bude podle poslanců potřeba přistoupit k dalším legislativním krokům na úrovni Evropské unie.
Důslednější monitoring pacientů
Návrh vyzývá země EU, aby pravidelně aktualizovaly národní akční plány proti AMR, a to každé dva roky. Akční plán Národního antibiotického programu České republiky (AP NAP) běžel do konce minulého roku (psali jsme zde). Poslanci v návrhu dále kladou důraz na zlepšení sběru údajů o pacientech, včetně údajů v reálném čase, jak o AMR, tak o spotřebě antimikrobiálních látek. Poslanci rovněž žádají Evropskou komisi, aby vytvořila jednotnou databázi na úrovni Evropské unie.
Řešení spotřeby antibiotik
Poslanci Evropského parlamentu souhlasí s návrhem Komise, aby se celková spotřeba humánních antibiotik v EU do roku 2030 snížila o dvacet procent. I přesto ale trvají na tom, že vnitrostátní opatření musí rovněž zajistit, aby alespoň sedmdesát procent spotřebovaných antibiotik patřilo do skupiny „access group“, kam patří antibiotika, která jsou účinná proti širokému spektru běžně se vyskytujících patogenů, a zároveň vykazují nižší potenciál rezistence, tak jak to definuje Světová zdravotnická organizace.
Podpora výzkumu a prevence nedostatku léků
Poslanci dále vyzývají členské státy a Komisi, aby podporovaly sdílení údajů z výzkumů a technologické inovace sloužící ke včasné prevenci a léčbě infekcí. Vytvoření evropského partnerství by proto mělo zahrnovat všechny zúčastněné strany – průmysl, pacientské organizace a akademickou obec, a mělo by být dostupné pro malé a střední podniky.
Význam je kladen především na koordinaci vnitrostátních iniciativ v oblasti výroby léčiv, zadávání zakázek a hromadění zásob z důvodu zabránění nedostatku léků a zlepšení kontinuity dodávek antibiotik do Evropské unie.
Evropská unie prosazuje v této problematice přístup „jedno zdraví“, který zohledňuje souvislost mezi lidským zdravím, zdravím zvířat a životním prostředím. Řešení je součástí reformy farmaceutických právních předpisů EU.
-ns-
