Nárůst antibiotické rezistence v důsledku předepisování zejména širokospektrých antibiotik představuje celosvětovou hrozbu. Evropská rada přijala doporučení, které nabádá k obezřetnému používání antimikrobiálních látek u lidí i zvířat, a poskytuje řadu dobrovolných opatření s cílem snížit riziko. Jak ale dosáhnout správné indikace, aniž by pacient nebyl ohrožen v léčbě? Problematice se věnuje projekt s názvem Prevence antibiotické rezistence, jehož zadavatelem je Státní zdravotní ústav (SZÚ). Úspěšnost kampaně prozrazují výsledky společného průzkumu agentur Engage Hill a Remmark z jara 2023.
„V posledních 12 měsících se 58 procent veřejnosti setkalo s informací o tom, že se antibiotika nemají užívat zbytečně, například na nachlazení. Je to o 23 procent více než v roce 2021, což je úžasný výsledek. Se samotným termínem antibiotická rezistence se setkalo 61,5 procent respondentů. I to je oproti 43 procentům z roku 2021 zásadní skok. Pevně věříme, že se teorie už nyní promítá také do praxe a Češi si uvědomují, že je třeba si antibiotik vážit a zacházet s nimi s respektem,“ okomentovala výsledky projektu Antibiotickarezistence.cz jeho odborná garantka Helena Žemličková.
Důvěru ve svého lékaře projevuje dle výsledků průzkumu až 96 procent dotázaných. Problematické je ovšem zjištění, že 25 procent pacientů si před prohlídkou u lékaře stanovuje chybnou diagnózu a 20 procent lidí si dokonce myslí, že jsou k léčbě antibiotika nutná.
„Považuji za zásadní téma nadále oživovat a opakovat informace. Stále se totiž i osobně setkávám s řadou nepochopení a vnímám vliv dezinformací. Zejména mě mrzí, když lidé dávají do souvislosti informační kampaň proti antibiotické rezistenci s nedostatkem některých léků, který v poslední době opakovaně řeší nejen Česká republika. Kampaň, která začala před více než dvěma lety, rozhodně nebyla, ani nemohla být, motivována současnou situací na trhu s léky. Vždy šlo a ze strany SZÚ, a i v budoucnu půjde, o velmi důležitou zdravotní osvětu, o informování veřejnosti a podporu pochopení problému antibiotické rezistence pro možnosti budoucí léčby mnoha infekcí,“ uvedla k tématu ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Projekt cílí i na lékaře
Z dat Národní referenční laboratoře pro antibiotika sledovaná více než 25 let vyplývá, že Streptococcus pneumoniae, který je hlavním původcem u akutních bakteriálních infekcí, je trvale a velmi dobře citlivý k antibiotiku první volby – penicilinu. Co se týče akutních infekcí močových cest, příčinou je bakterie Escherichia coli, která má bezvýhradnou citlivost k antibiotiku nitrofurantoinu. V praxi se však k léčbě těchto infekcí povětšinou užívají antibiotika širokospektrá, která mají řadu negativních důsledků, včetně již zmíněné antibiotické rezistence.
Existují také případy, kdy si lékař nemusí být zcela jistý, zda antibiotika vůbec předepsat. Projekt se proto kromě pacientů zaměřil také na samotné lékaře, jelikož správná preskripce je zcela klíčová a vzdělávání lékařů v řádném způsobu podávání antibiotik je nezbytnou součástí jejich kontinuálního vzdělávání. Pro praktické lékaře je proto připraveno doporučení, jak postupovat v těchto situacích. „Naším cílem je s antibiotiky zbytečně neplýtvat a preferovat úzkospektrá antibiotika, která nejenže lépe zacílí, ale zároveň tolik nepodporují vznik antibiotické rezistence,“ doplnila Helena Žemličková.
Praktičtí lékaři pro dospělé, pediatři i další ambulantní specialisti najdou tato doporučení na webu Antibiotickarezistence.cz v sekci pro odborníky.
-ns-
