Konec monopolu Pojišťovny VZP na zdravotní pojištění cizinců, vyšší pojistné limity či registr pojištěných – to jsou některé ze změn, s nimiž přichází senátní novela, kterou včera jako garanční projednal sněmovní zdravotnický výbor. Zabýval se přitom také 11 pozměňovacími návrhy, z nichž dal doporučující stanovisko třem. V jejich rámci by tak mělo dojít ke zvýšení minimálního pojistného limitu ze 120 tisíc na 400 tisíc euro, umožnění vypovědět smlouvu u PVZP během tří měsíců od nabytí účinnosti novely a změně přístupu k dětským pojištěncům. Podle původního návrhu totiž měly děti cizinců do jednoho roku spadat do systému veřejného zdravotního pojištění, projednávaná novela zákona o azylu dokonce do veřejného systému přeřazuje všechny děti do 18 let. Přijaté pozměňovací návrhy oproti tomu dávají povinnost matčině komerční pojišťovně, aby dítě po narození pojistila, a zároveň zakazují pojišťovně vypovědět dítěti smlouvu kvůli změně jeho zdravotního stavu.

„Cílem návrhu je jednak ukončit monopol PVZP, a.s., a jednak, a to hlavně, přinést jistotu poskytovatelům navýšením spodního limitu jedné pojistné události na 120 tisíc euro, vznikem registru, jak je cizinec pojištěn, a povinností uvádět na webových stránkách pojišťoven, které to budou dělat, všechny podrobnosti, tedy co a jak je pojištěno,“ shrnul za předkladatele předseda senátního zdravotnického výboru Roman Kraus. „Ministerstvo zdravotnictví podporuje tento senátní návrh zákona. Považuje jeho cíle za správné, zejména bych zdůraznil otázku rozporu s právem EU, pokud jde o stávající monopol PVZP,“ doplnil vrchní ředitel pro legislativu na ministerstvu zdravotnictví Radek Policar. O novele jsme psali také např. zde či zde.

K senátní novele zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, kterou na projednávání před druhým čtením zdravotnický výbor nedoporučil ke schválení, se sešlo celkem 11 pozměňovacích návrhů. Bez stanoviska přitom zůstal návrh Miloslava Janulíka na zamítnutí novely.

Úspora až 50 milionů za neuhrazenou péči

Doporučující stanovisko zaujal výbor k návrhu Michaely Šebelové na vyjmutí dětí z novely, protože problematiku ošetřuje již zákon o azylu. „Účast nezletilých dětí v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice upravuje komplexněji a šířeji sněmovní tisk č. 387. Ten již byl projednán Poslaneckou sněmovnou a po schválení v rámci třetího čtení je nyní před projednáním v Senátu Parlamentu ČR. Z toho důvodu se navrhuje části týkající se pojištění dětí do 12 měsíců věku ve veřejném zdravotním pojištění z návrhu sněmovního tisku 165 vypustit,“ stojí v odůvodnění.

Další pozměňovací návrh s doporučujícím stanoviskem pocházející od Jana Kuchaře se taktéž týká dětí. Přichází s tím, že dítě narozené matce pobývající na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu je povinna pojistit matčina pojišťovna. Zároveň u dětí pojišťovna nesmí neprodloužit pojistnou smlouvu z důvodu změny jeho zdravotního stavu. Ve zmíněné novele zákona o azylu je ovšem nově uvedeno, že by děti do 18 let měly od 1. ledna 2024 spadat do systému veřejného zdravotního pojištění, a je tak otázka, kde by se výborem schválený pozměňovací návrh uplatnil.

„Pozitivním přínosem bude odstranění neuhrazené péče za děti, které doposud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu neměly přístup ke komerčnímu zdravotnímu pojištění. Očekávaný pozitivní přínos bude cca 30–50 milionů Kč. Dalším přínosem bude ochrana veřejného zdravotního pojištění před negativními vlivy nekontrolované zdravotní a porodní turistiky a nedoplatkům na pojistné za veřejné zdravotní pojištění (u cizinců s dlouhodobým pobytem může dosáhnout až 30 procent s prakticky nulovou možností vymáhání. Veřejné zdravotní pojištění je navíc nárokové a úhradu zdravotní péče nelze ani při neuhrazeném pojistném odmítnout),“ píše se v odůvodnění.

Mohlo by vás zajímat

Vyšší minimální pojistné limity

Poslední pozměňovací návrh s doporučujícím stanoviskem předložil Tom Philipp a obsahuje zvýšení pojistného limitu z 120 tisíc na 400 tisíc euro a právo pojistníka vypovědět u PVZP smlouvu ve lhůtě tří měsíců od nabytí účinnosti novely.

„Senátním návrhem navrhované zvýšení limitu pojištění na 120 tisíc euro nepředstavuje v situacích, kdy se vyžaduje specializovaná zdravotní péče, záruky, že budou z pojištění kryty všechny náklady spjaté s nákladnou a specializovanou péčí, proto je navrhováno stanovení vyššího limitu. Je nezbytně nutné si uvědomit, že se nejedná o limit na pojistnou událost, ale na smlouvu, tudíž takto stanovená částka může být snadno vyčerpaná. Navýšení limitu na 400 tisíc euro by už mělo eliminovat situace, kdy nákladná zdravotní péče není cestovním zdravotním pojištěním cizince nad 90 dnů v potřebném rozsahu kryta v důsledku vyčerpání nízkého limitu pojištění a takto stanovená částka by měla být dostatečná,“ vysvětluje odůvodnění.

To také poukazuje, že jen za rok 2022 došlo ke čtyřem událostem ve výši cca 10 milionů Kč a pětadvaceti případům přesahujícím limit 120 tisíc euro na smlouvu. Zároveň se u obyčejného cestovního pojištění neodkladné péče při cestách do zahraničí běžně nabízí limit 10, 50 nebo 100 milionů Kč, případně dokonce bezlimitní pojistky.

Naopak nedoporučující stanovisko odhlasoval výbor u tří pozměňovacích návrhů Ivety Štefanové na zrušení výše odměny za zprostředkování pojištění týkajícího se zdravotní péče, úpravu seznamu pojišťoven oprávněných poskytovat zdravotní pojištění spolu se změnou účinnosti na 1. den šestého kalendářního měsíce po vyhlášení novely a ověření existence pojistného stavu prostřednictvím informačního systému, který bude v gesci jednotlivých pojišťoven.

Bez stanoviska pak zůstal návrh Ivety Štefanové na zachování požadavků kladených na síť poskytovatelů zdravotních služeb a precizaci povinností pojišťovny v oblasti komplexní péče, dva návrhy Milana Brázdila ohledně zvýšení odměny za zprostředkování pojištění z 10 na 15 procent plus zachování zákonného omezení výše provize a také návrh Jana Kuchaře o omezení okruhu pojišťoven, u nichž lze sjednat zdravotní pojištění. Ten obsahuje na dřívějších zasedáních výboru široce diskutovanou změnu, že by komerční zdravotní pojištění cizinců mohly poskytovat pouze dceřinné společnosti zdravotních pojišťoven.

Michaela Koubová