Primární péče v České republice trpí závažnými neduhy. Krom stárnoucích lékařů nebo rozevírání nůžek mezi ambulantní a nemocniční sférou je to i nedostatek financí. Jak dostat do klíčové sféry tuzemského zdravotnictví více peněz bylo jedním z témat kulatého stolu Budoucnost primární péče v České republice, který společně pořádaly čtyři odborné společnosti. Ty také oznámily vznik Koalice pro primární péči, v níž spojují síly k hledání efektivních řešení praktici pro dospělé i děti, zubaři a gynekologové.
Téma možností dotací pro praktiky otevřel ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). „Pokud bude vážně myšlena nějaká reforma primární péče, která by souvisela s investicemi, například na vybudování ordinací nebo na nákup vybavení do nich, může být vypsán investiční titul. Pak ale musíme v rámci Evropské unie tlačit na to aby Komise opravdu ten investiční titul deklarovala jako titul určený pro posílení primární péče,“ řekl Válek.
Investiční tituly podle ministra do primární péče ale směřují i dnes, jako příklad uvedl práci praktiků s formátem DICOM (standard pro komunikaci a zpracování obrazových dat v medicíně – pozn. red.). „Pokud je ambulance schopná DIACOM snímky přijímat, dostává nějakou úhradu navíc od pojišťovny. A stejným způsobem chceme podpořit třeba financování elektronizace zdravotnictví,“ uvedl ministr.
Válek nicméně uvedl, že má jiný plán – podle něj by bylo ideální, aby v novele zákona o zdravotních pojišťovnách mohl být „nějaký balík peněz“, který by byl výhradně určen na posílení primární péče. „Peníze by byly v nějakém fondu, do kterého by přispívaly pojišťovny penězi od pojištěnců. A ten fond by sloužil pouze k financování primární péče formou dotačních titulů. Je to daleko logičtější, než ty peníze chtít od systému státu nebo od Evropské unie. Ten dotační titul by mohl být každý rok alokován na posílení primární péče,“ vysvětlil Válek.
Praktici: Jsme ekonomicky znevýhodněný segment
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka ministrův plán kvitoval. Upozornil ale na skutečnost, že primární péče byla při rozdělování evropských peněz určených na posílení a obnovu zdravotního sytému po pandemii covidu zcela opomenuta a finanční zdroje pro rozvoj infrastruktury bude třeba najít. „Při covidu se přitom ukázalo, že právě primární péče je v oblasti infrastruktury zcela špatně vybavená, což naprosto evidentně komplikovalo práci s pacienty. Bylo to podle mne jedno z úzkých hrdel systému zdravotnictví,“ řekl Šonka.
Podle jeho informací v původním návrhu rozdělení peněz na obnovu primární péče byla. Myslíme si, že je obrovská chyba, že tyhle původně plánované peníze do primární péče nešly. Mluvíme o investicích v řádek stovek tisíců, často milionů, což uhradit jen z úhrad od zdravotních pojišťoven prostě nejde,“ konstatoval Šonka. A dodal: „Jsme segment, který si na žádné dotace nesáhne, a jiný segment (myšleno nemocniční – pozn. red.) v podstatě veškerou novou přístrojovou techniku kupuje pouze z dotačních peněz, tak jsme samozřejmě v ekonomicky velmi nevýhodném postavení a nedá se to dlouhodobě ustát.“
Příklad týkající se přístrojového vybavení přidala u kulatého stolu předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. „V minulém období jsme prosadili jeden z nových preventivních programů – screening kritických očních vad nejmenších dětí přístrojem, který stojí zhruba čtvrt milionu. „Žádali jsme o podporu a nedostali jsme ani korunu. A nejsme schopni zajistit tento screening provádět plošně v celé republice, protože si ho nakoupily jen ty ordinace, do nichž chodí více novorozenců,“ uvedla Hülleová.
Takové situace se podle předsedy České gynekologicko-porodnické společnosti Vladimíra Dvořáka dají do jisté míry řešit využitím systému sdružených praxí. „Je nutné si uvědomit, že možností je spousta a přístroje jsou nákladné. A pokud někdo nemá dostatek pacientů, je nesmysl, aby si přístroj kupoval sám,“ řekl Dvořák.
S tím souhlasil i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. „Musíme se na přístroje dívat optikou jejich odpisové délky života. Pokud nejsem schopen přístroj za šest let odepsat, tak nemá smysl, abych si ho kupoval,“ uvedl Kabátek.
Vznikla široká koalice pro primární péči
Praktici pro dospělé i děti, zubaři a gynekologové se rozhodli společně hledat řešení pro chřadnoucí primární péči, spojili síly a oznámili založení Koalice pro primární péči. Ta plánuje aktivně spolupracovat se zdravotními pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví. Podle členů Koalice je třeba udělat řadu zásadních změn, které dostanou primární péči v několika následujících letech na úroveň obvyklou ve vyspělých evropských zemích. Koalice by se měla zaměřit na podporu sdružených praxí, přivést do systému alespoň na částečné úvazky lékařky, které jsou na rodičovských dovolených, snažit se o zrušení preskripčních omezení nebo rozšiřovat kompetence primární péče.
Jedním z cílů nově vzniklé koalice je i zjednodušení a zkrácení specializačního vzdělávání praktických lékařů pro děti a zastavení rozpadu jejich sítě. „Pokud maminka nemůže pro svého novorozence najít dětského praktického lékaře, těžko ji uspokojí fakt, že máme v České republice vynikající péči o pacienty se vzácnými onemocněními. Co je to platné, že je česká medicína v řadě oborů na špičkové evropské úrovni, když nejsme schopni běžným lidem zajistit základní péči,“ uvedla Hülleová
Primární péče se u nás podle Dvořáka pomalu rozpadá. Přitom jde o klíčový segment, bez kterého nemůže žádné zdravotnictví dobře fungovat. „Lékaři primární péče – tedy praktici, gynekologové a zubní lékaři – zvládnou vyřešit až 80 procent zdravotních problémů, se kterými se občané obrací na zdravotní systém. Jenom v roce 2022 společně provedli více než 70 milionů ošetření. Zatímco ve vyspělých zemích je na primární péči vyčleněno až 20 procent zdravotnického rozpočtu, u nás je tento podíl přibližně poloviční,“ upozornil Dvořák.
„Primární péče zajišťuje pravidelný a dostupný zdravotní servis více než deseti milionům Čechů. Ti každý den potřebují svého stomatologa, praktika a gynekologa. Je to obvykle jejich první a mnohdy také jediný kontakt se zdravotním systémem. Dostupnost, funkčnost a kvalita primární péče je proto pro běžného občana měřítkem, podle něhož hodnotí úroveň českého zdravotnictví,“ dodal k důležitosti praktické péče prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
Jakub Němec
