Měření indikátorů kvality péče může výrazně přispět k jejímu zlepšení. Poskytovatelé se totiž v případě, že dosahují horších hodnot, o problému dozvědí a dostanou tak příležitost se na něj zaměřit. Systematicky se sběrem vybraných ukazatelů kvality u nás zabývá Kancelář zdravotního pojištění, která se tak podívala na zoubek například preskripci antibiotik u praktiků, některým chirurgickým výkonům nebo léčbě cévních mozkových příhod. Celkové výsledky představila v nově vydané ročence.

„V roce 2022 byly prostřednictvím expertních panelů schváleny k užívání tři nové sady ukazatelů kvality jak z oblasti hospitalizační, tak i ambulantní péče, čímž se významně rozšířila oblast sledované kvality zdravotní péče. Od roku 2022 sadu ukazatelů kvality doplnily první výsledkové ukazatele kvality z oblasti kardiologie a radioterapie,“ uvádí ročenka.

KZP přitom sbírá různé typy ukazatelů – strukturální, výsledkové, ale nově i v kombinaci s procesními. Zároveň jsou indikátory vždy projednávány v rámci odborných panelů tak, aby byly vědecky správné i prakticky využitelné.

Loni byly nově přidány například ukazatele z oblasti péče o pacienty s akutním infarktem myokardu či péče o pacienty po radikální radioterapii karcinomu prostaty. Pokročila také implementační fáze výstupů schválených ukazatelů, a to zejména v oblastech centralizované péče.

Ke konci loňského roku pak bylo v různé fázi vývoje dalších 18 ukazatelů různých typů z oblasti chirurgie, pneumoonkochirurgie, neurochirurgie, rehabilitace a následné péče, bronchoskopie, primární péče a dalších oblastí. Je také snaha zkvalitnit vstupní administrativní data z oblasti klasifikace stadií nádorů tak, aby se dále zkvalitnily indikátory z oblasti chirurgie a radioterapie.

Mohlo by vás zajímat

Agregované výsledky si veřejnost může prohlédnout na Portálu ukazatelů kvality, některé souhrny jsou k nahlédnutí také v ročence. Na základě bezplatné registrace do portálu navíc mohou jednotliví poskytovatelé porovnat své výstupy s celorepublikovými či regionálními výsledky. Ke konci roku 2022 přitom bylo na portálu zaregistrováno bezmála 300 subjektů z řad praktických lékařů a více než 130 subjektů zastupujících hospitalizační sféru.

„Využití výstupů ukazatelů kvality, kromě již probíhajícího sebehodnocení a edukace poskytovatelů, přináší také zlepšení organizace zdravotních služeb (např. přípravou datových výstupů pro jednání akreditační komise či přípravou návrhů Výzev pro centra a dalších dokumentů MZ ČR), nastavení koordinované finanční motivace ke zlepšení kvality (formou námětů na bonifikaci poskytovatelů či podkladů pro úhradovou politiku), zkvalitnění vykazovaných dat a datových vstupů, podporu školení poskytovatelů v rámci webinářů a řadu dalších užitečných prvků,“ vypočítává KZP v ročence.

Resekce nádorů jícnu je třeba centralizovat

Co se týče jednotlivých ukazatelů, byla v roce 2022 sada doplněna o výsledkový ukazatel z oblasti resekce karcinomu jícnu, což je vysoce specializovaná oblast péče s velmi malou incidencí. Výstupy ukazatelů přitom dávají jednoznačný podnět k centralizaci této péče.

„Mortalita v maloobjemových pracovištích (méně než deset hospitalizačních případů za rok) je více než trojnásobná oproti pracovištím, kde tyto výkony realizují častěji. Předpoklad, že ve velkoobjemových pracovištích bude vyšší míra celkových komplikací, se přitom rovněž nepotvrdil. Při pohledu na výsledky konkrétních pracovišť je podnět k centralizaci péče ještě výraznější. Navíc se jedná prakticky výhradně o oblast plánované péče,“ podtrhávají autoři ročenky.

Nově byla loni sada ukazatelů rozšířena o odbornost kardiologie, konkrétně o oblast péče o pacienty s akutním infarktem myokardu. Ve všech případech těchto diagnóz je přitom signifikantně vysoký podíl konzervativní léčby v rámci necenterových pracovišť (7121 z 11 673 případů, tedy 61 procent všech hospitalizačních případů). Oproti tomu v centrech se konzervativní péče provádí minimálně (2779 z 32 095 případů, tedy necelých devět procent všech hospitalizačních případů).

„Toto vychází i ze samotného smyslu existence center, kdy se předpokládá, že v těchto centrech bude pacientům poskytnuta specializovaná rekanalizační léčba,“ poznamenává KZP.

Mimo plošné sledování indikátorů kvality ještě KZP monitoruje v několika nemocnicích výskyt proleženin. V roce 2022 tak bylo smluvně i fakticky zajištěno sledování dekubitů v sedmi lůžkových zařízeních.

„Systém monitorování rizika dekubitů, zajišťovaný Kanceláří ZP, dává manažerům kvality nemocnic nástroj pro srovnání s národním průměrem a pro dlouhodobé sledování vývoje, což je důležité i pro splnění akreditačních požadavků,“ doplňuje ročenka.

Preskripcí antibiotik se chlubit nemůžeme

Co se týče ambulantní péče, je sledována preskripce antibiotik u dětských a dospělých praktiků. Celkově se prověření předepisování za rok 2021 týkalo 5239 všeobecných lékařů a 1914 PLDD.

„Ze získaných výstupů je zřejmé, že trend nežádoucí preskripce z předchozích let byl v roce 2021 zafixován na celkově nepříznivé úrovni. Zejména struktura některých oblastí antibiotik nadále významně nedosahuje požadovaných prahových hodnot v souladu s doporučeními dle klasifikace WHO i doporučením zástupců odborné společnosti. Negativní trend preskripce antibiotik přitom velmi významně přispívá k šíření rezistence bakteriálních kmenů,“ uvádí ročenka.

Na tomto místě připomeňme, že čísla za uplynulou zimu budou nepochybně ještě mnohem nepříznivější vzhledem k nedostatku některých antibiotik. To se podepsalo na preskripci tím, že bylo často třeba předepisovat více širokospektrých antibiotik, která mají podstatně větší vliv na vznik antibiotické rezistence. Více jsme psali zde a zde.

Do ambulantní péče vedle toho spadá sledování závažné gastrointestinální (GIT) a urologické dvouleté toxicity (UG) pacientů po radikálním ozáření karcinomu prostaty. Za sledované období 2015 až 2021 bylo celkem prověřeno 12 875 případů, přičemž se ukazuje, že mezi jednotlivými pracovišti existují významné rozdíly ve sledované toxicitě.

Grafy: KZP

Michaela Koubová