<strong>Ortopedi volají po úhradových změnách i zařazení nových kódů do seznamu výkonů&nbsp;</strong>

Česká společnost pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí (ČSOT) v dubnu společně jednala s Ministerstvem zdravotnictví a zástupci pojišťoven. Prioritou jednání bylo financování jednotlivých ortopedických a traumatologických pracovišť a systém úhrad v jednodenní lůžkové péči. Otevřelo se také téma inovativních postupů v ortopedické léčbě a vzdělávání budoucích lékařů v oboru. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek označil za hlavní cíl jednání soustředění výkonů do center a snížení objemu hospitalizací. Vyplývá to ze zápisu, který Zdravotnickému deníku poskytl předseda ČSOT Jiří Gallo. 

Ministerstvo zdravotnictví chce vyčlenit některé ortopedické výkony do případového paušálu v rámci tzv. centrové péče. Dle návrhu ČSOT by se mohlo jednat o některé specializované výkony z oblasti onkologické ortopedie, spondylochirgugie nebo dětské ortopedie. Ministerstvo i ČSOT ale upozorňují na to, že by se případná centralizace mohla dotknout některých zavedených velkých i malých poskytovatelů, proto bude zapotřebí postupovat uvážlivě. Je také nutné dostat podklady z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a od zdravotních pojišťoven. Podle ředitele ÚZISU Ladislava Duška by nemocnice měly data dodat do konce června. 

Vojtěch Havlas a člen výboru ČSOT Pavel Dupal během jednání poukázali na potřebu sjednoceného přístupu zdravotních pojišťoven, neboť v České republice je stejný výkon hrazený různě podle konkrétního plátce, a navíc často bez ohledu na skutečné náklady. V této souvislosti se vyjádřil náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár, který uvedl, že ze strany VZP je ochota k systémové změně a část kroků a úhradových změn je již připravena. 

Nové technologie si žádají nové kódy  

Na jednání se dále hovořilo o roboticky asistované implantaci kloubních náhrad, dvouetážové osteotomii kolena či zavádění nových implantátů a materiálů. Podle Havlase je v této souvislosti na místě zařazení nových kódů do seznamu výkonů. Bodnár uvedl, že změny v organizační struktuře VZP by měly být již dokončeny a zahájena by měla být také činnost Odboru pro zařazování materiálů. 

První místopředseda Havlas na jednání informoval taktéž o snaze ČSOT kultivovat sazebník výkonů. Ten v řadě oblastí neodpovídá současné úrovni poskytování ortopedické péče a nereflektuje současnou materiálovou, technologickou či instrumentační náročnost operací. VZP má proto záměr implementovat do úhrad nový typ plateb, tzv. bundled payment neboli úhradu za vyléčeného/uzdraveného pacienta. „Podobné úhradové modely už v některých zemích běží a mají za cíl zlepšit kvalitu poskytované péče a přimět poskytovatele ke spolupráci v zájmu pacienta,“ je uvedeno v zápisu. 

Děkani lékařských fakult v radě IPVZ 

Další projednávané téma představovalo vzdělávání mladých lékařů v oboru. Podle ministra Válka je zapotřebí nová koncepce vzdělávání, kde hraje klíčovou roli Institut postgraduálního vzdělávání (IPVZ). Spolupráce mezi IPVZ a lékařskými fakultami by se zároveň měla ještě prohloubit díky účasti děkanů lékařských fakult ve vědecké radě IPVZ. 

Nedostatek lékařů různých odborností, a to především v regionech, by podle ministra mohl řešit fond vzdělávání za účasti státu a zdravotních pojišťoven, který by podporoval nedostatkové obory a nastavoval stimuly a závazky.

Mohlo by vás zajímat

Penta přebírá nemocnici v Roudnici nad Labem, péči zachová

Nový registr kloubních náhrad? 

Prakticky nefunkční a nepřináší očekávané výsledky – takový je podle Galla současný registr kloubních náhrad. Na základě analýzy se na jednání přednesl návrh na vytvoření zcela nového registru, který by využíval informace o implantátech pro Státní ústav kontroly léčiv (SÚKL). Podle Duška by se jeho tým měl s ČSOT sejít na práci nové koncepce registru. Řešila se také dlouhá čekací doba na TEPky (totální endoprotézu – pozn. red.). Ministerstvo i VZP v této souvislosti zvažují elektronické registrace čekatelů na TEP a jejich racionální distribuci na pracoviště, kde mají kratší čekací doby. 

V neposlední řadě hovořil Dušek na jednání o elektronizaci zdravotnictví v rámci projektu e-Health a představil také koncepci vytvoření Národního institutu kvality a péče ve zdravotnictví. Instituce by sdružovala všechny struktury ve zdravotnictví a měla by tři funkce – vytvoření systému implementace doporučených klinických protokolů, nastavení národního systému kvality služeb a sledování indikátorů kvality, včetně dostupnosti. Součástí systému by bylo i posílení role akreditačních komisí pro jednotlivé obory. 

Nela Slivková