Péče o zahraniční pojištěnce stála loni dvojnásobek
V Česku byla loni poskytnuta péče za více než 2,5 miliardy korun lidem, kteří mají zdravotní pojištění uzavřené mimo ČR. To je meziroční růst o více než dvojnásobek. Naopak péče poskytnutá českým pojištěncům v zahraničí stála něco přes miliardu, což sice také znamená meziroční nárůst, zdaleka však ne tak veliký. Vyplývá to ze Statistické ročenky Kanceláře zdravotního pojištění.
Za rok 2022 Kancelář zdravotního pojištění vyúčtovala zahraničním institucím za péči jejich pojištěnců v Česku celkem 2,597 miliardy Kč, což je v porovnáním s předchozím rokem 2021 více než dvojnásobný nárůst.
“Důvodem tohoto velkého skoku je nárůst případů ošetření cizích pojištěnců v Česku v roce 2022 především v důsledku vyúčtování covidových vakcín za roky 2021 a 2022 a dále nově zavedená, tzv. agregovaná platba pro stomatology za registrovaného pojištěnce,” vysvětluje v ročence KZP.
Největší podíl cizích pojištěnců z celkových 448 tisíc případů, konkrétně 60 procent, pochází z Německa, dále z Rakouska (17 procent) a Slovenska (13 procent). Díky plánované péči však na občany Slovenska připadá 30 procent celkových nákladů.
Dohromady bylo loni do České republiky uhrazeno 1,585 miliardy Kč. Největším plátcem bylo Německo, které z výše uvedené částky uhradilo 684,5 milionu Kč, dále pak Slovensko (447 mil. Kč) a s odstupem Rakousko (201,3 mil. Kč). Podíl úhrad těchto třech států na celkové výši plateb činí 84 procent.
Plánovaná péče přitom představovala jen 0,2 procenta počtu ošetření cizích pojištěnců, v nákladech na péči ale tvořila osm procent. Péče, za kterou lidé pojištění v jiných zemích do Česka cestují, je tak mnohem nákladnější než běžná, průměrná ošetření. Lidé pojištění mimo ČR (obvykle Češi pracující za hranicemi) oproti tomu tvoří 86 procent celkového počtu případů, ale jen 71 procent nákladů. Důvodem je, že u nás čerpají zdravotní péči v plném rozsahu včetně drobných prohlídek a méně závažných onemocnění. Ti, kdo v Česku pobývají přechodně, pak tvoří 14 procent ošetření, která spolknou 21 procent nákladů.
Mohlo by vás zajímat
“Vyšší průměrné náklady jednoho případu jsou způsobeny tím, že je zdravotní péče při přechodném pobytu v ČR přirozeně využívána i v případech vážných ohrožení života a zdraví, přičemž relativně velkou část případů tvoří úrazy a havárie,” vysvětluje KZP.
Průměrná částka za jedno ošetření dosahovala 5795 korun s rozmezím od 1500 do téměř 23 500 korun u jednotlivých států. Velký rozdíl je například mezi německými a slovenskými pojištěnci.
“Počet ošetření německých pojištěnců je podstatným způsobem zvyšován českými pracovníky, zaměstnanými v Německu a bydlícími s rodinami v ČR, u kterých jsou relativně malé náklady na jedno ošetření (4 780 Kč). Naopak průměrné náklady na ošetření slovenských pojištěnců v ČR zvyšuje skutečnost, že na slovenské pojištěnce (13 922 Kč) připadá největší část nákladů plánované vyžádané zdravotní péče (92 procent), která je zpravidla velice nákladná,” konstatuje KZP.
Meziročně lze také ze statistiky vysledovat růst podílu německých pojištěnců, bydlících a léčených v ČR (z 51 procent v roce 2017, na 54 procent v roce 2018, 56 procent v roce 2019, 58 procent v roce 2020, 60 procent v roce 2021 i 2022).
Čeští pojištěnci byli nejčastěji ošetřováni v Polsku
Pokud se naopak podíváme na české pojištěnce ošetřené v zahraničí, což zahrnovalo 178 514 případů, jejich ošetření stála celkem 1,094 miliardy Kč (průměrně 6129 za případ). Nejméně stáli lidé s pojištěním mimo stát bydliště (4108 Kč), následovali lidé na přechodných pobytech (12 811 Kč) a nejdražší byla plánovaná péče (223 134 Kč).
“Poměrně významný rozdíl mezi náklady na léčení během přechodného pobytu a náklady na léčení v průběhu bydliště mimo stát pojištění je způsoben zejména tím, že léčení závažných úrazů a náhlých onemocnění během krátkého pobytu je obecně dražší než běžné léčení. V celkových číslech ale v případě českých pojištěnců hraje významnou roli také skutečnost, že větší podíl léčení během přechodného pobytu připadá na státy, které jsou obecně považovány za „dražší“. Naproti tomu nejvýznamnějšími státy z hlediska léčení českých pojištěnců ve státě bydliště je Slovensko a Polsko, které mají i v porovnání s ČR relativně nízké náklady na zdravotní péči. Právě v důsledku výše uvedených specifik se skladba a poměr počtu případů i nákladů na péči do určité míry liší od situace v opačném směru, tj. od léčení cizích pojištěnců na území ČR,” vysvětluje KZP.
Co se pak týče počtu případů, nejčastěji se čeští pojištěnci nechali ošetřovat v Polsku (43 procent případů) a na Slovensku (40 procent případů). Až daleko za nimi bylo Německo (7 procent případů) a Rakousko (necelých 2,5 procenta případů), které jsou naopak nejdůležitějšími státy, jejichž pojištěnci jsou ošetřováni v ČR. Významnější počet ošetřených českých pojištěnců byl zaznamenán i v typických turistických destinacích – Chorvatsku (1,37 procenta případů), Itálii (1,27 procenta) a Španělsku (0,91 procenta).
ČR jako jeden z hlavních evropských cílů zdravotní turistiky
Ze statistik také vyplývá, že je Česko pátým nejčastějším poskytovatelem přímo hrazených plánovaných služeb v Evropě (26 803 případů). “Tento údaj je dokladem atraktivity českého systému poskytování zdravotní péče pro pacienty z jiných zemí, byť je v rámci objektivity třeba konstatovat, že zdaleka nejčastějšími příjemci péče zde jsou polští pojištěnci (21 587) a čerpanou péčí pak zdravotní služby poskytované v rámci oboru očního lékařství. Výsledek českého zdravotnictví by mohl být v porovnání s ostatními státy ještě lepší, pokud by údaje do statistiky poskytly německé nemocenské pokladny (jejich údaje bohužel ve statistice chybí),” vysvětluje KZP.
Za pozornost stojí také srovnání počtu případů a nákladů na plánovanou zdravotní péči účtovanou KZP českým pojištěncům v EU (107 případů) a cizím pojištěncům v ČR (987 případů) v roce 2022.
“Tento nepoměr svědčí o skutečnosti, že je ČR stále spíše poskytovatelem/ exportérem, než „konzumentem“/importérem přeshraniční plánované péče. Tento poměr odpovídá i výsledkům v uplynulých letech. Na druhou stranu je nutné otevřeně přiznat, že je český systém v tomto ohledu atraktivní zejména pro naše slovenské přátele a partnery (780 z celkových 987 případů). Podíl plánované péče, poskytované pojištěncům z ostatních států (tj. kromě Slovenska) na našem území, je výrazně nižší. Druhým nejvýznamnějším příjemcem plánované péče v ČR jsou britští pojištěnci (82 případů), následovaní chorvatskými (36 případů) a německými pojištěnci (47 případů). Do statistické ročenky je zahrnuta i celoevropská statistika plánované péče, poskytované za přímou úhradu. Přestože neobsahuje data ze systémů pojištění všech evropských států, vyplývá z ní přesvědčivě, že je ČR jedním z hlavních evropských cílů zdravotní turistiky, a to i v případě dávek krytých systémy veřejného zdravotního pojištění jiných států,” konstatuje KZP v ročence.
Zdroj grafů: KZP
Michaela Koubová
Michaela Koubová
