Podpora rezidenčních míst a včasného návratu z mateřské dovolené či snížení administrativní zátěže. To jsou jen některé z desetibodového seznamu doporučených změn pro praktické lékařství pro děti a dorost (PLDD), které na nedávné schůzi senátního Výboru pro zdravotnictví představil předseda České pediatrické společnosti ČLS JEP Jiří Bronský. Dětské lékařství se podle něj nachází v krizi, která má hned několik příčin. Přesto lze vidět i pozitivní trendy. O studium medicíny je mezi mladými stále zájem a Česká republika se díky práci předchozích generací řadí na špici v kvalitě zdravotní péče o děti a mládež. I tak je podle Bronského stále co zlepšovat.
„Systém primární pediatrické péče je naším ‚rodinným stříbrem‘, které jsme převzali od předešlých generací a které máme povinnost dále rozvíjet a předat generacím budoucím,“ uvodil Bronský svoji prezentaci. Současná krize má podle něho tři příčiny – silné generace lékařů PLDD z 90. let nyní dosahují důchodového věku, nedochází k dostatečným personálním obměnám oboru, a to zejména v důsledku rozdělení vzdělávání na dvě atestace a trvajících překážek pro volný přechod lékařů a lékařek z lůžkové do primární pediatrické péče, a lékaři jsou také stále více zatěžováni administrativou. „Dochází také k nadužívání péče laickou veřejností,“ dodal Bronský.
Administrativní bloky na cestě k obsazeným ordinacím
Česká pediatrická společnost proto přišla s „desaterem“ návrhů řešení pro budoucnost praktického dětského lékařství. Prvním navrhovaným bodem na jejich seznamu je zrušení kvalifikačního kurzu a umožnění vykonávat praxi PLDD bez omezení i všem lékařům s atestací z dětského lékařství nebo pediatrie. „Dnes je situace taková, že ne každý, kdo atestoval v nějakém období z pediatrie, si nyní může bez překážek otevřít ambulanci PLDD,“ vysvětlil Bronský. „Je to administrativní záležitost, není to o odbornosti,“ zdůraznil.
S tím souvisí i druhý bod ČPS, podle kterého by se měl podporovat vznik ordinací PLDD při dětských lůžkových odděleních, a rovněž bod třetí, který cílí na dostupnost primární péče v odlehlých regionech. „Dokázal bych si představit kombinované modely ambulance, stacionární péče s malým lůžkovým fondem,“ řekl Bronský. Zlepšení obecných podmínek v odlehlých lokalitách je osmým doporučením v prezentovaném desateru.
Primáři nechtějí pouštět lékaře do ambulancí
Konkrétní pokrok již prý ČPS zaznamenala v oblasti komunikace zainteresovaných subjektů, což je jejich čtvrtým bodem na seznamu. Čerstvě vznikla pracovní skupina, složená z lékařů, zástupců Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a legislativního odboru, která má o problematice koncepce pediatrické péče dále jednat.
Rovněž se daří naplňovat bod pátý, a to podpora rezidenčních míst v pediatrii. „Letos se podařilo urychlit jejich včasné přidělování,“ zhodnotil Bronský. Dodal však, že je potřeba podchytit a nasměrovat jinam i lékaře, kteří konkrétní rezidenční místo z důvodu omezené kapacity nedostanou.
Důležitým návrhem je i podpora včasného návratu lékařek z mateřské či rodičovské dovolené do primární péče, neboť pediatrie je vysoce feminizovaný obor – ženy tvoří přibližně 85 procent těchto lékařů. „Je zde prostor pro to jim dát například možnost rozdělit úvazky,“ konkretizoval předseda ČPS. Problém v současné pediatrii představuje rovněž neochota lékařů pouštět lékaře na dostatečně dlouhou dobu do ambulancí, to je na 17 měsíců.
Pomoci mohou aplikace a osvěta
Tématem, které se v Bronského prezentaci několikrát opakovalo, je snížení administrativní zátěže, uvalené na pediatry v ambulancích. „Existuje řada činností, které může dělat střední zdravotnický personál, ale musí pro to být dostatečně proškolen,“ řekl Bronský. Na místě je podle něj také proškolení laické veřejnosti s cílem snížit nadužívání primární péče. K tomu by mohly pomoci moderní technologie, například mobilní aplikace, portály a osvětové kampaně.
Posledním bodem v dokumentu České pediatrické společnosti je požadavek na řešení změn v kontextu koncepce celého oboru. „Problémy jsou i na lůžkových odděleních a bude pravděpodobně potřeba zrestrukturalizovat lůžkový fond,“ řekl Bronský s tím, že současný počet dětských oddělení, kterých je 80, by se mohl zredukovat na polovinu. „Nejde o zrušení, ale spíše o restrukturalizaci, to znamená vzít si pod sebe praktické lékaře, ordinace, stacionář a trochu změnit způsob provádění péče třeba bez nočních služeb, kdy se dá vyjít i s menším počtem lékařů. Pojišťovny by to měly podpořit, aby takové oddělení bylo schopné přežít,“ dodal Bronský na závěr.
Filip Krumphanzl
