Posílení prevence musíme koordinovat s poskytovateli, reagují pojišťovny na zprávu NERV
Zdravotní stav obyvatel ČR je významně horší než v zemích západní Evropy, což má významný dopad na náklady na zdravotnictví a sociální systém, konstatovala ve své zprávě pracovní skupina Národní ekonomické rady vlády (PS NERV). A doporučila, co změnit – jedním ze základních doporučení je navýšit výdaje na prevenci a zajistit jejich nákladovou efektivitu. Oslovili jsme zástupce tuzemských zdravotních pojišťoven a zeptali jsme se jich, zda vůbec – a případně jak – jsou podle nich takové změny proveditelné.
Ve zveřejněných doporučeních PS NERV v oblasti prevence a zlepšování zdravotního stavu se navrhuje „navýšení výdajů na prevenci v rámci stávajících rozpočtů a zajištění jejich nákladové efektivity“. Ve zprávě také stojí: „Dále doporučujeme změnu metodiky hodnocení nákladové efektivity, která by měla zahrnovat nejen dopady na systém veřejného zdravotního pojištění, ale i další veřejné rozpočty.“ Zdravotních pojišťoven jsme se tedy zeptali, zda je podle nich třeba navýšit prostředky na prevenci a zda lze zlepšit kontrolu nákladové efektivity.
Více peněz na prevenci – větší kapacitní požadavky
Navyšování prostředků na prevenci je nepochybně jedním z důležitých prvků, ale je třeba jej pečlivě vybalancovat v rámci financování systému veřejného zdravotního pojištění, sdělil Zdravotnickému deníku tiskový mluvčí Zaměstnanecké pojišťovny Škoda Petr Kvapil. „Z našeho pohledu je také velmi důležité, aby do celé diskuse byli již od počátku významnou měrou zapojeni i poskytovatelé zdravotních služeb, případně jejich zastřešující organizace. Jde o to, že případné navýšení financí na prevenci by s sebou neslo jejich větší kapacitní zatížení preventivními vyšetřeními a musí tedy být současně zajištěno, že poskytovatelé budou potenciální zvýšenou poptávku po prevencích kapacitně zvládat, aniž by tím byla ovlivněna ‚běžná‘ péče a v případě preventivních vyšetření nevznikaly neúměrně dlouhé čekací doby na vyšetření,“ uvedl Kvapil, podle kterého je doporučení NERV velmi obecné.
„Naše pojišťovna byla vždy určitým průkopníkem v oblasti prevencí, mimo jiné jsme začali jako první zdravotní pojišťovna v ČR se screeningem kolorektálního karcinomu, proto aktivity, které vedou k dalšímu zlepšování a zefektivňování problematiky prevencí rozhodně vítáme,“ ujistil ještě Kvapil.
Klíčová jsou data od poskytovatelů
I Oborová zdravotní pojišťovna (OZP) zdůrazňuje, že již řadu let klade maximální důraz na podporu prevence a aktivní zapojení pojištěnců do preventivních programů. „Sledujeme je, vyhodnocujeme, systémem adresného zvaní zveme na screeningové programy pojištěnce, u kterých identifikujeme, že se jich neúčastní, podmiňujeme nárok na příspěvky z fondu prevence účastí na preventivních prohlídkách, nad rámec obecných preventivních programů jsme před třemi roky přidali specializované programy STOP rakovině. Takže v našem rozpočtu mají preventivní aktivity trvale pevné místo a chceme je dál posilovat,“ uvedl tiskový mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny (OZP) František Tlapák.
Navýšení výdajů na prevenci je v rámci současných pravidel upravujících hospodaření zdravotních pojišťoven možné pouze navýšením zdrojů fondů prevence, upozornil Tlapák. „Pokud by mělo dojít k navýšení fondů prevence stejným způsobem jako v loňském roce, nepovažujeme to za vhodné. Takové navýšení jen odčerpává zdroje Základních fondů, které jsou využívány na úhradu zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. A to je v období deficitního hospodaření zdravotních pojišťoven nežádoucí,“ uvedl pro Zdravotnický deník. A dodal, že možným způsobem navýšení zdrojů fondu prevence je opětovné umožnění vedení účtů zdravotních pojišťoven u „komerčních” bank. Zdroje z výnosových úroků z těchto účtů by mohly, tak jako v minulosti, tvořit dodatečné zdroje fondů prevence zdravotních pojišťoven.
Kontrola nákladové efektivity je podle OZP závislá v první řadě na rychlém získávání kvalitních dat od poskytovatelů zdravotnických služeb a na jejich následném vyhodnocení. „V současné době jsou možnosti zdravotních pojišťoven v této oblasti omezené,“ uvedl Tlapák. A dodal: „Zvýšení kontroly nákladové efektivity u preventivních programů ani posuzování jejich dopadů na další veřejné rozpočty nepovažujeme za reálné.“
Mohlo by vás zajímat
Fond prevence může být i omezován
Na to, že navyšování fondu prevence se prozatím dotklo pouze VZP, upozornila Zdravotnický deník tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV) Jana Schillerová. „Fond prevence bychom rádi navýšili, ale je přímo závislý na celkové bilanci zdravotní pojišťovny, je dost možné že bude fond prevence spíše omezován,“ uvedla Schillerová a dodala, že v tuto chvíli nejsou pojišťovně známy konkrétní detaily ani metodika námětů NERV.
I ZP MV je přitom v preventivních programech aktivní. „Letos jsme se připojili k plošnému screeningu osteoporózy. Plánují se další plošné hrazené screeningové programy, například screening na karcinom prostaty nebo onemocnění štítné žlázy,“ uvedla mluvčí pojišťovny.
Primární prevence leží na bedrech státu
„U doporučení PS NERV týkajícího se ‚navýšení výdajů na prevenci v rámci stávajících rozpočtů a zajištění jejich nákladové efektivity‘, není specifikováno, o jaké rozpočty se jedná, upozornila Zdravotnický deník tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) Elenka Mazurová. Ta také připomněla, že primární prevence neleží na bedrech zdravotních pojišťoven, ale státu. „Zajišťuje ji a koordinuje Státní zdravotní ústav, ten zvýšení rozpočtu na svou činnost určitě neodmítne,“ uvedla Mazurová.
Finančně ale podporují sekundární či terciální prevenci i zdravotní pojišťovny. „Ty část těchto činností hradí ze základního fondu zdravotního pojištění, případně z fondů prevence. Způsob přídělu prostředků do fondů určuje příslušný právní předpis. Sledování nákladové efektivity jakýchkoliv činností na podporu prevence by se mělo nejdřív navrhnout pro příslušné programy či činnosti, podrobit široké veřejné oponentuře odborníků a stakeholderů a postupně do praxe zavést, s tím lze souhlasit,“ sdělila Mazurová. A dodala: „Bez odborné veřejnosti ovšem jedna instituce modelovat takové činnosti samostatně nemůže, nebo může, ale je otázkou, jak kvalitní takové sledování bude.“
Jakub Němec
Jakub Němec
