Praktičtí lékaři v Německu dál stárnou. Jejich věk za poslední dvě dekády stoupl v průměru o pětinu

Projevy populačního stárnutí nejsou něčím, co se dotýká pouze budoucího vývoje důchodového systému v ekonomicky vyspělých zemích. Zhoršování demografického vývoje můžeme pozorovat již nyní. A to například u lékařských profesí. Aktuální údaje německého Centrálního institutu pro zákonnou zdravotní péči (Zi) ukazují, že praktičtí lékaři za posledních dvacet let u našich západních sousedů zestárli průměrně asi o jednu pětinu.

Že Německo trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví, se ví již poměrně dlouhou dobu. Tento trend se ale v posledních letech prohlubuje. Svědčí o tom nejen fakt, že mnoho praktických lékařů zoufale hledá pro své praxe zdravotnické asistenty, ale i zaměstnance jiných profesí, ale i to, že samotní praktici se stávají na vysoce konkurenčním trhu „vzácným zbožím“.

Důkazem, nechť jsou data Spolkového lékařského registru za období let 2001 až 2021, která ukazují jasný posun v počtu praktických lékařů do vyšších věkových skupin. Ještě na začátku tohoto století průměrný věk praktiků činil 49,8 roku, o deset let později to bylo už necelých 53 let, a v roce 2021 se tento věk vyšplhal až na 54,6 roku.

Pro úplnost, v roce 1993, tedy před třiceti lety, činil průměrný věk praktických lékařů v Německu jen 46,5 roku. Za poslední tři dekády tak průměrný německý praktický lékař zestárl o více než osm let. A nic nenasvědčuje tomu, že by se měl nastolený trend hned tak otočit.

Praktiků přibylo, přesto stárnou

Ruku v ruce se stárnutím praktiků se rovněž mění jejich věková struktura. V roce 2001 činil podíl praktických lékařů ve věku do 35 let přes 26 procent, před deseti lety to bylo už jen 18 procent, dnes se tento podíl pohybuje někde kolem 15 procent.

A to všechno při rostoucích absolutních počtech praktiků v Německu. Na počátku století jich pracovalo necelých 118 tisíc, v současné době se tento počet přehoupl přes 143 tisíc. Za poslední dvě dekády se tedy počet praktických lékařů zvýšil o více než pětinu. Přesto to nestačí nejen k omlazení populace praktických lékařů, ale ani k zastavení jejího stárnutí.

Mohlo by vás zajímat

Slovenští lékaři už začali podávat i výpovědi z přesčasů, v některých nemocnicích jsou jich stovky

Podle autorů aktuální zprávy o demografické struktuře německých praktických lékařů z Centrálního institutu pro zákonnou zdravotní péči (Zi – Zentralinstitut kassenärztliche Versorgung) mají popsané trendy dva hlavní důvody. Jednak z trhu postupně odchází silné populační ročníky narozené v letech 1955 až 1969, jednak sílí trend práce na částečný úvazek.

Podíl praktických lékařů a psychoterapeutů pracujících na částečný úvazek se v letech 2001 až 2021 zvýšil z 12 na 33 procent, tedy 2,75násobně. Jinými slovy, i když je volné místo pro praktického lékaře obsazeno, nemusí to nutně znamenat, že pacientům budou k dispozici stejné služby jako dříve, neboli počet lékařských „člověkohodin“ se může klidně snížit.

Politici musí podporovat vznik nových praxí

„Jsme také na pokraji zlomu v ambulantní lékařské péči. Předpokládaný převis nabídky se změnil v hrozící nedostatek. Lékařské péče v Německu bude personálně výrazně slabší. Od konce 70. let se ve zdravotní politice jevilo jako nezbytné v rámci omezení výdajů omezit přístup k soukromé praxi a také co nejvíce omezit činnost smluvních lékařů prostřednictvím regulace,“ uvedl generální ředitel Centrálního institutu Dominik von Stillfried.

Podle něho se dá očekávat, že do poloviny 30. let tohoto století nebude dostatečný počet absolventů lékařských fakult ani specializačního výcviku. „Interakce vysokých důchodů, klesajících dávek zdravotní péče na lékaře a spíše rostoucí potřeby výrazně starších pacientů vede k velkým problémům při zajišťování lékařské péče do budoucna. Odhodlání mnoha starších lékařů daleko za důchodovým věkem to nemůže kompenzovat. Každý, kdo chce snížit mezery v nabídce, zejména ve venkovských oblastech, musí nyní podporovat vznik nových praxí,“ dodal Stillfried.

Jedná se prý o součást služeb obecného zájmu. „Politici musí vytvořit rámcové podmínky vhodné k motivaci lékařů tak, aby věnovali více svého života péči o pacienty. To znamená: Více kreativní svobody, důsledné odlehčení od administrativních úkonů a vyšší atraktivita místa působení“, uzavřel generální ředitel Centrálního institutu.

Zdeňka Musilová