Současný stav tuzemské diabetologie, problémy, se kterými se tento obor potýká, i oblasti, na které by se měl zaměřit, aby rostl a modernizoval se. To bylo tématem vystoupení předsedy České diabetologické společnosti Martina Prázného na sympoziu Zdravotnického deníku na téma Ekonomika a management diabetologie. „Diabetologie je v podstatě kompletně preventivní obor. Měli bychom se snažit o prevenci diabetu a všech komplikací, což ale není vždy úplně jednoduché,“ řekl Prázný.
Diabetologie v Česku je dnes podle předsedy České diabetologické společnosti funkční, rozvinutá a podporovaná, aktivně se zabývá rozvojovými tématy, je rámcově dostupná a velmi moderní. „V některých oblastech jsme světovou špičkou,“ uvedl Prázný. I on ale ve svém oboru spatřuje řadu problémů. Mezi ty patří především geograficky nerovnoměrný přístup pacientů k diabetologické péči a to, že existují ohrožené skupiny pacientů, ke kterým se včas nedostává správná péče. „Obrovský problém vidím v nedostatečné komunikaci zdravotnických témat obecně napříč českým zdravotnictvím,“ řekl Prázný.
Martin Prázný ve svém vystoupení upozornil na to, že ačkoli má podle dostupných dat žít v Česku zhruba 1,1 milionu diabetiků, nelze na toto číslo plně spoléhat. Zhruba 300 tisíc z nich totiž není léčených, a u nich nelze s jistotou tvrdit, že jsou to skutečně diabetici. „V tom čísle se mohou skrývat různé skupiny osob – jak ty, jejichž kompenzace diabetu je relativně slušná a jsou to staří, křehcí pacienti, kteří z hlediska glykemických cílů nepotřebují léčbu, tak také skupina pre-diabetiků. Reálně tak může být diabetiků klidně o 200 tisíc méně,“ uvedl Prázný. A dodal, že diabetologové dnes nejsou schopni dostat z diabetologického registru získat více přesnějších informací, což by se mělo do budoucna ideálně změnit.
Prevence na prvním místě
Předseda České diabetologické společnosti upozornil na to, že léčba pacientů s diabetem, kteří trpí komplikacemi, je výrazně dražší než léčba těch, kteří žádné komplikace nemají. „Nejnovější analýza jasně ukazuje, že farmakoterapie pacientů s diabetem je dražší každým rokem a také že nepřímé náklady na léčbu rostou rychleji než náklady přímé,“ uvedl Prázný a vysvětlil, že právě komplikace jsou pro výslednou cenu léčby zcela zásadní. „Léčba pacienta s mikrovaskulárními komplikacemi je dražší o 60 procent, u pacienta s komplikacemi makrovaskulárními je to o 95 procent více a léčba pacienta s mikro- i makrovaskulárními komplikacemi je dražší dokonce o 200 procent,“ vysvětlil Prázný.
Zásadní pro diabetologii proto podle Prázného je komplikacím předcházet. „Diabetologie je v podstatě kompletně preventivní obor. Měli bychom se snažit o prevenci diabetu a všech komplikací, což ale není vždy úplně jednoduché,“ řekl Prázný, podle něhož v tomto snažení výrazně pomáhá moderní farmakoterapie, v níž v posledních deseti letech došlo k obrovskému posunu. „Od přístupu, kdy jsme pacientovi naskládali velké množství léků, jsme se posunuli k tomu, že vybíráme specifické léky pro specifické skupiny pacientů,“ vysvětlil předseda České diabetologické společnosti. A dodal: „Náplň oboru diabetologie tedy zůstává stejná, ale prostředky se podstatnou měrou mění a umožňují nám dosahovat lepších cílů.“ Klíčovým prvkem boje s diabetem přitom stále zůstává snaha o snížení hmotnosti s obezitou a nadváhou.
Zásadní roli v posunu oboru kupředu hrají podle Prázného krom nových typů léků i inovativní technologie. „Česká diabetologie je hodně známá díky tomu, že jsme využili technologické příležitosti a plátci nám vyšli vstříc a umožnili nám, abychom v naší péči uplatňovali nejmodernější technologické prostředky pro léčbu diabetu. Pokrok je v této oblasti obrovský a to, co dnes pacientům můžeme nabídnout, není jenom systém, který jim bude dávat inzulín, ale systém, který jim na základě nějakého senzoru bude dávat inzulin chytře. Máme k dispozici pera, která dokážou monitorovat dávkování inzulínu pacientům, kteří nemají pumpy. Vše můžeme analyzovat, zvolit nejvhodnější přístup a analyzovat rizikové situace,“ popsal Prázný. Doplnil také, že diabetology zatím trápí, že jim analytická část přináší práci navíc, nutnost tvořit reporty: „Každý systém má svůj vlastní cloud. Určitě bychom ocenili interoperabilitu u reportů, jejich automatické přeposílání. To by nám velice ulehčilo práci.“
Aplikace na předpis
Klíčové bude podle Prázného také investovat do digitálních prostředků. „Do budoucna lze očekávat, že velkou moc získají digitální terapeutika. V Německu už to dnes funguje tak, že pacienti dostanou digitální aplikaci na předpis, koupí si ji v lékárně a dají to proplatit své zdravotní pojišťovně,“ zmínil Prázný zahraniční příklad.
Diabetologové do budoucna plánují širší spolupráci s kardiology. „Řada pacientů v našich ambulancích si stěžuje na dušnost, zadýchávání a my nejsme vždy schopni přesně říct, zda je to jen kvůli tomu, že mají 40 nebo více kil navíc, nebo je to tím, že mají srdeční selhání,“ vysvětlil Prázný. A zmínil, že by diabetologům pomohlo i větší zapojení psychologů a nutričních pacientů do péče o pacienty s diabetem. „Věříme, že se nám větší zapojení nutričních specialistů v diabetologických ambulancích podaří již do konce tohoto roku,“ upřesnil. A uvedl, že oboru pomůže i větší zapojení telemedicíny.
Ve své přednášce zmínil Prázný i jednu perličku – zajímavý aspekt toho, jak může mít fenomén dneška, sociální sítě, vliv na chování pacientů, vedoucí ve svém důsledku k výpadkům léků. „Stačilo, že Elon Musk na sociálních sítích zmínil, že hladoví s pomocí léku, který má obrovský dopad na hmotnost pacienta a jeho chuť k jídlu. A protože má Elon Musk na Twitteru 144 milionů sledujících, došlo ke globálním výpadkům dodávek léčiv do Evropy a celé západní pobřeží zoufale shánělo léky, které jsou krom léčby nadměrné hmotnosti určené právě i k léčbě diabetu,“ uvedl Prázný.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu sympozia patří generálnímu partnerovi Eli Lilly a partnerům Roche, Medtronic, Novo Nordisk, Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Sprinx.
