Nemožnost úhrady glukózových senzorů pro pacienty s diabetem druhého typu a také příliš vysoko nastavená hraniční hodnota glykovaného hemoglobinu, která u některých pacientů znemožňuje preskripci modernějších léků. To jsou podle vědeckého sekretáře České diabetologické společnosti Jana Šoupala problémy, které tuzemské diabetology trápí a brzdí rychlejší rozvoj oboru. Řekl to ve svém vystoupení na sympoziu Zdravotnického deníku na téma Ekonomika a management diabetologie.
Poté, co v úvodní přednášce na sympoziu popsal stav a perspektivy tuzemské diabetologie předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný, vzal si slovo vědecký sekretář této společnosti Jan Šoupal, který se zaměřil na největší překážky oboru.
Jedním ze zásadních problémů tuzemské diabetologie je podle Jana Šoupala to, že jsme poslední postkomunistickou středoevropskou zemí, kde se stále jako hraniční hodnota preskripčního omezení pro přidání dalšího antidiabetika pacientům bere 60 mmol/mol glykovaného hemoglobinu. „Ve všech ostatních zemích regionu, které jsou na tom ekonomicky hůře než my – včetně Slovenska – platí hodnota 53 mmol/mol. A to se zásadně propisuje do preskripce modernějších léků,“ vysvětlil Šoupal.
Cílem České diabetologické společnosti je tento stav změnit a snížit hraniční hodnotu glykovaného hemoglobinu i v České republice. „Apeluji také na plátce a na SÚKL, aby o této věci uvažovali,“ řekl Šoupal. A dodal, že dnes už odborná doporučení v některých případech dokonce zcela vyjmula hladinu glykovaného hemoglobinu. „A na této hodnotě tedy vůbec nezáleží, záleží na tom, jaké mají pacienti komplikace,“ uvedl Šoupal.
V léčbě prvního typu jsme světová špička
Již tři roky trápí české diabetology i další věc, a to absence úhrady glukózových senzorů pro jiné pacienty, než pro ty s diabetem prvního typu – jde z 95 procent o pacienty s diabetem druhého typu, ale například i o pacienty po totální pankreatektomii, tedy odstranění tkáně pankreatu produkující inzulin. „I díky studiím, které vznikly v České republice, jsme byli jednou z prvních zemí, která měla velmi dobrou úhradu pro diabetiky prvního typu. A díky tomu má dnes Česká republika jednu z nejlepších kompenzací pacientů s diabetem prvního typu na světě,“ uvedl Šoupal.
Toto tvrzení dokládají i konkrétní data. „Všechny ty senzory, které každých pět minut měří glukózu v podkoží pacientů, se stahují do mezinárodních cloudových databází, takže známe přesné a validní výsledky a dokážeme se srovnat se světem. A víme, že jsme dlouhodobě celosvětově mezi prvními třemi zeměmi s nejlepší kompenzací diabetiků prvního typu. Lze to přičíst senzorům, centralizaci péče a diabetologické péči jako takové,“ vysvětlil vědecký sekretář České diabetologické společnosti.
Že tuzemská diabetologie potřebuje další posun – úhradu glukózových senzorů pro diabetiky druhého typu či pacienty po totální pankreatektomii, podle Šoupala dokazují mnohá data. „Vycházíme z doporučení evropské i americké diabetologické společnosti, v nichž jasně stojí, že diabetici druhého typu, kteří jsou na inzulínové léčbě třemi a více injekcemi denně, by měli mít glukózové senzory, což si Americká asociace klinické endokrinologie nechala i ogradovat gradem A. Máme randomizované klinické studie, máme metaanalýzy těchto randomizovaných studií, máme data z reálné praxe,“ vyjmenoval Šoupal. A připomněl, že úhrada léčby glukózovými senzory pro pacienty s diabetem druhého typu už funguje v řadě evropských zemí – například v Německu, Rakousku, Slovinsku, Francii, Itálii, Belgii, Švýcarsku, Portugalsku nebo skandinávských zemích a nově také v sousedním Polsku.
Neobvykle přísná kritéria
Podle návrhu České diabetologické společnosti byla vytvořena metodika preskripce glukózových senzorů, kterou schválila kategorizační komise ministerstva zdravotnictví, jíž je Šoupal členem. „A metodika teď čeká na postoj ministra. Pokud by ji odmítl, byla by to obrovská škoda pro pacienty s diabetem,“ řekl Šoupal. Pacient by podle návrhu získal úhradu při splnění kritérií, která by se lišila podle typu použitých glukózových senzorů (podrobněji zde). „Námi navrhovaná kritéria jsou přitom neobvykle přísná – tak, že to nemá v Evropě obdoby. Všude jsou ta kritéria benevolentnější,“ ujistil Šoupal. Navrhovaná úhrada by se v České republice týkala zhruba 50 tisíc pacientů s diabetem druhého typu a intenzifikovanou inzulínovou léčbou.
Vědecký sekretář České diabetologické společnosti ve svém vystoupení také poděkoval zdravotním pojišťovnám, zvláště VZP, za to, že byly ochotny zavést technologii umělé inteligence do screeningu diabetické retinopatie. „Ohlasy pacientů jsou velice pozitivní a myslím si, že to může významně změnit kvalitu péče o tyto pacienty. Dost pacientů budou mít i očaři díky tomu, že screening bude generovat i pokročilé formy diabetické retinopatie, které mohou během několika měsíců vést až k téměř kompletnímu oslepnutí,“ uzavřel Šoupal.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu sympozia patří generálnímu partnerovi Eli Lilly a partnerům Roche, Medtronic, Novo Nordisk, Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Sprinx.
