Evropská unie a Česká republika spolupracují na implementaci Evropského plánu boje proti rakovině (EBCP) s cílem zlepšit prevenci, diagnostiku, léčbu a kvalitu života pacientů. Tato ambiciózní iniciativa vznikla jako odpověď na narůstající zatížení rakovinou a snahu o snížení počtu úmrtí spojených s touto nemocí. Více o evropské Misi Rakovina z programu Horizont Evropa na nedávné schůzi senátního Výboru pro zdravotnictví pohovořil ředitel Masarykova onkologického ústavu a člen expertního výboru projektu, profesor Marek Svoboda. Na schůzi mimo jiné popsal synergii mezi evropskými a národními dotačními programy v onkologické oblasti, které pomáhají naplňovat cíle EBCP.

Evropská unie považuje rakovinu za jednu z největších zdravotních a společenských výzev současnosti. Statistiky ukazují, že přestože Evropané tvoří pouze 10 procent světové populace, připadá na ně 25 procent výskytu všech maligních onemocnění. Odhaduje se přitom, že do roku 2030 tento podíl vzroste na 35 procent. „Tou dobou bude rakovina nejčastější příčinou úmrtí v zemích Evropské unie,“ nastínil neblahou predikci Svoboda. Je proto nezbytné podniknout konkrétní kroky k jejímu zvládnutí.

Proti fámám. EU chce centralizovat spolehlivé informace

Cílem evropských onkologických aktivit je do roku 2030 zlepšit pomocí prevence a léčby život více než tří milionů obyvatel, přičemž Evropský plán boje proti rakovině se zaměřuje na několik klíčových oblastí. Tou první je zlepšit rozpoznávání nádorových onemocnění prostřednictvím distribuované výzkumné infrastruktury, která by řešila celoevropské otázky v oblasti výzkumu klinických onemocnění, zejména pak ty zaměřené na genetiku. „Už tam se naše populace mohou významně lišit a může to přinášet nějaký aspekt z hlediska rizika onkologického onemocnění,“ dodal Svoboda.

Další významnou oblastí je realizace implementačního výzkumu v oblasti onkologické prevence, a to zřízením specializovaného znalostního centra. „Evropa chce mít jedno místo, ve kterém by ty evidence-based informace dala do jednoho prostoru, ze kterého by mohly čerpat i jednotlivé národní agentury,“ vysvětlil ředitel Masarykova onkologického ústavu, který tento bod považuje za vůbec nejdůležitější. Výsledky výzkumů by se pak měly otisknout do národních priorit. V té souvislosti upozornil, že úsilí prevence mohou ohrožovat „fake news“, tj. falešné zprávy a zavádějící informace.

Velký důraz EU klade i na budování komplexní sítě onkologické infrastruktury. Zde prý může jít Česká republika příkladem. „Více než tři čtvrtiny našich obyvatel, kteří byli indikováni k léčbě v komplexních onkologických centrech či hematoonkologických centrech, tam jsou koncentrovány… Jsme pozitivním příkladem pro ostatní evropské země,“ vyzdvihl Svoboda. Kde má naopak nejen Česká republika, ale i zbytek Evropy, co dohánět, je program klinických studií v oblasti léčby. „Klinický výzkum v Evropě významně klesá. Významně roste Asie, roste Amerika a Evropa musí zvýšit svoji konkurenceschopnost,“ varoval dále Svoboda.

Další programy se soustřeďují do oblasti podpory zvyšování kvality života. Zaměřovat se budou konkrétně na shromažďování a analyzování současných potřeb onkologických pacientů. K tomu by se mělo zřídit i zvláštní evropské digitální centrum, kde by pacienti dobrovolně sdíleli informace, například o tom, jak byli léčeni a podobně.

Mohlo by vás zajímat

Svoboda připomněl, že celkově jsou na Evropský plán boje proti rakovině vyhrazeny 4 miliardy eur (asi 95 miliard korun), přičemž jenom za loňský a letošní rok už byly v rámci výzev programu vynaloženy náklady o celkové hodnotě 111 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun).

Česko pozitivním příkladem

Co se týče spolupráce Evropského plánu boje proti rakovině a Mise Rakovina s Národním onkologickým plánem České republiky, pro tu měl Svoboda pouze slova chvály. „Jsou tam velké synergie. Česká republika postavila dobře svůj národní onkologický plán,“ zhodnotil s tím, že cíle českého národního onkologického plánu jsou „v souladu s aktivitami Mise“, ať už jde o zefektivnění preventivních programů, mezinárodní kooperaci či podporu multidisciplinárního přístupu. „Náš národní onkologický plán odkazuje na tu nejdůležitější aktivitu, a to je vybudování distribuované sítě výzkumné UNCAN, která bude řešit nejdůležitější výzkumné úkoly v rámci Evropy,“ zdůraznil dále.

Na závěr svého příspěvku se Svoboda věnoval zásadní otázce – jak se Česká republika zapojila do programu a zdali se jí daří čerpat evropské finance. „Česká republika to pojala velmi dobře,“ shrnul s tím, že se zapojila prostřednictvím několika institucí, například Masarykovým onkologickým ústavem, Masarykovou univerzitou či olomouckou fakultní nemocnicí. Znovu připomněl, že se Česko podílí například na nejdůležitějším projektu UNCAN, ovšem stále jsou některé programy, na nichž dosud nemáme zajištěnou spoluúčast. I na tom se však již pracuje. „Domluvili jsme se s paní ministryní Helenou Langšádlovou (ministryní pro vědu, výzkum a inovace, pozn. red.), že se ještě budeme snažit získat přes Technologickou agenturu ČR nějaké finanční prostředky pro zapojení. Hodně by to pomohlo našim výzkumným organizacím,“ sdělil Svoboda.

České republice se velice daří i ve využití prostředků na onkologii z evropských programů ve sdíleném řízení. Celkem má jít o částku 480 milionů eur, což je přes 11 miliard korun. „To je velmi významná částka, která ukazuje, že se jako Česká republika skutečně snažíme, a že má-li Evropa politický a finanční plán pro boj proti rakovině, pak se ho Česká republika snaží co nejvíce využít,“ dodal Svoboda závěrem.

Filip Krumphanzl