Strategie screeningu a eliminace hepatitidy C v České republice. To bylo tématem přednášky infektologa Petra Urbánka z České hepatologické společnosti ČLS JEP na konferenci neziskové organizace Podané ruce na téma infekční nemoci a zdraví u lidí se závislostí, která se konala 15. a 16. června v Praze. Urbánek zdůraznil, že je třeba využít každé příležitosti k testování ohrožených skupin, zejména by pak bylo dobré poupravit přístup k testování těhotných žen. Dodal však, že v současné situaci je onemocnění hepatitidou C v České republice ve velké většině případů navázáno na nitrožilní užívání drog.
Virová hepatitida C (HCV) je infekční onemocnění jater, které se šíří zejména mezi intravenózními uživateli drog. V České republice je každý rok odhaleno asi tisíc nových případů, přičemž výskyt se ve velkém různí mezi jednotlivými generacemi. Jak uvedl Urbánek na konferenci, z výzkumu z roku 2015 vyplynulo, že nejvíce se onemocnění vyskytuje u osob narozených v letech 1975 až 1994. I proto je třeba cílit testování právě na tuto skupinu.
Nemělo by ovšem jít o jediné kritérium zacíleného testování na HCV. Je třeba brát v potaz i komorbidity, které se s hepatitidou C obvykle pojí. Konkrétně jde o diabetes druhého typu, kožní a sexuálně přenosné choroby a lymfoproliferativní onemocnění. Urbánek zmínil ještě jednu skupinu, na kterou by se podle něj mělo testování zaměřit, a to na těhotné ženy.
„V České republice máme zvláštní situaci v tom, že všechny ženy jsou testovány na anti-HBs protilátky (značící hepatitidu B, pozn. red.), přestože všichni novorozenci, narození po roce 1989, jsou proti tomuto infekčnímu onemocnění naočkováni, tudíž je mnohem větší pravděpodobnost, že těhotné ženy budou infikované HCV spíše než hepatitidou B,“ rozvedl. „Všechny těhotné ženy by měly být testovány na anti-HCV protilátky,“ zdůraznil.
Urbánek rovněž připomněl cíle, které si k eliminaci HCV vytyčila Světová zdravotnická organizace (WHO). Mezi ně patří například snížení počtu nových případů HCV infekcí o 90 procent či úmrtí způsobených infekcemi o 65 procent, a to do roku 2030. „Osobně nevěřím, že se to podaří,“ okomentoval záměry WHO. Hlavní příčinou jeho nedůvěry je zejména fakt, že vyhledávání nakažených lidí je mimořádně náročné. Zpravidla jde totiž o osoby na okraji společnosti.
Infektolog rovněž varoval před tím, aby se kvůli testování rizikových skupin zřizovaly nové systémy. Současná zdravotnická infrastruktura je prý dostatečná, jen by bylo potřeba ji správně využívat. Souvisí s tím nutnost adekvátního financování specializovaných center, ale také by bylo třeba více zapojit praktické lékaře.
Filip Krumphanzl
