Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek neakceptoval výsledky výběrového řízení na post ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv, a proto bylo toto řízení zrušeno. Podle informací Zdravotnického deníku výběrová komise doporučila ke jmenování jak současnou ředitelku SÚKL Irenu Storovou, tak i expertku Svazu zdravotních pojišťoven na lékovou politiku Kateřinu Podrazilovou. Neuspěli tak oba „brněnští“ kandidáti Lenka Vostalová a Jiří Deml. V ředitelském křesle SÚKL nadále zůstává Storová, což může podle zákona trvat maximálně 12 měsíců, samozřejmě ale může během této doby být vyhlášeno nové výběrové řízení, které tuto dobu zkrátí.
Výběrovou komisí tvořili náměstek ministra Jakub Dvořáček, vrchní ředitelka MZ pro ekonomiku Helena Rögnerová, vedoucí lékárník IKEM Michal Hojný a právník Jan Knytl. Výběrové řízení bylo podle sdělení účastníků pro ZD velice náročné, museli odpovídat i v anglickém jazyce například o podrobnostech z legislativy Evropské unie, což některé z nich zaskočilo.
K informaci se nám vyjádřil i mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. „Na základě zákona o státní službě proběhlo výběrové na ředitele SUKL. Dva uchazeči před výběrovou komisí uspěli. Nyní nebude do funkce nikdo nově jmenován, v dohledné době bude vypsáno nové výběrové řízeni, do kterého se budou moci přihlásit i další uchazeči,“ uvedl.
Podle něj výběrové řízení na pozici ředitele/ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv proběhlo zcela standardním způsobem. Podle zákona o státní službě se každé výběrové řízení skládá ze dvou částí, přičemž pohovor před výběrovou komisí je prvním krokem.
„Výběrová komise určuje toliko úspěšné a neúspěšné uchazeče, nejmenuje uchazeče na dané služební místo. Označení uchazeče za úspěšného ve výběrovém řízení neznamená automaticky jmenování na dané služební místo, neboť toto je obsahem dalšího standardního kroku, a to dohody o výběru úspěšného uchazeče. Co se týče průběhu a náročnosti výběrového řízení, může Ministerstvo zdravotnictví konstatovat, že se jedná o velmi náročnou pozici s širokým mezinárodním přesahem, která s sebou nese nutnost řádného prověření znalostí, ke kterým povědomí o evropském legislativním procesu nepochybně patří,“ dodal Jakob.
Tomáš Cikrt
