Digitální intervence zaměřená na duševní zdraví pomáhá pronásledovaným v Bělorusku i zasaženým válkou na Ukrajině

Politické krize a autoritářské režimy se dalekosáhle podepisují na duševním zdraví. Důkazem je Bělorusko a v posledním roce a půl také Ukrajina. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví proto přišli ve spolupráci s mezinárodní neziskovou organizací F-GIP a GIP Tbilisi s unikátní digitální platformou zaměřenou na péči o duševní zdraví, která pomáhá disidentům a dalším pronásledovaným osobám. Obdobnou platformu nabídli také Ukrajincům. Průběžné výsledky pomoci jsou natolik přesvědčivé, že informace o intervenci byly publikovány v prestižním časopisu The Lancet Psychiatry.

Autoritářský režim Aleksandra Lukašenka, který vládne v Bělorusku od roku 1994, se podepisuje na duševním zdraví tamních obyvatel. Jakýkoliv protest nebo jen podezření z podpory protestu, byť šlo jen o “like” u příspěvku na sociálních sítích, který oficiální aparát považoval za nevhodný, mohly vést k uvěznění. Tisíce z vězněných byly vystaveny nehumánním podmínkám, bití, mučení, ponižování nebo znásilňování. Lukašenkův režim přitom stále trvá a uplatňuje represe. V důsledku toho řada lidí zažívá depresi, úzkost, vyhoření a ztrátu naděje.

„Z našich osobních kontaktů víme, že řada aktivistů a protestujících vyhledala profesionální pomoc, a dokonce i odborníci byli traumatizováni tím, co od nich slyšeli a co sami prožívali ve svém nejbližším okolí. Lukašenkův režim navíc po odbornících vyžaduje, aby navzdory lékařskému tajemství poskytovali informace policii. Sami psychiatři a psychologové tak v Bělorusku čelí represím, násilí a mučení. Politický útlak a násilí představují riziko zejména pro zranitelné skupiny jako jsou dospívající, lidé se zdravotními problémy, poruchami učení nebo menšiny jako LGBTQ+. Trauma navíc neovlivňuje jen ty, kdo byli vystaveni nelidskému zacházení, jeho důsledku se přenáší také na rodinné příslušníky a další blízké osoby,“ popisuje Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Proto v září 2020 vznikla bezpečná platforma Samopomo.ch zaměřená na poskytování podpory v oblasti duševního zdraví. Kromě NUDZ se na vzniku platformy podílely Federation Global Initiative on Psychiatry a Global Initiative on Psychiatry (F-GIP) a také pobočka této organizace sídlící v Tbilisi. Odborníci z NUDZ využili obsah z platformy opatruj.se, která vznikla v Česku v reakci na pandemii covid-19, a ve spolupráci s partnery doplnili obsah zaměřený na trauma. Samotná ruskojazyčná webová stránka je několikanásobně zabezpečena proti hackerským útokům. Komunikace s odborníky probíhá přes zabezpečené kanály, například prostřednictvím aplikace Signal nebo Telegram.

Polovina testovaných trpí depresí či úzkostí

„Web nabízí nástroje pro samotestování – na základě výsledků tohoto screeningu se člověk může rozhodnout a prostřednictvím online systému požádat o odbornou pomoc některého z terapeutů. Toho kontaktuje prostřednictvím zvláštního mobilního čísla skrze aplikaci umožňující videohovory. Terapie se následně odvíjí standardním způsobem,“ popisuje Petr Winkler.

V prosinci 2022 měl web téměř 50 000 unikátních návštěvníků, z toho přibližně polovina se přihlašovala z Běloruska. Vyplněno bylo 14 300 screeningových testů. Ty se zaměřují na úzkost, depresi, wellbeing, stres, nespavost a závislosti na alkoholu či dalších návykových látkách. O potřebnosti platformy svědčí fakt, že 54,3 % lidí, kteří vyplnili testy, dle výsledků trpí střední nebo těžkou depresí, v případě úzkosti jde o 50,9 % z nich. Facebooková stránka běloruské platformy má více než 2 miliony zobrazení. Terapeuti poskytnou přibližně 1000 terapeutických sezení ročně, ve většině případů pomoc vyhledávají ženy.

Mohlo by vás zajímat

Britští poslanci navrhují pružnější regulaci na alternativy klasických cigaret

„Terapeutické zkušenosti v ČR ukazovaly zpočátku na opatrnost respondentů a nedůvěru, která se ale brzy rozptýlila. Potřeby klientů byly různorodé, od jednorázového poradenství po kontinuální kontakt. Zajištěna byla také konzultace terapeutů s rusky mluvící supervizorkou. Přestože se terapie po telefonu zdála být pro terapeuty zvyklé na osobní kontakt netypická, ze zpětných vazeb bylo patrné, že je terapuetická podpora klienty oceňována. Typická intervence se týkala traumatizace, životních podmínek a vztahové problematiky,“ popisuje Marek Preiss, vedoucí psycholog Národního ústavu duševního zdraví.

Chystá se mobilní aplikace

Do 24. února 2022, dne zahájení ruské invaze na Ukrajinu, byla drtivá většina návštěvníků platformy Samopomo.ch z Běloruska. V průběhu invaze však výrazně vzrostl počet návštěvníků z Ukrajiny a dosáhl dokonce dvojnásobných hodnot běloruských uživatelů.

„Tento stav trval až do spuštění ukrajinské verze Samopomich v březnu 2022. Do konce loňského roku měla ukrajinská verze na Facebooku víc než 50 milionů zobrazení a samotný web 242 tisíc návštěv. Přibyli také terapeutičtí konzultanti,“ popisuje Petr Winkler.

I v tomto případě výsledky screeningových testů jasně svědčí o obrovské potřebě podpory v oblasti duševního zdraví: „V roce 2023 si na ukrajinských stránkách vyplnilo test na depresi přes dva tisíce lidí a 90 % z nich skórovalo pozitivně nikoli na lehkou, ale na střední, středně těžkou nebo těžkou depresi,“ dodává Petr Winkler.

„Potenciál je obrovský, což je vidět z popularity a vysoké návštěvnosti stránek, ale také ze zpětné vazby různých odborníků, kdy například psychologové a psychiatři na Ukrajině doporučují svým klientům a pacientům naše stránky jako podpůrný nástroj pro péči o vlastní duševní zdraví. Záleží ale samozřejmě na možnostech dalšího financování, především zaměřeného na rozvoj stránek, komunikaci a návaznou psychoterapeutickou podporu,“ uzavírá Petr Winkler.

V současné době navíc vzniká mobilní aplikace, která dostupnost nové platformy ještě výrazně znásobí.

-red-