Kardiovaskulární prevenci je třeba prosazovat – třeba i agresivně, míní Milicic

Chorvatsko intenzivně pracuje na národním kardiologickém plánu. „Snažíme se být velmi aktivní a doufám, že do roka budeme mít ucelený kardiovaskulární národní plán,“ avizoval na Evropské kardiologické konferenci pořádané Zdravotnickým deníkem předseda Chorvatské kardiologické společnosti Davor Milicic. V přímořské zemi prozatím podnikají sérii kroků, které směřují ke zlepšení kardiovaskulárního zdraví obyvatel. Milicic mimo jiné hovořil i o nutnosti osvěty, včasného záchytu pacientů či o spolupráci se státními institucemi veřejného zdraví i soukromými subjekty.

„Stále patříme mezi vysoce rizikové země Evropské unie, pokud jde o kardiovaskulární zdraví, ale naše kardiovaskulární úmrtnost přesvědčivě klesá,“ uvedll Milicic s tím, že zatímco před deseti lety byla v Chorvatsku míra mortality na kardiovaskulární onemocnění více než 50 procent, v roce 2021 její podíl na celkové úmrtnosti činil o poznání nižších 36,4 procenta. „Samozřejmě se snažíme, abychom na tom byli v dalších letech ještě lépe než dosud,“ dodal.

Jedním programů, které v Chorvatsku v současnosti cílí na zlepšení kardiovaskulárního zdraví, je národní screening, zaměřený na detekci familiární hypercholesterolémie. „Provádíme screening předškolních dětí a poté zkušební kaskádový screening jejich rodin. Tím by se mělo velmi zlepšit nejen zachycování osob s tímto onemocněním, ale mohli bychom tak zvýšit povědomí o důležitosti zdravého životního stylu a včasného rozpoznání rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, nejen LDL cholesterolu,“ vysvětlil Milicic na konferenci. Dodal, že podle dosavadních výsledků mají 3 procenta chorvatských dětí předškolního výsledku cholesterol nad hodnotou 6, tedy vysoký, a jsou tak potenciálními pacienty s familiární hypercholesterolémií.

Druhým projektem, který v Chorvatsku běží, je kampaň za snížení příjmu soli. „Zjistili jsme, že průměrný příjem soli se u Chorvatů pohybuje mezi 10 až 12 gramy na den a naším cílem je, aby byl nižší než 5 gramů,“ deklaroval Milicic. Za tímto účelem tamní kardiologická společnost spolupracuje jak s výrobci potravin, tak s médii. „A již máme první úspěchy, neboť několik společností potravinářského průmyslu výrazně snížilo obsah soli ve svých výrobcích, a to až o 30 nebo i více procent,“ uvedl.

Právě spolupráci s médii povařuje Milicic za zásadní, neboť jim pomáhají oslovovat veřejnost. „Musíme to dělat, protože kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí. Musíme se účastnit veřejného života a nepřetržitě, někdy i agresivně, prosazovat kardiovaskulární prevenci a bojovat za implementaci nejnovějších postupů léčby, abychom drželi krok se současnou vědou,“ vysvětlil. Chorvatská kardiologická společnost navázala kromě médií spolupráci také s Chorvatskou společností pro hypertenzi a Chorvatskou ligou pro hypertenzi. V zemi působí též nadace Chorvatský dům srdce, která vznikla při kardiologické společnosti. Za velmi vlivnou Milicic označil rovněž speciální internetovou platformu, která veřejnosti nabízí ověřené informace o zdravém životním stylu a prevenci kardiovaskulárních chorob.

Kromě toho Chorvatsko v nedávné době přistoupilo ke vzdělávání zdravotních sester, specializovaných na obor kardiologie. „Budujeme rámec kardiovaskulárních sester a sestavili jsme pro ně vzdělávací program. Dosud nám chyběly k tomu, abychom sjednotili naše úsilí při snižování kardiovaskulárních, zpravidla předčasných úmrtí,“ vyzdvihl chorvatský profesor přínos zdravotnického personálu.

Filip Krumphanzl