Chorvatsko intenzivně pracuje na národním kardiologickém plánu. „Snažíme se být velmi aktivní a doufám, že do roka budeme mít ucelený kardiovaskulární národní plán,“ avizoval na Evropské kardiologické konferenci pořádané Zdravotnickým deníkem předseda Chorvatské kardiologické společnosti Davor Milicic. V přímořské zemi prozatím podnikají sérii kroků, které směřují ke zlepšení kardiovaskulárního zdraví obyvatel. Milicic mimo jiné hovořil i o nutnosti osvěty, včasného záchytu pacientů či o spolupráci se státními institucemi veřejného zdraví i soukromými subjekty.

„Stále patříme mezi vysoce rizikové země Evropské unie, pokud jde o kardiovaskulární zdraví, ale naše kardiovaskulární úmrtnost přesvědčivě klesá,“ uvedll Milicic s tím, že zatímco před deseti lety byla v Chorvatsku míra mortality na kardiovaskulární onemocnění více než 50 procent, v roce 2021 její podíl na celkové úmrtnosti činil o poznání nižších 36,4 procenta. „Samozřejmě se snažíme, abychom na tom byli v dalších letech ještě lépe než dosud,“ dodal.

Třeba i agresivně. Předseda Chorvatské kardiologické společnosti Davor Milicic (vlevo) vysvětluje význam prosazování prevence. Vpravo sedí předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal. Foto: Martin Kovář

Jedním programů, které v Chorvatsku v současnosti cílí na zlepšení kardiovaskulárního zdraví, je národní screening, zaměřený na detekci familiární hypercholesterolémie. „Provádíme screening předškolních dětí a poté zkušební kaskádový screening jejich rodin. Tím by se mělo velmi zlepšit nejen zachycování osob s tímto onemocněním, ale mohli bychom tak zvýšit povědomí o důležitosti zdravého životního stylu a včasného rozpoznání rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, nejen LDL cholesterolu,“ vysvětlil Milicic na konferenci. Dodal, že podle dosavadních výsledků mají 3 procenta chorvatských dětí předškolního výsledku cholesterol nad hodnotou 6, tedy vysoký, a jsou tak potenciálními pacienty s familiární hypercholesterolémií.

Zleva sedí předseda Chorvatské kardiologické společnosti Davor Milicic, předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal, prezident Evropské kardiologické společnosti Franz Weidinger, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, předseda České asociace preventivní kardiologie a České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík a předseda Belgické kardiologické společnosti Rik Willems. Foto: Martin Kovář

Druhým projektem, který v Chorvatsku běží, je kampaň za snížení příjmu soli. „Zjistili jsme, že průměrný příjem soli se u Chorvatů pohybuje mezi 10 až 12 gramy na den a naším cílem je, aby byl nižší než 5 gramů,“ deklaroval Milicic. Za tímto účelem tamní kardiologická společnost spolupracuje jak s výrobci potravin, tak s médii. „A již máme první úspěchy, neboť několik společností potravinářského průmyslu výrazně snížilo obsah soli ve svých výrobcích, a to až o 30 nebo i více procent,“ uvedl.

Zleva předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal a prezident Evropské kardiologické společnosti Franz Weidinger. Foto: Martin Kovář

Právě spolupráci s médii povařuje Milicic za zásadní, neboť jim pomáhají oslovovat veřejnost. „Musíme to dělat, protože kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí. Musíme se účastnit veřejného života a nepřetržitě, někdy i agresivně, prosazovat kardiovaskulární prevenci a bojovat za implementaci nejnovějších postupů léčby, abychom drželi krok se současnou vědou,“ vysvětlil. Chorvatská kardiologická společnost navázala kromě médií spolupráci také s Chorvatskou společností pro hypertenzi a Chorvatskou ligou pro hypertenzi. V zemi působí též nadace Chorvatský dům srdce, která vznikla při kardiologické společnosti. Za velmi vlivnou Milicic označil rovněž speciální internetovou platformu, která veřejnosti nabízí ověřené informace o zdravém životním stylu a prevenci kardiovaskulárních chorob.

Předseda Polské kardiologické společnosti Przemyslaw Mitkowski naslouchá ředitelce European Heart Network Birgit Begerové. Vpravo pak sedí místopředsedkyně představenstva AIFP a ředitelka Novartis ČR Emilie Grand-Perretová.

Kromě toho Chorvatsko v nedávné době přistoupilo ke vzdělávání zdravotních sester, specializovaných na obor kardiologie. „Budujeme rámec kardiovaskulárních sester a sestavili jsme pro ně vzdělávací program. Dosud nám chyběly k tomu, abychom sjednotili naše úsilí při snižování kardiovaskulárních, zpravidla předčasných úmrtí,“ vyzdvihl chorvatský profesor přínos zdravotnického personálu.

Filip Krumphanzl