Ministerstvo zdravotnictví by chtělo v budoucnu hradit zdravotní péči v sociálních službách prostřednictvím ošetřovacího dne. Zároveň u zdravotních služeb, které mají přesah do sociálně-zdravotního pomezí nebo jsou poskytovány se sociálními službami, plánuje už pro příští rok zásadní navýšení úhrad ze zdravotního pojištění. Informace zazněly na pondělní tripartitě, kde zároveň ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že se u sociálních služeb nechystá rušení kontraktační povinnosti ze strany zdravotních pojišťoven.

Ministerstvo zdravotnictví předložilo na pondělním společném jednání tripartity s krajskými tripartitami stručný materiál, ve kterém naznačilo svou vizi nastavení dlouhodobé péče. Dobrou zprávou přitom je, že co se týče aktuálních plánovaných opatření, mělo by již příští rok dojít k posílení financování služeb na sociálně-zdravotním pomezí a zdravotních služeb poskytovaných v sociálních službách.

„U zdravotních služeb, které mají přesah do sociálně-zdravotního pomezí nebo jsou poskytovány souběžně se sociálními službami, se již pro rok 2024 plánuje zásadní navýšení úhrad ze zdravotního pojištění v souladu s dlouhodobější vizí MZ. Díky navýšení úhrady dojde ke zlepšení synergie zdravotních a sociálních služeb a celkovému posílení financování těchto služeb. Zároveň posílením péče ve vlastním sociálním prostředí dochází ke snížení poptávky zejména po lůžkové péči, čímž je podpořeno jak udržení sociálních vazeb pojištěnců, tak efektivní vynakládání prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ uvádí ministerstvo v materiálu.

Zároveň ministerstvo zdravotnictví chystá spolu s MPSV legislativní úpravu týkající se zdravotně-sociálního pomezí, která je nyní připravována jako tzv. velká novela zákona o sociálních službách.

„Základním cílem připravované novely zákonů o sociálních službách, o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění v oblasti péče mezinárodně označované jako „longterm care“ je legislativně umožnit vznik nové pobytové / lůžkové služby, která by kombinovala pobytovou sociální službu a lůžkovou zdravotní hospitalizaci. Taková služba v současnosti chybí, přičemž ani dlouhodobá lůžková péče (v české legislativě pojatá jako čistě zdravotní služba), ani pobytová sociální služba s ošetřovatelskou péčí není schopna plně uspokojit sociální i zdravotní potřeby skupiny klientů s nejrozsáhlejšími potřebami. Vedlejším cílem je odstranit některé nesystémové výjimky na sociálně zdravotním pomezí, které z pohledu obou systémů ztěžují veřejnou kontrolu nad kvalitou a efektivitou sociálních služeb poskytovaných na základě výjimek,“ vysvětluje MZ.

Mohlo by vás zajímat

Kritizovaná novela

Na tomto místě je ovšem třeba připomenout, že návrh novely zákona o sociálních službách, který před několika měsíci obě ministerstva představila, se rozhodně nesetkal s kladnou odezvou poskytovatelů ani odborů. Odbory ostatně i na tripartitě zopakovaly, že aktuální návrhy k zdravotně-sociálnímu pomezí považují za špatně připravené a odmítají je. Předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková také poukázala na obavy ze zrušení kontraktační povinnosti zdravotních pojišťoven v sociálních službách, o níž se hovořilo v rámci výše zmíněného návrhu. V tomto ohledu si ovšem poskytovatelé mohou oddychnout. Ministr Marian Jurečka totiž na pondělní tripartitě sdělil, že kontraktační povinnost pro poskytovatele sociálních služeb ze strany zdravotních pojišťoven bude zachována a tím, že systém a nedostatek financí chce MPSV řešit změnami v úhradách a zavedením alimentační povinnosti pro děti seniorů.

Žitníková zároveň na tripartitě zdůraznila, že systém úhrad zdravotní péče poskytované v sociálních službách je od počátku nastavený špatně. Místo výkonů by podle ní bylo třeba zavést úhradu prostřednictvím ošetřovacích dnů. Na to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uvedl, že chce systém úhrad řešit na základě dat a s návrhem na financování zdravotní péče v sociálních službách prostřednictvím ošetřovacího dne souhlasí.

Práce na velké novele zákona o sociálních službách, která by se měla věnovat i úpravám v oblasti financování či plánování a síťování sociálních služeb a sociální práce, tak nyní dále probíhá ve skupinách, kde jsou shromažďovány náměty, jež by měly být podkladem pro teze legislativních úprav. ZD se opakovaně pokoušel na MPSV zjistit, s jakým časovým harmonogramem schvalování počítá vzhledem k informaci, že nepřijetím úpravy zdravotně-sociálního pomezí do konce tohoto roku by ČR mohla přijít o 8,5 miliardy z Národního plánu obnovy, ovšem bez odezvy. Podobně se nám zatím nepodařilo zjistit, zda se ministerstvu vzhledem k nemožnosti stihnout daný termín povedlo podmínku vyjednat jinak nebo má alternativní plán.

Je reálná vize zdravotně-sociálních pojišťoven?

Ještě ambicióznější než plán na legislativní zakotvení služby na zdravotně-sociálním pomezí je ovšem dlouhodobá vize ministerstva zdravotnictví, která zahrnuje přiblížení systémů zdravotní a sociální péče, provázání IT systémů, sjednocení úhradových mechanismů a přesun úhrad na zdravotní pojišťovny.

„Z dlouhodobějšího pohledu je potřebné zejména posílit datovou základnu v oblasti sociálních služeb, aby bylo možné konkrétně vyhodnocovat poskytované činnosti ve vztahu k jednotlivým klientům, nákladovosti a přínosům těchto činností a na základě této datové základny následně vytvářet efektivnější systém úhrad sociální péče, ideálně na základě vykazování konkrétních úkonů nebo definovaných balíčků těchto úkonů na konkrétního klienta. Na základě takto provedené systematizace financování sociálních služeb bude následně možné přesněji definovat oblasti péče, které mají být řešeny v režimu sociálních služeb, a oblasti, které mají být řešeny v režimu zdravotních služeb, a na míru potřebám nastavit a plánovat jejich mechanismy financování,“ vysvětluje ministerstvo.

V ještě delším výhledu by pak chtělo převést systém sociálních služeb do gesce zdravotních pojišťoven, které by se tak staly zdravotně-sociálními pojišťovnami, a plně sjednotit sociálně-zdravotní pomezí.

„Očekáváme, že sjednocením gesce zdravotních pojišťoven v oblasti sociálních i zdravotních služeb by se zejména zvýšila efektivita poskytování obou typů služeb – zdravotní pojišťovna by byla motivována oba typy služeb pro své klienty zajišťovat plně v potřebné optimální míře, bude-li vědět, že kvalitně poskytnutou sociální službou dokáže předejít vícenákladům na straně zdravotních služeb, a obdobně i naopak (ušetřit náklady na sociální službu zajištěním odpovídající zdravotní služby). Dalším efektem by bylo větší zaměření služeb na potřeby klienta, které jsou nyní roztříštěné a nejsou poskytovány ve vzájemné synergii. Předpokladem nicméně je, že zdravotním pojišťovnám budou zajištěny prostředky na pokrytí sociálních služeb v takové míře, aby pouze nedošlo k vyprázdnění systému veřejného zdravotního pojištění,“ dodává MZ v materiálu.

Michaela Koubová