Loterie, nikoliv záruka. Přesto roste počet žen, které si dávají zmrazit svá vajíčka

Podle údajů britského úřadu Human Fertilisation and Embryology Authority dochází k rekordnímu nárůstu žen, které si dobrovolně nechávají zamrazit vajíčka v naději, že v budoucnu budou moci mít rodinu. Na druhé straně tento nákladný krok není zárukou budoucího mateřství. Navíc ne všem ženám, které se pro něj rozhodnou, se během celého procesu dostane všech potřebných informací. Pro srovnání, v roce 2009 podstoupilo zmrazení vajíček pouze 230 žen v Británii, a to většina z nich jako součást léčby s cílem uchovat jejich plodnost. O deset let později touto procedurou prošlo už desetkrát více žen a v roce 2021 tuto proceduru podstoupily více než čtyři tisíce žen.

Počet žen, které podstoupí zamrazení svých vajíček v naději, že si uchovají otevřenou cestu k mateřství, ve Spojeném Království roste. Ne všechny však mají dostatek informací o kladech i záporech této nákladné procedury.

„Bohužel povědomí veřejnosti o výhodách a nevýhodách této terapie je omezené, stejně jako je limitované povědomí o tom, jak tuto proceduru nejlépe naplánovat, aby šance na založení rodiny v budoucnu byly optimální,“ upozornil pro zpravodajský portál BBC News Bassel Wattar, londýnský gynekolog a specialista na léčbu neplodnosti, který působí také na University College London.

Podle zprávy britského úřadu Human Fertilisation and Embryology Authority je zmrazování vajíček a embryí vůbec nejrychleji procedurou v oblasti asistované reprodukce v zemi. V roce 2019 celkem 2 576 žen podstoupilo hormonální stimulaci, odebrání vajíček a jejich následné zamrazení. V roce 2021 tímto procesem prošlo už 4 215 žen, což znamená, že během pouhých dvou let byl nárůst v této oblasti o 64 procent.

Učinit informované rozhodnutí

Jednou z možných příčin takto prudkého nárůstu je vliv pandemie covid-19. „Dramatický nárůst počtu cyklů a následného zamrazení vajíček by mohl souviset s pandemií. Omezení sociálních kontaktů možná přimělo některé ženy přemýšlet o svém plodném období a rozšířit své reprodukční možnosti,“ uvedla pro deník The Guardian Sarah Norcross, ředitelka Progress Educational Trust, organizace, jejímž cílem je zvýšení informovanosti veřejnosti v oblasti léčby neplodnosti a asistované reprodukce, aby lidé byli schopni učinit informovaná rozhodnutí ohledně své plodnosti.

Nicméně ne všechny ženy, které se rozhodnou podstoupit tuto proceduru, mají k dispozici dostatek informací, a ne vždy jsou jejich očekávání ohledně zachování plodnosti v budoucnu realistická. Na zmrazování vajíček by mělo být podle Zeynep Gurtin, socioložky specializující se na oblast reprodukce, která působí na University College London, nahlíženo spíš jako na loterii než jako na jistotu.

Mohlo by vás zajímat

V Praze se loni k léčbě závislostí přihlásilo přes 600 pacientů

Přesto mnoho žen podléhá falešnému dojmu, že zamrazení vajíček znamená záruku budoucího mateřství. „Mnoho žen, které si nechá zamrazit vajíčka, neotěhotní,“ upozorňuje. Realistické by podle ní mělo být vnímat tuto nákladnou investici jako nákup loterijního losu, než zaručené pojištění: „Pojistná smlouva předpokládá, že určitě dostanete výplatu. Ve skutečnosti ale jen zvyšujete své šance,“ dodala.

Průměrné náklady v Británii spojené s odebráním a zamrazením vajíček se pohybují okolo 3 350 liber, tedy zhruba 92 tisíc korun. Dalších 500 až 1 500 liber je třeba připočíst jako náklady spojené s léky a dalších 125 až 350 liber je roční poplatek za skladování zamrazených vajíček.

„V mnoha případech utratíte o třetinu více, než je inzerovaná cena, a tyto peníze utratíte za něco, co pro vás nemá okamžitý přínos. Je to velký hazard,“ varuje socioložka s tím, že je na místě také otevřeně mluvit o tom, že zamrazení vajíček je metodou pouze pro toho, kdo si to může dovolit, nikoliv možností pro všechny.

Více svobody, ale nikoliv záruka

Téma (uchování) ženské plodnosti je spojené s velkým zájmem médií, pokud se jej rozhodne otevřít některá ze známých osobností. K nim patří i herečka Jenifer Aniston, které je 54 let a zůstala bezdětná. V rozhovoru pro magazín Allure řekla, že se jí „ulevilo, když tato loď odplula“, ale „že by dala cokoliv, kdyby mi někdo řekl: Zamraz si vajíčka. Udělej pro sebe tuhle laskavost.“

Otevřenost, se kterou herečka mluvila také o tom, že opakovaně podstoupila cykly IVF, nicméně neúspěšně, je podle Ippokratise Sarrise, ředitele King’s Fertility in London a mluvčího British Fertility Society, chvályhodná. „Aby o tomto mluvil někdo, kdo má takový profil jako Jenifer Aniston, pak je otevřenost vítána. Ale zamrazení vajíček není zárukou,“ dodal.

Nárůst zájmu o zamrazení vajíček je podle něj dán také nástupem tzv. vitrifikace vajíček, technologie zvyšující úspěšnost následného početí, kdy se úspěšnost cyklu IVF za použití takto uchovaných vajíček přibližuje úspěšnosti při použití čerstvých vajíček. Vlastní proces zahrnuje dehydrataci vajíček, aby nedošlo k jejich poškození ledovými krystaly, umístění do malých zkumavek a následně uložení do tekutého dusíku, kdy jsou vajíčka během několika vteřin ochlazena z 25 stupňů na -196 stupňů.

„Při dobré péči mohou být zamrazená vajíčka podobně dobrá, ne-li tak dobrá, jako čerstvá vajíčka,“ vysvětlil specialista. V praxi to znamená, že pokud se žena rozhodne pro zamrazení vajíček třeba ve třiceti letech, zvyšuje své šance na mateřství o deset let později.

Nicméně statistiky Human Fertilisation and Embryology Authority ukazují, že v roce 2018 pouze dvě procenta následně rozmrazených vajíček skončily těhotenstvím a pouze z 0,7 procent rozmrazených vajíček se narodily živé děti. Podle Sarrise by tak mělo být zamrazení vajíček „pouze jednou z arzenálu možností v oblasti plodnosti“.

Ludmila Hamplová