Lékaři letos za první půlrok evidují 921 případů boreliózy, je jich téměř o desetinu víc než loni. Klíšťovou encefalitidou se dosud nakazilo 102 osob, meziročně asi o pětinu méně. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Největší nárůst počtu nákaz odborníci každoročně zaznamenávají o letních prázdninách a na podzim. Správná diagnóza boreliózy někdy trvá i několik týdnů či měsíců.
„Svou roli hraje množství klíšťat, které závisí na vhodných životních podmínkách, dále počet klíšťat nakažených klíšťovou encefalitidou, ale také míra jejich kontaktu s lidmi,“ uvedl k rozdílům mezi počty nakažených v jednotlivých letech parazitolog Jan Votýpka z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Velký vliv podle něj má lokální přemnožení drobných hlodavců, kteří jsou pro klíšťata ideálními hostiteli, nebo změna počtu jiných volně žijících zvířat. Roli může hrát také zarůstání nevyužívaných pozemků nebo naopak rušení travnatých ploch kolem měst. Klíšťata jsou také méně aktivní v chladném počasí.
Krev saje samička, vedle dospělých i v menších stadiích larvy či nymfy. „Člověk se může stát hostitelem kteréhokoliv stadia. Dospělá samice hledá delší dobu vhodné místo k přisání. Je i nápadnější, a proto je častěji odhalena ještě před samotným přisáním,“ popsal Votýpka. Nejčastěji se proto na člověka přisají malé nymfy, nesají tak dlouho a často samy odpadnou, takže si člověk kousnutí nemusí ani všimnout.
Jako ochranu před nákazou odborníci doporučují používat repelent, při delším pobytu v přírodě je třeba ho aplikovat opakovaně. Klíšťata se nejčastěji vyskytují v listnatých a smíšených lesích, v místech, kde je tráva vyšší než 20 centimetrů. Lidé by se měli po návratu domů pečlivě prohlédnout a přisáté klíště co nejdříve odstranit, protože na přenesení nemoci má vliv délka přisátí. Typickou červenou skvrnu s vybledlým středem v místě přisátí má asi 60 procent lidí.
Mohlo by vás zajímat
Borelióza způsobená bakteriemi se léčí antibiotiky, u virové klíšťové encefalitidy je možné jen mírnit příznaky. Těmi jsou u obou nemocí nejdříve únava, bolest hlavy a teplota. V druhé fázi boreliózy mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce. Encefalitida může pokračovat prudkými bolestmi, vysokými horečkami, dezorientací nebo ztuhnutím šíje. Může mít i dlouhodobé následky včetně rizika úmrtí, protože virus napadá mozek a mozkové blány.
Zatímco na vakcíně proti borelióze odborníci včetně českých teprve pracují, proti klíšťové encefalitidě je možné se očkovat. Očkování stojí většinou kolem 1000 korun za jednu dávku, lidem nad 50 let je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Mladším na něj pojišťovny přispívají, většinou 500 korun. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny se loni nechalo očkovat téměř 155 000 pojištěnců starších 50 let, což je třikrát víc proti roku 2021, kdy neměli vakcínu hrazenou.
Odborníci upozorňují, že velká část lidí správné očkovací schéma nedokončí, nebo si nedojde včas na přeočkování. Třicet procent lidí si podle průzkumu nechalo podat jen první dávku, která proti nemoci nechrání, a nepřijde na druhou po dvou týdnech. Třetí dávku očkování po třech měsících, která ochranu prodlužuje na tři roky, podstoupilo 45 procent očkovaných. Na přeočkování po třech až pěti letech pak dorazí zhruba čtvrtina lidí.
Počty případů nemocí přenášených klíšťaty v ČR:
| Rok | Klíšťová encefalitida | Lymská borelióza |
| 2014 | 410 | 3743 |
| 2015 | 355 | 2913 |
| 2016 | 565 | 4694 |
| 2017 | 687 | 3939 |
| 2018 | 715 | 4724 |
| 2019 | 774 | 4102 |
| 2020 | 855 | 3710 |
| 2021 | 594 | 2832 |
| 2022 | 697 (126*) | 3518 (859*) |
| 2023 | 102* | 921* |
*do konce června
-čtk-
