Pacienti s nemocným srdcem potřebují sdílet svá data, říká Donna Fitzsimonsová o platformě EHDS
Sdílení osvědčených postupů a údajů o zdraví pacientů by měla již brzy zajistit nová digitální platforma pro sdílení zdravotnických dat EHDS, které se tak stane primárním mechanismem pro celou Evropskou unii. Návrh, který nyní projednává Evropský parlament, by měl přispět ke zlepšení zdravotní péče a odborníkům, průmyslu i národním orgánům by měl zároveň nabídnout možnost pracovat s obrovským množstvím dat. „Je to hra, ve které se nacházíme všichni a musíme ji začít hrát hned,“ řekla k tomu spolupředsedkyně advokátní komise Evropské kardiologické společnosti (ESC) Donna Fitzsimonsová na Evropské kardiologické konferenci, kterou v pražském IKEMU pořádal Zdravotnický deník.
I když podle spolupředsedkyně fungují ve všech evropských zemích digitální platformy, které pracují s pacientskými daty, problematický je fakt, že mezi sebou tyto platformy vzájemně nekomunikují, což znemožňuje následnou analýzu a využití údajů. „Kardiovaskulární onemocnění ovlivňuje každý aspekt lidského života. Jedná se o problematiku, která by měla být výrazně promítnuta ve všech politických agendách. Musíme si být jistí, že politici si jsou vědomi všech dopadů, které kardiovaskulární nemoci mají,“ zdůraznila během své úvodní přednášky Fitzsimonsová. Impuls pro zástupce politického spektra by měl podle ní vycházet právě ze sdílených dat o zdravotním stavu obyvatel Evropy.
Primární využití dat zahrnuje osobní zdravotní údaje v elektronické formě pro občany zemí EU a jejich ošetřující lékaře, které bude možné využít při poskytování zdravotní péče také v jiných evropských zemích. Konkrétně se jedná o takzvané pacientské souhrny se základními informacemi o zdravotním stavu pacienta, užívaných lécích, prodělaných nemocech, operacích a podobně. Dále se jedná o elektronické recepty, zdravotní snímky, laboratorní výsledky a propouštěcí zprávy. Evropská unie usiluje také o sekundární využití získaných dat, v rámci něhož by se data v anonymizované podobě zpřístupnila vědcům, veřejným institucím a průmyslu.
V oblasti kardiovaskulárního zdraví je podle Fitzsimonsové zásadní nastolit detailní plán, který má své ukazatele, výstupy a stálý dohled, jako je tomu v případě antimikrobiální rezistence (AMR). „U antimikrobiální rezistence jsme schopni vidět výsledky. Potřebujeme výzkumníky veřejného zdraví, abychom měli data a indikátory, o která se můžeme opřít a díky kterým uvidíme progres. Tohle není soutěž. Je to o našem společném úspěchu,” podotkla Fitzsimonsová.
Více peněz do kardiologie
Strategie Evropské unie v oblasti financování zdraví je tvořena programem EU4Health, který byl přijat jako reakce na pandemii covid-19 a k posílení připravenosti na krize v EU s celkovým rozpočtem 5,3 miliardy euro. Program běží od roku 2021 do roku 2027 a je považován za jeden z hlavních nástrojů, který má připravit cestu k Evropské zdravotnické unii. Každý rok je do zdravotní péče z tohoto programu financována jedna miliarda eur. „Z programu EU4Health se minulý rok financovali společné plány pro onemocnění diabetem či kardiovaskulární akční plány. Nyní musíme znovu spojit síly, protože kardiovaskulární onemocnění, potažmo budoucí celoevropský plán skutečně potřebují disponovat daleko větším objemem financí,“ vysvětlila Fitzsimonsová.
Evropská aliance pro kardiovaskulární zdraví (EACH) sdružuje 17 zdravotnických organizací, které cílí na primární a sekundární prevenci, včasnou detekci onemocnění, rehabilitaci a kvalitu života každého pacienta. „Společným plánem je vybudovat celoevropský kardiovaskulární plán. To se nám ale nepodaří, když nebudeme prosazovat přístup „zdola nahoru“, uzavřela Fitzsimonsová.
Nela Slivková
Mohlo by vás zajímat
Foto: Martin Kovář
Zdravotnický deník děkuje za podporu generálnímu partnerovi konference společnosti Novartis a partnerům Institutu klinické a experimentální medicíny, Všeobecné zdravotní pojišťovně, RBP zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra a společnosti Amgen.
Nela Slivková
