Zákon o veřejném zdravotním pojištění prošel novelizací, která od ledna 2024 umožní hrazené očkování proti HPV všem dívkám a chlapcům od dovršení 11 do dovršení 15 let věku – dosud to bylo jen ve 13 letech. Změna legislativy vychází z návrhu Senátu, kterému vyhověla Sněmovna. Jak velkou změnu si od této úpravy slibují, jsme se zeptali pacientských organizací. Podle jejich zástupkyň jde o zásadní zlom, který může vést k tomu, že se karcinom děložního hrdla postupně může stát v tuzemské populaci raritním onemocněním. Vysvětlily také, kdo a jak tomuto pozitivnímu trendu může napomoci a jaké překážky, které by mohly úspěchu bránit, je třeba překonat.
„Jsme rádi, že rodiče a děti budou mít nově větší časový prostor, aby mohli benefitu plně hrazeného očkování využít,“ říká pro Zdravotnický deník Veronika Cibulová, zakladatelka pacientské organizace Veronica, která se tomuto tématu dlouhodobě věnuje s cílem postupné eradikace karcinomu děložního hrdla. „Pravidelné preventivní prohlídky u pediatra jsou ve věku 9, 11 a 13 let, což umožní proaktivní komunikaci pediatrů s rodiči a dětmi samotnými tak, aby včas dostali potřebné informace,“ myslí si Cibulová.
Že dojde ke zvýšení proočkovanosti naší populace proti HPV, věří i Petra Adámková, ředitelka platformy ONKO Unie, která podporuje pacientky s onko-gynekologickými diagnózami a metastatickou rakovinou prsu. „Změna umožní všem rodičům získat relevantní informace před jejich rozhodnutím, zda dítě nechat očkovat. A pediatr může nyní rodiče i dítě edukovat na preventivní prohlídce v 11 letech a na prohlídce ve 13 letech už může dítě dostat první dávku, což eliminuje jednu extra návštěvu pediatra pro aplikaci dávky,“ uvádí pro Zdravotnický deník Adámková.
Podle ní jde o jedinečnou příležitost prevence všech typů nádorových onemocnění, které způsobují lidské papilomaviry – HPV. „Ty jsou původcem většiny případů rakoviny konečníku, hlavy a krku, ústní dutiny, orofaryngu, penisu, pochvy, vulvy a děložního čípku,“ připomíná Adámková.
Testovat a doladit screening
Podle obou zástupkyň pacientských organizací není nereálné ani to, že by rozšíření věkového rozpětí pro hrazené očkování proti HPV v dlouhodobém horizontu mohlo vést k eliminaci HPV asociovaných onemocnění v české populaci. „Pokud se podaří dosáhnout proočkovanosti 90 procent u dívek do 15 let, a zvýšíme proočkovanost u chlapců na více než současnou ani ne polovinu, tak se karcinom děložního hrdla postupně stane raritním onemocněním. Obzvlášť pokud půjde ruku v ruce s HPV DNA testováním, které je nyní hrazeno dvakrát za život ženy,“ míní Cibulová.
A připomíná, že Světová zdravotnická organizace označila eradikaci karcinomu děložního hrdla za prioritu ochrany veřejného zdraví a v roce 2020 přijala globální strategii s cílem urychlit eliminaci tohoto plně preventabilního onemocnění do roku 2030, ostatně stejně jako Český národní onkologický plán.
„K tomu, aby se to podařilo, bude ale nyní velmi potřebné přehodnotit stávající screening rakoviny děložního čípku – jaký bude postup pro očkované ženy, pro neočkované, pro ty, kterým bude zjištěna přítomnost HPV v organismu a podobně,“ dodává Adámková.
Švédská inspirace
Pacientské organizace se shodují i v tom, že by krom vítaného rozšíření věkového okna pro úhradu očkování proti HPV pomohlo i poskytnutí této možnosti některým dalším skupinám populace. „Dává nám smysl zavedení dočasného programu plné úhrady očkování pro takzvanou catch-up kohortu adolescentů a mladých dospělých, kteří neměli možnost nabídky očkování zdarma využít, například proto, že v době, kdy jim bylo 13 let, nebylo očkování hrazeno, s očkováním nesouhlasili jejich rodiče, nebo pro které očkování nebylo prioritou,“ myslí si Cibulková a dodává, že takoví mladí dospělí jsou stále ve věku, kdy očkování přináší největší benefit.
„Z mého pohledu je věkové rozpětí pro očkování dětí dostatečné. Otázkou i nadále zůstává rozšíření možnosti očkování pro ženy v pozdějším věku indikované po konizaci (odstranění části děložního hrdla – pozn. red.),“ soudí Adámková.
Další snahou pacientských organizací je podpořit zvýšení počtu hrazených HPV DNA testací. „Velkou inspirací je pro nás Švédsko, kdy s jejich koordinátory vzájemně sdílíme zkušenosti. Plátci péče tam totiž ženám hradí HPV DNA test každých pět let a jsou velmi úspěšní – mají významně nižší incidenci karcinomu děložního hrdla,“ vysvětluje Cibulová. A dodává: „Jako úspěšnou vidím tuto kombinaci: Vakcinace proti HPV takzvaných catch-up kohort a častější HPV DNA testace hrazená plátci péče, ideálně každých pět let. A trpělivé vysvětlování benefitů očkování, ideálně z úst špičkových odborníků.“
Zaměřit se na vyšší informovanost
Za největší bariéru potenciálního úspěchu očkování proti HPV považuje Veronika Cibulová dezinformace, které nejsou založené na evidence-based medicine a jejich beztrestné šíření. „My se snažíme nejčastější mýty a nepravdy vysvětlovat ústy špičkových odborníků. Věříme, že se nám daří alespoň část rodičů přesvědčit o bezpečnosti vakcíny. Vždyť se jedná o jediné onkologické onemocnění, proti kterému se dá účinně očkovat,“ popisuje.
Podle Petry Adámkové je největší bariérou velmi malá informovanost o HPV, přenosu a možnostech prevence. „Mám dceru a syna ve věku 15 a 18 let, které jsem oba v jejich 13 letech nechala očkovat. A z vlastní zkušenosti vím, že ani školní výuka, ani přednášky agentur, které se věnují sexuálně přenosným nemocem, HPV nezahrnují,“ říká Adámková. A dodává: „V rámci naší evropské sítě onko-gynekologických pacientských organizací ENGAGe funguje projekt ENGAGe Teens, který propojuje teenagery ve věku 13 až 19 let po celé Evropě, kteří společně vymýšlejí materiály pro své vrstevníky s informacemi o HPV. V ČR jsme zatím přeložili brožurku, která je ke stažení na našem webu a připravují se další materiály.“
Ve fialové na kolech
Na propagaci využití širšího „očkovacího okna“ tak, aby se podařilo získat pro očkování proti HPV více dětí (a jejich rodičů) by se podle pacientských organizací měli krom nich samých podílet i lékaři, zdravotní pojišťovny a státní instituce. „Bohužel zatím chybí společná profesionálně navržená komunikační strategie, dosavadní snahy jsou velmi roztříštěné, a to nezaručuje ten správný a efektivní výsledek,“ upozorňuje Adámková.
Vhodnou příležitostí ke komunikaci jsou podle ní světové dny, které upozorňují na důležitost edukace a osvěty. „V ČR si například každoročně připomínáme Světový den onko-gynekologických diagnóz 20. září takzvanou Fialovou jízdou, letos přejal nad touto akcí záštitu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek,“ upozorňuje Adámková ze spolupořádající ONKO Unie.
Akci, kterou spolupořádá i pacientská organizace Veronica, popsala Zdravotnickému deníku Veronika Cibulová: „Pořádáme tiskovou konferenci a poté sedneme na kola ve fialových dresech a jedeme po Praze. Akce se koná celosvětově a těší se velké mediální pozornosti.“
Jakub Němec
