Mnohé moderní způsoby léčby a technologické novinky nabízí svým pacientům čerstvě otevřené berounské Centrum duševní rehabilitace společnosti AKESO holding. Jednou z nejzajímavějších je unikátní osvětlení celé rozsáhlé budovy respektující přirozené biorytmy, které v našem těle podporuje běžné sluneční světlo, a díky tomu zefektivňující používané léčebné intervence. Krom toho nabízí centrum chronobiologickou fototerapii, tedy intenzivní léčbu jasným světlem, která pomáhá pacientům trpícím poruchami spánku, depresemi i dalšími duševními nemocemi.
Osvětlení Centra duševní rehabilitace se velmi podobá přirozenému dennímu světlu venku. Průběh světla kopíruje běžný den, simulace celodenního světelného režimu je navíc nastavitelná, takže se může podle potřeb v různých místnostech a částech komplexu měnit. „Celé Centrum duševní rehabilitace je osazeno 6200 světly, které jsou centrálně řízeny a simulují správný cirkadiánní rytmus celého světlého dne pro všechny pacienty i pro všechen personál ve všech místech budovy, včetně výtahů,“ vysvětlil ve své přednášce spojené se slavnostním zprovozněním centra psychiatr Pavel Doubek.
Ráno přivítá do nové ho dne pacienty i personál intenzivní studené bílé světlo, přes den ubývá modré složky, takže z laického pohledu světlo žloutne. „Což lidi připravuje na odpočinkovou fázi v průběhu večera a noci,“ vysvětlil Doubek. Pacienta, který se v noci probudí například s tím, že potřebuje jít na toaletu, bude provázet tlumené osvětlení s minimem modrého světla.
Z pochopitelných důvodů ale tlumené noční světlo funguje jen v pokojích pacientů, ne na sesternách nebo lékařských pokojích. Pro personál je sice intenzita modrého světla omezena, ale ne tak, aby to uspávalo. „Pokud by měl personál pocit, že je světlo žene do útlumu, můžeme intenzitu světla přenastavit,“ doplnil Doubek.
Probudit mozek světlem
„Termín cirkadiánní vychází ze slov circa a dia, jde tedy o něco zhruba den trvajícího,“ vysvětlil Doubek, jak název vznikl. Cirkadiánní rytmy se odráží ve spánku i v bdění a v tělesné aktivitě, mohou přitom ovlivnit mnoho věcí v chování lidí – krom jiného i kvalitu jejich nálady, sexuální chování, ale třeba také sebevražednost.
To, co nás informuje o nevizuální přítomnosti světla jsou světločivé gangliové buňky, jejichž existence byly objevena už v roce 1923, ale nebyla jim věnována velká pozornost. „Až v roce 2002 došlo k znovuobjevení této struktury a faktu, že zásadním způsobem modifikuje vnímání světla. Vědci dokonce zjistili, že i pacienti, kteří oslepnou postižením sítnice, si mohou díky gangliovým buňkám zachovat reaktivitu na přítomnost světla. Tyto buňky se tedy zásadně podílejí na synchronizaci a aktivaci celého lidského organismu,“ vysvětlil Doubek.
Tohoto faktu využijí v Centru duševní rehabilitace i k terapii světlem ve speciální fototerapeutické místnosti připomínající tvar ulity. Tak jak vzrůstá množství světla v luxech, snižuje se v těle produkce melatoninu, hormonu, který se uvolňuje v průběhu noci a který je zásadní pro správný cirkadiánní rytmus orgánů. „A když dojdete až na něco málo přes deset tisíc luxů, je potlačení produkce melatoninu natolik zásadní, že se mozek probouzí – pochopí, že je den a že má fungovat v denním režimu,“ uvedl Doubek.
Právě deset tisíc luxů je intenzita světla, kterou budou na lehátkách přijímat pacienti, kterým bude indikována takzvaná chronobiologická fototerapie (dříve se pro ni užíval termín léčba jasným světlem). Touto metodou lze účinně léčit deprese a poruchy a změny cirkediánního cyklu. „Analýzy už v roce 2005 potvrdily, že léčba epizod depresivní poruchy chronobiologickou fototerapií má srovnatelné výsledky s léčbou antidepresivy,“ vysvětlil Doubek. A dodal: „Počátek terapeutického efektu lze očekávat v rozmezí druhého až sedmého dne. Ještě jsem se nikdy nesetkal s pacientem, který by do týdne na podání chronobiologické fototerapie nijak nezareagoval. Efekt bývá promptní a velmi robustní.“
Pozitivní vliv na myšlení i chování
Pacienti budou jasnému světlu o intenzitě deseti tisíc luxů vystaveni ráno po dobu 30 minut. Začínat budou v různé časy. „Léčbě poruch spánku v Centru duševní rehabilitace by mělo předcházet podrobné psychiatrické vyšetření a spánková anamnéza. Na základě toho odhalíme, kdy by měla chronobiologická fototerapie ráno u pacientů začínat,“ vysvětlil Doubek. U nočních typů pacientů začne fototerapie relativně pozdě, někdy až v 8:15, u nejvíce časných typů lidí ale začne už v pět hodin ráno.
„Pokud zlepšíme pacientovy cirkadiánní rytmy, nepochybně se zlepší jeho spánek, ale bude to mít pozitivní vliv i na kvalitu jeho myšlení. Pacient se lépe cítí, což zásadním způsobem ovlivňuje i jeho chování k okolí,“ popsal Doubek. Množství melatoninu tvořeného v těle má zásadní vliv i na adolescentní vývoj, adaptaci na roční období, motorickou aktivitu, výši krevního tlaku, kvalitu paměti, ale třeba i vnímání bolesti.
Možností, jak regulovat noční množství melatoninu v těle, je krom ovlivňování cirkediánního rytmu osvětlením i podávání chronoterapeutik – melatoninu, což je doplněk stravy, který se dá bez receptu koupit v lékárně a jeho derivátů, případně některých antidepresiv nebo hypnotik. Lékaři mohou používat i terapii tmou, při níž pacientům prodlužují noční fázi, třeba až na 14 hodin. Používaná je i spánková deprivace, při níž pacient střídavě jednu noc vůbec nespí a druhou ano. Manipulací s cirkadiánními rytmy lze léčit i pacienty, kteří mají svůj rytmus zcela otočený – vstávají například v pět odpoledne a usínají v šest ráno. „Personál takové pacienty budí a absolvuje s nimi aktivity, které je udržují vzhůru – ideálně v kombinaci s chronobiologickou fototerapií,“ vysvětlil Pavel Doubek.
A na závěr přidal i jednu praktickou informaci: „V úhradové vyhlášce zdravotních pojišťoven dnes existuje výkon, který se jmenuje chronobiologická léčba, pod něj spadá chronobiologická fototerapie, spánková deprivace nebo změny cirkadiánního rytmu. Můžete vykázat čtyři výkony za den, po půl hodině, to bylo maximum z toho, co jsme byli s pojišťovnami schopni dohodnout. Podmínkou je, že se léčba musí odehrávat na specializovaném lůžkovém pracovišti při hospitalizaci pacienta.“
Jakub Němec
