Seznam zakázaných látek dnes čítá na pět set substancí. Skupina kolem národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila a výzkumného pracovníka a bývalého vedoucího Národního monitorovacího střediska Viktora Mravčíka nyní přichází s návrhem vytvořit ještě jeden seznam, na němž by se ocitly nové látky, které by podléhaly přísné regulaci – zakázané by ale nebyly. Prohibice prý totiž problém zpravidla neřeší, pouze ho odsouvá na pole ilegality, a to zatěžuje jak mírné uživatele těchto látek, tak systém. Tuto středu, tedy 12. července, o tom bude také rozhodovat vláda. O tom, v čem návrh novely spočívá a jaké šance vidí na jeho prosazení, v rozhovoru pro Zdravotnický deník pohovořil Jindřich Vobořil.
Co by mělo být obsahem návrhu a v jakém časovém horizontu by se mohl uskutečnit?
Má vzniknout nový seznam, který by stál vedle seznamu zakázaných návykových látek, a látky na tomto seznamu by byly přísně regulované, ale ne zakázané. Nebyla by to cesta prohibice.
Gestorem je ministerstvo zdravotnictví, ale snažíme se to prosadit přes poslaneckou iniciativu, aby to bylo rychlé a mohlo jít do účinnosti v řádu měsíců.
Jaké látky by na tomto seznamu měly být?
Pravděpodobně by to byla látka kratom a HHC, případně další návykové látky, které nemají tak zásadní rizika a nejsou regulovány mezinárodním právem.
Jaká pravidla budou muset prodejci těchto látek dodržovat?
Je tam pod přísným režimem možnost získat povolení dovozu a prodeje. Budou tam platit všechna přísná pravidla, jak je známe u tabáku. Jsou tam ještě další pravidla – kromě zákazu prodeje lidem mladším 18 let také například zavedení jednotného balení, zákaz reklamy a online prodeje, prodej nyní bude povolen jen živou a poučenou obsluhou. Specializované obchody si budou muset požádat o povolení. Také na to bude uvalena spotřební daň.
Řešili jsme i výrobky z látek jako kratom, HHC nebo CBD, které se volně prodávají jako dárkové předměty. Nebylo by již možné je tímto způsobem prodávat, protože tyto látky jsou určené pouze ke konzumaci a jako dárkové předměty se to prodávají proto, že se tím obchází zákony. Tyto výrobky neprocházejí žádnými standardními kontrolami, při nichž by se zjistilo, zdali výrobek neobsahuje například pesticidy, těžké kovy, bakteriální nákazy a podobně.
Jak přísné mají být sankce za případné porušení těchto pravidel?
Už to nebude tak, že když se během kontrolního nákupu zjistí, že někdo tuto látku prodal nezletilému, tak dostane pokutu – rovnou se mu vezme licence. Má to být takto přísné. Tyto typy opatření v oblasti alkoholu fungují například v severní Americe a i jinde po světě, a funguje to.
Jak se k regulaci nových návykových látek staví ostatní země?
O něčem podobném uvažovala Austrálie, ale nedotáhla to. Jinak je to zcela originální nápad. Ale s novými látkami se nějakým způsobem perou i kolegové v ostatních zemích Evropy.
Například kratom nemá tak závažná rizika, abychom to museli prohibovat a vymáhat to mnoha lety vězení. Není to tak závažné, jako třeba heroin nebo jiné opioidy. Světová zdravotnická organizace (WHO) kolem toho udělala hodnocení rizik a nedoporučila (kratom) zakazovat. Přesto ho některé země zakazují, protože si s ním neví rady – stejně jako náš ministr zdravotnictví (Vlastimil Válek, pozn. red.) ho nyní navrhoval k zákazu. Ministr chce něco dělat, tak to chce zakázat a pak se uvidí. Budeme to řešit na vládě ve středu 12. července.
Jak podle vás toto jednání dopadne?
Nevím, tak půl na půl. Ministři, kteří se tím nezabývají, mohou mít samozřejmě za to, že když jim to navrhuje ministr zdravotnictví, tak je to jediné možné rozhodnutí. My jdeme na vládu s rozporem a já tam budu říkat, proč si myslím, že to je riziko. Je to otevřené a já jsem samozřejmě lehčí váha, než je ministr.
Ministr sice chápe, co říkám, ale zároveň na něho různé skupiny vyvíjejí tlak, aby něco okamžitě dělal. Já si dokonce myslím, že to je i nějaký konkurenční boj různých industrií, které využívají legálních cest vyvíjet tlak – jedna z nich je omílat pořád v médiích, jak je to strašné. A když se najdou lidé, kteří „zatlačí“ na ministra, tak on něco chce udělat a musí samozřejmě. Já s tím popravdě sympatizuji, ale zároveň mi to přijde odborně špatně a jsem ochoten vzít na sebe to odborné riziko, aby vláda měla zdůvodnění, proč nejde očekávaným zákazem, ale jiným, dle mého elegantnějším řešením.
Jak se na věc dívají ostatní členové vlády?
Já jsem se kvůli tomu s některými ministry sešel a vysvětlil jsem jim to. Například ministr spravedlnosti má obavu z toho, že mu naroste počet lidí ve věznicích. Podle posledních údajů, co mám, je 11 procent lidí ve věznicích za trestné činy spojené s užíváním drog. To je hodně.
Odhadujeme, že možná stovky tisíc lidí mají s těmito látkami zkušenost a desítky tisíc je pravidelně užívají. Vzhledem k tomu, že nemáme judikaturu, která by určila, co je to malé a velké množství, tak když to zakážeme, tak se lidé rychle předzásobí a budou mít doma kila. A ve chvíli, kdy jim to někdo najde, někomu to například předají, tak dostanou třeba i 8 let natvrdo. Když máme nějaký zákaz, tak se musí vymáhat, protože k čemu potom ten zákaz je? Nejde říct, že se to nebude vymáhat.
Není vyřešené, co udělat s tím, když to zakážeme a najednou se nám zvýší počet lidí ve věznicích o několik stovek nebo tisíc. Když jsme například zakázali nové psychomodulační látky, tak několik prodejců také skončilo ve věznicích, protože to nestihli vyprodat, měli to na skladu nebo se to snažili prodat pod rukou. Tomu se nedá zabránit. Je zbytečné riziko lidi takhle kriminalizovat.
V čem tkví největší přínos vašeho návrhu?
Námi navrhovaný model je výrazně elegantnější a dokonce si myslím, že bude i účinnější v tom, jak zajistit, aby se tyto látky dostávali k mladším 18 let.
Chápu, že si s tím vláda úplně neví rady a musí něco dělat. Pojďme to vzít systémově a na ten seznam potom už jen dávat další látky, u nichž se potvrdí, že mají nějaká nižší rizika.
-jn- -fk-
