Senátní Výbor pro zdravotnictví na včerejší schůzi schválil návrh změny zákoníku práce ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Návrh mimo jiné upravuje práci na dohodu či rozsah práce přesčas. Před hlasováním se mezi účastníky schůze o návrhu vedla živá diskuze. Proti schválení se postavil například senátor Marek Hilšer (nestraník), kterému na něm vadil především paragraf upravující podmínky pro přesčasy. Jeho pozměňovací návrh však neprošel. Návrh na půdě Senátu osobně hájil jeho předkladatel, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Návrh stanovuje, že lékař smí vykonávat práci přesčas v průměrném rozsahu až 8 hodin týdně, což ročně může činit až 416 hodin. „To byl hlavní důvod, proč si senátní Výbor pro zdravotnictví tento návrh zákona vybral k projednání,“ vysvětlil předseda výboru Roman Kraus. Práci přesčas v návrhu upravuje paragraf 93 a přestože se v dokumentu píše, že lékař nesmí být k práci přesčas nucen, někteří přítomní měli o její dobrovolnosti pochyby.
„Ten návrh je nemravný. Nemůžete po někom chtít, aby se dobrovolně přihlásil k tomu, že se mu zhorší pracovní podmínky,“ rozčílil se na schůzi Hilšer, podle kterého hrozí, že se lékařům může pracovní doba protáhnout na dvojnásobek oproti současnému stavu. „Ten paragraf považuji za nášlapnou minu, která může lékařům způsobit řadu problémů,“ dodal kriticky. Členům výboru proto předložil vlastní pozměňovací návrh, z nějž by byl paragraf 93 vypuštěn. Při hlasování však neprošel.
Hilšera v kritice návrhu podpořil i senátor Ivo Trešl (STAN), podle něhož paragraf legalizuje možnost přepracování lékařů. „Je to jako kdybychom povolili překračování povolené doby řízení u řidičů z povolání. Nechceme mít přepracované řidiče ani lékaře,“ dodal.
Proti návrhu se postavil i prezident České lékařské komory Milan Kubek. Přestože na schůzi nedorazil, dopisem oslovil senátory ve snaze zvrátit jeho schválení. V něm mimo jiné argumentuje, že navýšení limitů přesčasů ohrozí bezpečnost pacientů, prohloubí nedostatek lékařů, přičemž se negativně odrazí zejména na mladých lékařích a lékařkách. Návrh je podle něj také v rozporu s evropskou legislativou, která stanovuje, že týdenní pracovní nesmí překročit 48 hodin.
Nad rozporem mezi sněmovním návrhem a evropskými zákony se pozastavovali i někteří účastníci středečního jednání. Proti nim se ovšem postavila ředitelka legislativní sekce na MPSV Dana Roučková. „Ministerstvo práce a sociálních věcí by nikdy nemohlo schválit opatření, které by bylo v rozporu s evropskou směrnicí,“ sdělila přítomným.
Návrh naopak podpořil předseda výboru Kraus, podle něhož je v současné době potřebný. „Na omezenou dobu je nezbytně nutné, abychom zachovali činnost zdravotnických zařízení, zvláště těch menších,“ řekl. Přínosy na návrhu vyzdvihl rovněž senátor Jan Pirk (nestraník za TOP09). „Umožní těm lékařům, kteří mají zájem, se vzdělávat a získávat nové dovednosti,“ zhodnotil.
V souvislosti s projednáváním změny zákoníku práce se již ozvaly zdravotnické odbory, které si stěžují, že s nimi návrh ministerstvo neprojednalo.
-fk-
