Kvalita zdravotních služeb, přístupnost centrové péče a dostupnost léčiv jsou v Česku na úrovni mnoha západních zemí. Nesrovnávejme se se střední a východní Evropou. Je ale třeba mít na zřeteli, co si může český systém finančně dovolit teď, a co si bude moct dovolit v budoucnu. Na kulatém stole k představení publikace s názvem „Česko: přehled zdravotního systému 2023“ to uvedl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Kancelář Světové zdravotnické organizace společně s ministerstvem zdravotnictví představila publikaci s názvem „Česko: přehled zdravotního systému 2023“, kterou vydalo Evropské středisko pro sledování zdravotnických systémů a politik. Autory publikace jsou Lucie Bryndová, Anne Sprangerová, Nathan Shuftan, Lenka Šlegrová, Jana Votápková a Pavel Hroboň. Publikace se vydává každých pět let, kvůli pandemii covid-19 se ale její vydání pozdrželo.
V diskusi s autory vystoupili také náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček a ředitelka Kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice Zsófia Pusztaiová, která upozornila na to, že do sestavování dokumentu se výrazně promítla krize spojená s pandemií covid-19. „Tato velká krize v posledních dvou letech má velký dopad na kvalitu zdravotnického systému, a to se netýká jenom České republiky. Snažíme se dále posilovat oblast veřejného zdraví. Bohužel ale stále existují velká rizika spojená s nezdravým stravováním a užíváním tabákových výrobků,“ upozornila u kulatého stolu a rovněž dodala, že pro zvýšení kvality života lidí je nezbytné zlepšit kvalitu monitorování dat.
Důležitost monitoringu a využívání dat zdůraznil také Jakub Dvořáček. Získaná data budou podle něj důležitým přínosem pro srovnání se zdravotními výstupy v budoucnu. „Report ukazuje situaci před příchodem covid-19. Bude nesmírně zajímavé výsledky srovnávat, abychom věděli, jak pandemie zapůsobila na propad dostupnosti zdravotní péče v Česku a jak se s tím naopak vypořádaly jiné státy. To samé můžeme zkoumat v souvislosti se situací na Ukrajině,“ uvedl.
Investice do prevence
Jak přivést do zdravotnictví více zdrojů a učinit ho finančně stabilnějším v kontextu zvyšujících se nákladů? Podle Jakuba Dvořáčka je klíčová změna role zdravotních pojišťoven. „Přes 99 procent vybraných finančních prostředků směřuje na úhradu samotné léčby. Od toho se odvíjí celý princip, kdy my jsme opraváři toho ‚rozbitého‘. Jestliže umožníme pojišťovnám investici do předcházení nemoci, může být velkým hybatelem. Umožnit jí investovat prostředky, které nejsou spojené s léčbou, ale prevencí jako celkem,“ představil plán řešení jedné z aktuálních výzev zdravotnictví.
-ns-
