Evropský podvýbor pro veřejné zdraví (SANT) na včerejší schůzi projednal návrhy zpráv o duševním zdraví a o nepřenosných onemocněních (NCD – non-communicable diseases). Členové obsah návrhů víceméně kvitovali, ale již nyní někteří z nich doporučili jejich menší či větší změny. Česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) například zdůraznila potřebu většího zaměření na narovnání socioekonomických rozdílů mezi jednotlivými státy a ochrany veřejnosti před zájmy firem. Připomínky mohou členové podvýboru předkládat do 7. září.
„Prioritami návrhu je prevence, propagace duševního zdraví, monitoring, zrušení stigmatu, které kolem duševních onemocnění panuje, a zahrnuje také větší integraci lidí s duševními onemocněními. Zaměřuje se také na systém zařízení duševní péče, přičemž ve svém jádru by mělo jít o domácí péči,“ představila rámcově zprávu její zpravodajka, portugalská europoslankyně, Sara Cerdasová. Důraz rovněž kladla na včasný záchyt a dostupnost péče.
„Problematické projevy hlídejme již na školách“
Na zhoršující se přístup k psychologické či psychiatrické péči upozornila v následné diskuzi španělská europoslankyně Susana Solís Pérezová. Duševní onemocnění označila za velký problém. „Čelíme tiché pandemii, která ničí a zabíjí více lidí, než si uvědomujeme,” dodala. Větší zapojení evropských institucí do řešení by podpořila i její italská kolegyně Alessandra Morettiová. „Chceme více Evropy, ne méně Evropy,“ řekla. Je podle ní potřeba například i to, aby veřejný vzdělávací systém měl k dispozici specialisty, kteří budou diagnostikovat problematické projevy chování již u žáků na školách. Poukázala přitom na nedávný případ sexuálního násilí mezi mladistvými v Itálii.
Opačný přístup zaujal švédský europoslanec Johan Nissinen, podle něhož EU problém duševního zdraví Evropanů nevyřeší. „Je to věc národních států a mělo by to tak zůstat,“ nechal se slyšet. „Řešení shora prostě nefungují,“ dodal.
O něco méně skeptický byl chorvatský europoslanec Tomislav Sokol. Podle něj je do boje za lepší duševní zdraví potřeba více zapojit moderní technologie. Současně však varoval před tím, aby se z návrhu nestal jenom pouhý „seznam přání“. Podobně hovořila i italská členka podvýboru Maria Angela Danziová. „Musíme si dát pozor, aby to nezůstalo pouze na papíře, ale bylo to skutečně aplikováno,“ apelovala na kolegy.
Nepřenosné nemoci ohrožují konkurenceschopnost EU
Druhý návrh, kterému se SANT na schůzi věnoval, se týkal nepřenosných chorob, jako jsou rakovina, kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, chronická respirační onemocnění a duševní či neurologické poruchy. Zpravodajem návrhu byl dánský europoslanec Erik Poulsen. Zdůraznil, že kromě zřejmých negativních přínosů na zdraví, tyto velmi rozšířené nemoci ovlivňují i pracovní trh.
„Zatížení nepřenosnými nemocemi se bude zvyšovat v důsledku zdravotních potřeb stárnoucí populace a bude představovat velkou výzvu pro evropské zdravotnictví, pro zdravotnické systémy a pro trh práce v důsledku ztráty produktivity, která může zvýšit nedostatek pracovních sil. Je třeba přijmout opatření k prevenci předčasných úmrtí, zlepšit kvalitu života občanů a zajistit konkurenceschopnost EU,“ stojí v jím předloženém návrhu.
I zde si v diskuzi vzala slovo Morettiová, podle které je třeba si klást ještě ambicióznější cíle co se týče omezení rizikových faktorů, zejména pokud jde o alkohol či elektronické cigarety.
K návrhu se vyjádřila i francouzská europoslankyně Michèle Rivasiová. Ta věří, že Evropská unie má prevenci nepřenosných chorob v kompetenci, neboť v ní jde z velké části o zajištění zdravých potravin a čisté životní prostředí. Kritizovala ovšem nekonzistentní přístup Unie v této věci. Za příklad dala kontroverzní schválení glyfosátů, látek používaných na hubení plevele, které Evropský úřad pro bezpečnost potravin letos v létě označil za bezpečné, přestože existují výzkumy, které ho spojují s výskytem rakoviny.
Do diskuze se zapojila i česká europoslankyně Konečná. „Přestože současný text je dobrý, bude potřeba provést několik dodatečných změn,“ uvedla. Následně avizovala sérii dodatků, které hodlá k návrhu předložit. Mezi ně patří například narovnání socioekonomických rozdílů mezi členskými státy i v rámci nich, ochrana veřejnosti před zájmy firem, vyrábějící alkohol, tabákové výrobky a ultrazpracované potraviny.
-fk-
