Jaká mají dnes lékaři data o svých diabetologických pacientech? I k tomuto tématu se stočila panelová diskuse na sympoziu Zdravotnického deníku Ekonomika a management diabetologie. S diabetem je totiž spojena řada zásadních dopadů na zdravotní systém, a pokud lékaři chtějí monitorovat efekt všech intervencí, kvalitní data potřebují. Dnes je ale podle svých vyjádření nemají, dokonce ani přesně nevědí, kolik tuzemských diabetiků vlastně je. V diskusi hledali experti odpověď na to, jak situaci s nevyhovujícími daty zlepšit a zároveň nezvýšit administrativní zátěž lékařů.
V úvodu diskuse na toto téma připomněl moderátor diskuse a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt slova ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška, že pokud někdo žádá o nějaká data, jeho ústav se je vždy snaží poskytnout. Klíčové je správně se zeptat.
Podle předsedy České diabetologické společnosti Martina Prázného ale takhle jednoduše komunikace s ÚZIS nefunguje. „Možná jsme hloupí, že se neumíme správně zeptat, nicméně my jsme ÚZIS o data žádali, ale dostali jsme jiná data. Problém je v tom, že v datech není vše, co bychom v nich potřebovali. I proto, že způsob, jakým jsou ta data sbírána, je relativně primitivní. V datové analýze existuje pravidlo rubbish in, rubbish out (odpadky dovnitř, odpadky ven – pozn. red.), to znamená, že když do systému padá s prominutím ‚bordel‘, tak z něj poté poleze i v datových výstupech,“ řekl u kulatého stolu Prázný.
Problém podle něj spočívá v nepřesném vyplňování dat. „V datech jsou věci, které jsou jinak klíčovány podle diagnóz, protože jsou lépe hrazeny, když se zakódují jiným – byť nesprávným – způsobem. V datech navíc spousta diagnóz zcela chybí, protože neexistuje důvod, proč by měl člověk vyplňovat další tři políčka, když z toho neplyne žádný result. Takže pacient v podstatě chodí i bez diagnóz. A tohle všechno velmi silně zkresluje výstupy,“ vysvětlil Prázný. Výsledkem je podle něj i to, že v tuzemsku vládne nejistota, kolik tu vlastně máme diabetiků.
A jaké vidí předseda České diabetologické společnosti řešení? „Cestou je jinak naformulovat datové dotazy na to, co máme, i když se stejně nevyhneme chybám. Nicméně by se jasně ukázalo, kdo je a kdo není diabetik a kdo je jak léčený. Konečně by se propojily klinické hodnoty registru, a pak by bylo vidět, že pacient sice nemá diagnózu diabetes, ale má glykovaný hemoglobin 80 mmol/mol. Nebo by naopak bylo vidět, že má pacient diagnózu diabetes, ale v životě neměl glykovaný hemoglobin nad 40 mmol/mol. A také by bylo vidět, zda má pacient adekvátní léčbu, nebo nemá,“ vysvětlil Prázný. A dodal: „Dnes se nedostaneme k datům, které by ukázaly to klíčové – jestli pacient má, nebo nemá nějaký problém. Ale my přece nejsme věštci, naši diagnostiku děláme na základě nějakých hodnot. Kdyby ty hodnoty ‚zapadly‘ do systému, dají se analyzovat. Dnes bohužel musíme analytiku obcházet.“
Data pojišťoven nevypovídají o klinickém stavu pacienta
Na Prázného slova reagoval místopředseda parlamentního Výboru pro zdravotnictví a předseda Správní rady VZP Tom Philipp. „Profesor Dušek má data z Národního registru hrazených zdravotních služeb, tedy ze zdravotních pojišťoven. A u pojišťoven není – až na několik výjimek, jako je glykovaný hemoglobin nebo tlak – úplně jisté, zda existuje dostatečně silná motivace, aby si lékaři data občas ‚nepřihnuli‘. Data pojišťoven nevypovídají o tom, jaký je klinický stav pacienta,“ řekl Philipp. A připomněl, že i takové registry existují. „Třeba registr onkologických pacientů. Ale je to tvrdá ruční práce, kterou za roky vytvořil systém lidí, kteří se tomu věnovali a zapisovali údaje do karet,“ řekl Philipp.
Podle něj je ale dnešní situace znatelně lepší než v dobách nedávných. „Zaplaťpánbůh aspoň za data, která má Dušek. V tuto chvíli máme k dispozici data všech pojišťoven, před několika lety bylo nutné data z jednotlivých pojišťoven ‚tahat‘, pojišťovny navíc nebyly úplně ochotné data předávat,“ řekl Philipp. Dnes jsme podle něj už o něco dál. „Stále ještě ale bohužel nejsme tak daleko, abychom mohli korelovat to, jakým způsobem léčíme a jaký to má vliv na zdraví pacientů,“ uvedl předseda Správní rady VZP.
Nezvyšovat nadměrnou administrativní zátěž lékařů
Člen České asociace ambulantních kardiologů a vedoucí lékař kardiologie Edumed Jiří Veselý upozornil na to, že ke zkreslení dat dochází například i kvůli chybně vykazovaným diagnózám. „Mé zkušenosti z diskusí s mnoha českými lékaři ukazují, že mnozí z nich vykazují diagnózu srdečního selhání, protože je v systému DRG (pacientský klasifikační systém – pozn. red.) placená. Respektive to ani někdy nedělají ti lékaři, ale kodéři v nemocnicích. A to jsou pak ta data, které má profesor Dušek k dispozici,“ řekl u kulatého stolu Veselý.
„Do určité míry si za to jako společnost můžeme sami, do jisté míry za to možná ale může i ÚZIS, protože metodika není někdy úplně propracovaná, lékaři nemají motivaci vyplňovat data důkladně. A v tom se musíme posunout. Velmi nicméně kvituji, že se vše v programech VZP plus hypertenze nebo srdeční selhání méně váže na kódy. Sice máme o něco menší možnost zmapovat terén, na druhou stranu je to ale velké pozitivum pro práci lékaře,“ řekl Veselý s tím, že takový program je pro lékaře zcela bezpracný – krom toho, že se do něj přihlásí a vykážou dispenzární kód. „Tak by to podle mě mělo vypadat, mělo by se jít cestou nezvyšování nadměrné administrativní zátěže lékařů,“ dodal Veselý.
Ideál: povinná strukturovaná zdravotnická data sdílená v systému
Podle vedoucího samostatného oddělení léčiv a zdravotnických prostředků České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) Pavla Mlynáře vycházejí data, která mají k dispozici pojišťovny – a potažmo ÚZIS – z toho, jak vypadá datové rozhraní pro předávání dokladů. „A to je ve sledování účinnosti léčby a klinických parametrů pacienta už dávno za zenitem. A proto to vypadá, jak to vypadá,“ glosoval Mlynář.
I on připojil svou vizi ideální datové budoucnosti. „Já mám velký sen, který se asi shoduje s tím, co už tu bylo řečeno. Tím snem jsou povinná strukturovaná zdravotnická data, která budou sdílena v systému. Každá odbornost nadefinuje, co je třeba sledovat, v laboratoři vyjde výsledek a ten bude mít k dispozici jak ošetřující lékař, který na základě toho bude indikovat, tak pojišťovna, která pak může provádět kontroly a sledovat nákladovou efektivitu léčby jako takové,“ uzavřel Mlynář.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu sympozia patří generálnímu partnerovi Eli Lilly a partnerům Roche, Medtronic, Novo Nordisk, Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Sprinx.
