Navrhovaná vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin zavádí u nově vznikajících budov kritérium sledování kvality vzduchu ve vnitřních prostorách nebo upravuje požadavky na kvalitu osvětlení. Stavebně-technické požadavky a bezpečnostní ukazatele budou dle vyhlášky nově v rukách samotných zřizovatelů a ředitelů škol.
Nová vyhláška, která nahradí vyhlášku č. 410/2005 Sb., poskytuje prostor pro individuální přístup zřizovatelů, kteří se tak nově budou moci rozhodovat podle sebe. Dle slov hlavní hygieničky ČR Pavly Svrčinové chce stát prostřednictvím nového předpisu upustit od současného direktivního přístupu v oblasti ochrany veřejného zdraví. Novelu vyhlášky připravuje ministerstvo zdravotnictví spolu s ministerstvem školství a ministerstvem práce a sociálních věcí.
Obsahem nové vyhlášky budou pouze hygienické požadavky. Podle Svrčinové je cílem odstranit zastaralý systém a zohlednit především nové moderní typy vyučování. Z toho důvodu nová vyhláška například nehlásá povinnost mít oplocený pozemek mateřské školy, nutnost umyvadla v každé třídě či pevně stanovený počet toalet. „Typů škol, které nyní vznikají, je nepřeberné množství. Je to o provozovateli, jak má vymyšlený způsob výuky,“ uvedla v souvislosti s modernizací školských zařízení hlavní hygienička.
Povinné větrání ohlídá přístroj
Kritérium sledování kvality vzduchu se bude ve vnitřních prostorách provádět prostřednictvím koncentrace oxidu uhličitého. „Pro nás je hodně důležité větrání ve školských prostorách, aby obsah kysličníku uhličitého nepřekračoval některé meze, kdy by docházelo k omezení výkonu centrální nervové soustavy dětí. Děti by byly nepozorné, roztěkané a nesoustředily by se na výuku. Pokud bude hladina vyšší, měřicí přístroje budou signalizovat, že se má ve třídě vyvětrat, aby děti byly dál pozorné,“ vysvětlila Svrčinová.
Stávající školy, které přístroje zabudované nemají, se budou podle ředitele odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáše Fošuma řídit další úpravou, která se momentálně připravuje a s jejímž zavedením se počítá v řádu příštích několika let. „Neznamená to, že objekty, které jsou 150 let staré, by musely začít vrtat do objektu, což by zvyšovalo náklady. Cílem je zajistit kontinuální měření koncentrace oxidu uhličitého i v těch stávajících podmínkách. V těchto případech se například může jednat o mobilní měřák,“ doplnil.
Vyhláška počítá v souvislosti s přijetím nové evropské normy ČSN EN 17037 také s úpravou požadavků na kvalitu osvětlení ve školách. Svrčinová v této souvislosti upozornila na nutnost zajištění dostatečného množství denního osvětlení u malých dětí. Školní zařízení si budou muset dávat pozor i na výskyt některých druhů toxických rostlin ve vnitřních i venkovních prostorách, které by mohly poškodit zdraví žáků.
Školské spolky nesouhlasí
Podle Pedagogické komory ohrožuje úprava vyhlášky bezpečnost dětí, jejich zdraví a spokojenost ve škole. „Aktuální návrh nové hygienické vyhlášky je neakceptovatelný, protože vypouští paušálně skoro všechny hygienické standardy. Z vyhlášky se tak stává volné slohové cvičení na téma, co by se mohlo, ale nemuselo dodržovat,“ uvedl prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi. Pedagogické komoře vadí mimo jiné také to, že v případě schválení novely nebude pevně daný počet metrů podlahové plochy na počet dětí nebo počet toalet. Kritika zaznívá také k možným neoploceným pozemkům mateřských školek, kde má jedna učitelka na starost i 28 předškoláků.
Vyhláška také neudává povinnost mít v každé třídě umyvadlo. Podle předsedy Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiřího Zajíčka se ale důležitost umyvadla v každé učebně ukázala například při epidemii nemoci covid-19.
Nela Slivková, ČTK
