Návrh vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin se v připomínkovém řízení dočkal zásadní kritiky od řady institucí, z nich mnohé považují naplnění novely za v praxi nesplnitelné. Novela vyhlášky má podle předkladatelů, kterými jsou ministerstva zdravotnictví, školství a práce a sociálních věcí, upustit od současného direktivního přístupu v oblasti ochrany veřejného zdraví a poskytnout prostor pro individuální přístup zřizovatelů. Za to se ovšem dočkala kritiky – vadí možnost neoplocených zahrad školek nebo možnost společných toalet pro dívky i chlapce. Novela jde podle připomínek také nad rámec zmocnění zákonem o ochraně veřejného zdraví, tak i zákonem stavebním.
Hospodářská komora zaslala k návrhu novely 31 připomínek. Konstatuje, že „návrh představuje komplexní změnu úpravy nároků na hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin. V této oblasti je aktuálně byrokratická zátěž při provozu škol a školských zařízení, jakož i při podnikatelské činnosti spočívající ve výchově a vzdělávání dětí, zdaleka největší ze všech právních odvětví, které oblast výchovy a vzdělávání regulují… Návrh jde sice správným směrem, kdy tuto zátěž snižuje, nicméně i oproti některým proklamacím v médiích se zdá jako méně odvážný, než bylo prezentováno, a zachovávající některé zbytečně zatěžující povinnosti, v některých případech i zavádějící povinnosti nové.“
Podle Hospodářské komory jde návrh nad rámec zmocnění zákonem, a to jak zákona o ochraně veřejného zdraví, tak i ustanovení stavebního zákona, které k vydání veškerých hmotněprávních technických požadavků na stavby a výstavbu zmocňuje výhradně ministerstvo pro místní rozvoj, respektive Prahu, Brno, Ostravu a ministerstvo dopravy, „Požadujeme zcela vypustit požadavky na stavby z hygienické vyhlášky a případně po koordinaci s dalšími požadavky na stavby nezbytné promítnout přiměřeně ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby, a to tak, aby umožňovaly aplikaci požadavků na stavby v praxi, a to jak věcně a technicky, tak ekonomicky. Dále požadujeme z vyhlášky vypustit veškeré normativní odkazy na stavebně-právní předpisy,“ konstatuje komora.
Na překračování deklarovaného zaměření vyhlášky upozorňuje i Česká komora architektů (ČKA). „ČKA upozorňuje, že v rozporu s odůvodněním, které je k návrhu vyhlášky připojeno (kde se uvádí, že návrh obsahuje pouze hygienické požadavky, tj. aktuální principy ochrany a podpory veřejného zdraví, a nikoliv požadavky upravující bezpečnostní a stavebně-technické ukazatele) se napříč návrhem vyhlášky objevuje množství požadavků, které jsou svým charakterem stavebně-technické,“ stojí v připomínkách komory.
Naplnění vyhlášky je údajně zcela nereálné
Magistrát hlavního města Prahy v připomínkách přímo konstatuje, že je podle něj „zcela nereálné, aby se všechny doposud schválené školy a školská zařízení s účinností vyhlášky začaly řídit novými, přísnějšími požadavky této vyhlášky. V takovém případě by školy, které byly projektovány podle předchozí vyhlášky, musely za nevyčíslitelných finančních nákladů rekonstruovat své prostory, popř. stěhovat, nebo zaniknout“.
Problematická jsou podle pražského magistrátu například ustanovení stanovující minimální výšku parapetů, podlahy, které musí splňovat minimální stanovený činitel odrazu, požadavky na osvětlení, zákaz barevných a obdobných výplní i to, že v učebnách výtvarných oborů musí být umístěn dřez, už nestačí umyvadlo.
Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) připomínkuje v návrhu vyhlášky uvedenou nutnost umístění umyvadla do každého výukového prostoru. „Umístit umyvadlo do každého výukového prostoru může představovat značnou finanční zátěž pro zřizovatele či provozovatele především v situacích, kdy jsou zřizovány třídy na přechodnou dobu, pouze pro zajištění dostatek míst pro populačně silné ročníky dětí, nebo dočasně, než je postavena či rekonstruována budova úplně nová. Jde o finanční náklad v řádu desetitisíců korun, často je nutné stavebně zasáhnout do velmi starých budov, komplikovaně přivést potrubí a kanalizaci,“ upozorňuje SMS ČR.
Sdružení argumentuje i tím, že v současné době se do tříd mnohem méně umísťují tabule na křídy a odpadá tak nutnost mít k dispozici nepřetržitě v průběhu vyučování tekoucí vodu. „Dále si nemyslíme, že pro udržení hygieny a hygienických návyků dětí a žáků je nutné mít v každé třídě umyvadlo. Takový standard nemají děti ani ve své domácnosti,“ píše v připomínkách SMS ČR. A dodává: „Pokud se předkladatel domnívá, že neexistence umyvadla ve třídě také omezí přístup dětí a žáků k pitné vodě, kterou by mohli využít právě k pití, lze toto jednoduše vyřešit výdejníky na vodu.“
Vadí i venkovní prostory jako nutná podmínka
K návrhu vyhlášky se kriticky vyjádřila i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která naopak žádá zachování některých v novele vypuštěných částí v současnosti platné vyhlášky. „Jsem přesvědčena, že je potřeba se dívat na materiál prizmatem nejlepšího zájmu dítěte a v tomto směru navrhuji zvážit revizi materiálu tak, aby byla nastavena rovnováha mezi ochranou dětí a flexibilním nastavením podmínek dostatečných pro praktické fungování dotčených zařízení a provozoven,“ uvádí v připomínkách. Podle ní je „na některých minimálních požadavcích je potřeba trvat. Za základní kritéria považuji dostatečné osvětlení, přístup čerstvého vzduchu, vytápění, tekoucí vodu a sociální zařízení.“
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva zároveň požaduje odstranění podmínky mít k dispozici vlastní venkovní prostory pro dotčená zařízení. „V souvislosti s probíhající deinstitucionalizací ústavních zařízení pro děti a záměrem zřizovat menší zařízení rodinného typu, typicky v bytech v běžné bytové zástavbě, jak vyplývá mj. i z mezinárodních závazků České republiky, považuji takovou povinnost za překonanou, jelikož by v některých případech mohla jít proti smyslu záměru deinstitucionalizace péče o děti. Jinými slovy, děti ze zařízení ústavní péče by neměly být izolovány od ostatních dětí na vlastním hřišti u svého zařízení, a je naopak žádoucí, aby vycházely na běžná hřiště a tam se potkávaly se svými vrstevníky,“ vysvětluje zmocněnkyně.
Tuto argumentaci v připomínkách podpořil také například Zlínský kraj. „Trendem je, aby děti vyrůstaly v prostředí, které se co nejvíce přibližuje běžnému životu dítěte v rodině. Z tohoto důvodu je snaha pobytová zařízení pro děti zřizovat také v bytech běžné zástavby. Limit vlastního venkovního prostoru pro volný pohyb v těchto zařízení by prakticky znemožnil aplikaci uvedeného současného trendu, potažmo celý proces transformace pobytových zařízení pro děti,“ uvedl Zlínský kraj v připomínkách.
Vypustit část ustanovení týkající se povinnosti mít k dispozici venkovní prostory pro přestávkový pobyt žáků navrhly i další instituce, například Karlovarský a Olomoucký kraj.
Problematické toalety a ploty
Dokonce 44 připomínek zaslala k návrhu vyhlášky i Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). V jedné z nich se odboráři například vymezují proti možnosti společných toalet pro dívky a chlapce. „Dle informací od ředitelů škol velice přibývá počet dětí, u kterých došlo k šikaně. V průběhu povinné školní docházky na ZŠ dochází k pohlavnímu dozrávání a většina jak dívek, tak chlapců se začíná stydět před opačným pohlavím. Společné hygienické zařízení pro dívky a chlapce je velmi rizikové jednak z důvodu sexuálního obtěžování, jednak ze zdravotního hlediska, kdy z důvodu studu před opačným pohlavím může u dívek nebo chlapců docházet k omezení pitného režimu a zadržování moči. Společné hygienické zařízení pro dívky a chlapce je více rizikové i z důvodu možné šikany. Dívky, které mají zrovna menstruaci potřebují dostatečnou intimitu a soukromí,“ uvádí ČMKOS.
Podobně se vyjádřilo i ministerstvo financí. „Vyjadřujeme pochybnost nad správností návrhu na odstranění odděleného hygienického zařízení zvlášť pro dívky a zvlášť pro chlapce. Domníváme se, že zejména na základních a středních školách není návrh vhodný. Předkladatel přenechává rozhodovací povinnost na zřizovatelích a provozovatelích definovaných subjektů. Předpokládáme proto, že zřizovatelé a provozovatelé těchto zařízení důsledně zváží za jakých podmínek a s přihlédnutím k věku dítěte je zřízení odděleného hygienického zařízení nutné,“ napsal resort financí do zprávy.
ČMKOS také navrhuje ponechat v návrhu vyhlášky povinnost oplotit pozemek u dotčených škol a školských zařízení. „Zrušení povinnosti oplocení venkovních prostor zejména u mateřských škol, zhoršuje bezpečnost dětí a ztěžuje zajištění povinnosti uložené školám,“ uvádí konfederace v odůvodnění.
Podobně argumentuje pro zachování oplocení i ministerstvo vnitra. „S ohledem na charakter některých zařízení, především zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, kde bývá pobyt nařízený soudem z důvodu problémového chování dítěte, kdy je potřeba zamezit dětem prostory zařízení bez dovolení opustit, a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, kde existuje riziko, že dítě přijde do nežádoucího kontaktu s osobou, kvůli které se v zařízení ocitlo (bez oplocení může například týrající osoba získat přístup k dítěti) je požadavek na oplocení nezbytný,“ píše resort vnitra v připomínkách.
Vnitro upozorňuje i na další problematickou část vyhlášky: „Dáváme na zvážení, zda by maximální přípustná teplota v tělocvičně neměla být nižší než 28 °C, což je teplota ještě akceptovatelná v učebně, ale hůře již při zvýšené fyzické aktivitě dětí v uzavřené místnosti.“
Jakub Němec
