Moderní medicína si žádá stále vyšší počty kvalifikovaných odborníků. Jak si ovšem mladé lékaře udržet, aby neodcházeli do zahraničí za lepšími pracovními podmínkami? Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je jednou z cest zvýšení státních příspěvků pro lékařské fakulty, které tak nebudou mít důvod navyšovat počty platících studentů v anglickém vzdělávacím programu.
Počty studentů na všech osmi lékařských fakultách v Česku se pohybují každý rok kolem čísla 1700 až 1800, z čehož 300 až 350 z nich studuje v angličtině. „Máme-li mít lékaře, musíme si je vychovat. Nemá smysl pěstovat a vyrábět lékaře na export,“ uvedl na tiskové konferenci prezident České lékařské komory Milan Kubek, podle kterého jsou studenti v anglickém programu pro český zdravotnický systém předem „ztraceni“. „Nikdo si neplatí statisíce za to, aby studoval v České republice a potom zůstal v českém zdravotnictví za mizerný plat, který pobírají naši lékaři,“ nešetřil kritikou.
Nízké platy, obrovské množství přesčasů a složité specializační vzdělávání lékařskému oboru na jeho atraktivitě rozhodně nepřidává. Podle Kubka Česko selhává také v integraci lékařů z ciziny, a to i v případě, kdy k nám sami přicházejí z Ukrajiny. „Ministerstvo zdravotnictví neprojevilo zájem o náš plán, který Česká lékařská komora před více než rokem nabízela,“ ohradil se v této souvislosti Kubek. A pokračoval: „Systém je založený na lži. Falšují se nejrůznější výkazy. Velmi těžce se hledá reálný obraz toho, jak to v nemocnicích skutečně vypadá a jak moc jsou lékaři zatíženi,“ řekl Kubek. Motivací ke službám je pro lékaře podle něj, kromě platu a pocitu solidarity, také často hrubý nátlak ze strany vedoucích pracovníků.
Průměrný počet přesčasů u lékařů je 77 hodin měsíčně (více jsme psali zde). Obrovská pracovní zátěž může podle prezidenta České lékařské komory vést k neblahým důsledkům. „Máme naprosto bezzubé inspektoráty práce, které nekontrolují vůbec nic, přičemž vědí, že se zákoník práce porušuje. Čeká se zřejmě na případ, kdy dojde k fatálnímu poškození pacienta, a poté se příbuzní budou domáhat odškodnění. Pak se u soudu ukáže, že v nemocnici byl lékař, který měl odpočívat,“ poukázal na možný scénář Kubek.
Kvůli vzrůstajícímu fenoménu „feminizace“ českého zdravotnictví je dle Kubka také na místě nastavit v této oblasti vhodné pracovní podmínky. „Dvě třetiny nastupujících mladých lékařů jsou ženy. Musíme se postarat o to, aby nemusely řešit dilema, zda práce, nebo rodina, a aby mohly pracovat na zkrácené pracovní úvazky,“ uvedl.
Rychlé řešení neexistuje
Problém nedostatku lékařů a jejich stárnutí se týká všech lékařských odborností ve všech regionech. Takzvané vytloukání klínu klínem ale podle Kubka není řešením a stát by se měl vydat jinou cestou – zvýšením počtu studentů na lékařských fakultách, navýšením státních příspěvků za studenty z Česka, a především také nabídkou atraktivnějšího výdělku. „Bavíme se zde o lidech, kterým je 25 nebo 26 let a v řadě oborů by si již špičkově vydělávali. My se na ně stále díváme jako na nějaké začátečníky, ale oni nejsou. Jejich příjem tak musí být nesrovnatelně vyšší než je příjem nekvalifikované pracovní síly,“ apeloval na závěr Kubek.
Nela Slivková
