Němci pošilhávají po norském modelu lékárenského trhu. Základem jeho úspěchu byla liberalizace

Zatímco Německo se už pěknou řádku let potýká s problémem poklesu počtu lékáren, Norsko zažívá přesně opačný trend. Ve skandinávské zemi lékárny v posledních dvaceti letech rostly doslova jako houby po dešti. Jejich počet se od roku 2001 zvětšil 2,5násobně, zatímco v Německu mají historicky nejméně lékáren v přepočtu na obyvatele. A nejde o jediný benefit modelu, který se jala zkoumat Německá asociace lékáren ABDA. O klíčových prvcích norského lékárenského trhu píše německý odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.

Norsko je v řadě ohledů jedinečnou zemí. A platí to také v případě lékárenského trhu. Zatímco v některých státech Evropské unie si se zefektivněním jeho fungování nevědí rady, Norsko nabízí inspirativní zkušenosti.

Sladké plody liberalizace lékárenského trhu

V roce 2001, tedy před už téměř 23 lety, se Norsko rozhodlo k poměrně odvážnému kroku: Liberalizovalo svůj lékárenský systém. Nová legislativa tehdy vedla k restrukturalizaci vlastnictví lékáren, což představovalo jednu z největších změn ve 400leté historii norského lékárenství.

Jenže riskantní tah se vyplatil. A to navzdory faktu, že podle Norské asociace lékárníků se tržní podíl několika lékárenských řetězců zvýšil zhruba na 80 procent. Trh ovládají čtyři nejvýznamnější firmy, a to Apotek 1, Boots Apotek, Vitusapotek a Ditt Apotek. Přitom tři z nich patří do rukou zahraničních investorů (Německo a USA).

Důležité ale je, že počet lékáren v Norsku se od roku 2001 zvětřil přibližně 2,5 z původních 399 na současných 1045. Před téměř 23 lety připadalo na jednu lékárnu v Norsku bezmála 11 300 obyvatel, nyní se toto číslo zmenšilo na 5 200.

To je přesně opačný trend, než jaký můžeme v posledních letech pozorovat v Německu. Tam počet lékáren naopak klesá, a to od roku 2008. Letos jich v Německu funguje poprvé méně než 18 tisíc. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel dnes v Německu svou činnost vykonává 23,4 ve východních spolkových zemích a 21,4 lékárny v zemích západních. To je nejméně od roku 1975, kdy tento průměr v tehdejší Spolkové republice Německo činil jen 21,9 lékáren na 100 tisíc obyvatel.

Mohlo by vás zajímat

Ústecký kraj je připraven převzít nemocnici v Rumburku, ale jen bez dluhů

Sociálně-ekonomický přínos lékáren je obrovský

To ale není všechno. Výzkumná a poradenská společnost Vista Analyze na základě zadání Norské asociace lékárníků také zkoumala roli lékáren v norském systému zdravotní péče. Podle německé lékárenské asociace ABDA, která zprávu nyní pečlivě analyzuje, uvádí, že v ní jsou důležité informace týkající se socioekonomické přidané hodnoty lékáren pro norský zdravotnický systém nebo vlivu regulací lékáren na celý sektor.

Podle autorů studie mají norské lékárny hrubý sociálně-ekonomický přínos v hodnotě nejméně 24 miliard norských korun ročně. Tržby v rámci sektoru přitom dosahují 24,5 miliardy norských korun za rok. To tedy znamená, že přibližně stejně velký přínos jako jejich roční tržby, mají norské lékárny také přínos socioekonomický.

Tento přínos vzniká v důsledku poskytování poradenství a vzdělávání v oblasti výdeje léků. Lékárny totiž tímto způsobem snižují riziko závažných nežádoucích účinků, a tedy odbourávání zcela zbytečných nákladů, které by jinak vznikly kvůli léčbě následků nežádoucích účinků, uvádí německý odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.

Lékárny v Norsku pomáhají porážet drogovou závislost

Výzkumná společnost Vista se v Norsku zabývala také dopadem ekonomické regulace na hustotu lékárenské sítě. A nikoli překvapivě dospěla k závěru, že regulace má negativní dopad na celostátní pokrytí lékárnami a tím i na informační a poradenské služby poskytované lékárnami pacientům.

Norská zpráva také konstatuje, že hodnota lékáren je významná v léčbě drogové závislosti. Autoři studie vysvětlují, že lékárny jsou zásadním faktorem v tomto ohledu. „Zajišťují pacientům přístup ke správným lékům,“ cituje ze zprávy odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.

Zdeňka Musilová