Kratom či nízkopotentní konopí by měly spadat do speciální nové kategorie psychomodulačních látek. Alespoň s tím přichází poslanecká novela, která chce na jedné straně zachovat legalitu těchto látek, na druhé straně ale zabránit dětem a mladistvým, aby je užívali. Úprava nyní prošla připomínkovým řízením, a na první pohled by se mohlo zdát, že při jejím schvalování by neměl nastat větší problém – pouze odbor kompatibility vyslovil nesouhlasné stanovisko. Když se ale podíváme do připomínek, už to tak nadějně nevypadá. Většina dotčených ministerstev má k návrhu řadu věcných i formálních připomínek, z nichž vyplývá, že je novela nedopracovaná a nedomyšlená.
„Ministerstvo zdravotnictví k předkládanému návrhu zaujímá souhlasné stanovisko, současně však upozorňuje, že předkládaný návrh sice směřuje správným směrem, tedy k zajištění zabránění dostupnosti předmětných látek, u kterých není předpokládáno tak vysoké zdravotní či sociální riziko při jejich používání, pouze osobám mladším 18 let, nicméně z odborného hlediska je nutné upozornit na několik věcných a legislativně-technických nedostatků v návrhu (…). Z věcných nedostatků upozorňujeme například na diskutabilní otázku vývozu a s tím spojené problematiky potenciálního nárůstu tzv. drogové turistiky, nejasný postup ve vztahu k zařazování látek do nově regulovaných kategorií, neurčité stanovení správního/kontrolního orgánu a s tím související zajištění dostatku odborných členů takového orgánu a absence stanovení nové spotřební daně,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví v připomínkách.
Pochybnosti vzbuzuje podle resortu zdravotnictví také samotná tvorba zcela nové kategorie psychomodulačních látek mimo kategorie léčivých přípravků, návykových látek nebo potravin. Zásadní je tak podle něj vyjasnit souběh regulace těchto látek. Úřadu (stejně jako ministerstvu vnitra) se vedle toho nezdá, že jako správní orgán pro oblast psychomodulačních látek byl zvolen Úřad vlády ČR. Tato nová kompetence přitom nezapadá do charakteru činností v rámci rozsahu působnosti, a podle ministerstva zdravotnictví má k dané oblasti mnohem blíže Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která zároveň disponuje potřebným aparátem na správu a kontrolu nakládání s psychomodulačními látkami.
Dalším problémem je samotná definice psychomodulačních látek jako „méně škodlivých“, kdy rozhodnutí o zařazení do této skupiny bude představovat pro státní orgány a zejména pro ministerstvo zdravotnictví dilema a zvýší nároky na odborné posouzení míry škodlivosti užívání těchto látek. Naprosto nejasné je pak podle ministerstva zdravotnictví zařazování látek do nově regulovaných kategorií. Úřad vlády by měl hodnotit bezpečnost nové psychoaktivní látky, ale není vůbec jasné, o jaký proces se jedná a na základě čeho je jeho zahájení vyvolané.
V neposlední řadě je podle ministerstva zdravotnictví vágně stanovena regulace výroby, kdy není jasné, jak bude hlídána kvalita, dle jakého právního rámce bude fungovat ochrana spotřebitele a stahování závadného produktu z trhu.
Ministerstvo také navrhuje, aby se regulace psychomodulačních látek přiblížila právní úpravě tabáku, kdy je regulace stanovena i na finančním principu a vysoká cena může některé konzumenty odradit. Proto by MZ bylo pro zavedení nové spotřební daně, díky čemuž by také bylo možné stanovit množstevní regulaci.
Národní protidrogový koordinátor je pro
Velmi nakloněn je ale poslaneckému návrhu národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil, podle kterého je systémovým řešením dosavadní absence regulace psychoaktivních látek s nízkým zdravotním a společenským rizikem.
„Vnímám v kuloárech stále probíhající diskuzi ohledně gesce za novou agendu psychomodulačních látek. Psychomodulační látky jsou zcela novou kategorií látek, ke které zatím neexistuje zákonná úprava. Tu přináší až tento návrh poslanců. Neexistuje tedy jednoznačné vodítko k určení gesce – jakákoliv instituce, která by byla pověřena agendou psychomodulačních látek, to bude mít jako novou agendu svěřenou zákonem. O to důležitější je najít vůli ke spolupráci a hledání řešení, tak aby zákon v praxi efektivně fungoval,“ uvádí ve svém stanovisku Vobořil.
Do úvahy podle něj připadalo ministerstvo zdravotnictví, do jehož kompetence dnes patří omamné a psychotropní látky, či ministerstvo zemědělství a SZPI, která je odpovědna za implementaci evropského potravinového práva a má v gesci kontrolu kvality tabáku. Podle Vobořila se ale jeví vzhledem k deklarované nemožnosti resortů nebo dozorových orgánů převzít za tuto novou oblast zodpovědnost jako nejvhodnější prozatímní řešení to, aby měl věc na starosti Úřad vlády ČR. Do budoucna by ale podle národního protidrogového koordinátora bylo vhodné otevřít otázku vzniku malého samostatného správního orgánu, který nebude vyžadovat zvýšené nároky na státní rozpočet s tím, že poplatky, které vybere, pokryjí jeho provozní náklady. Tento orgán by mohl převzít gesci nad oblastí protidrogové politiky a podpory adiktologických služeb a zároveň by mohl být správním úřadem pro oblast psychomodulačních látek a v budoucnu i psychoaktivního konopí.
„Navíc v případě zavedení spotřební daně na psychomodulační látky, o čemž se do budoucna uvažuje, bude tato agenda schopna vygenerovat do státního rozpočtu další finanční prostředky. V ideálním případě by pak mělo v případě psychomodulačních látek jít o sdílenou kompetenci kontrolní činnosti ze strany hygieny a SZPI a povolovacího řízení ze strany nového samostatného orgánu,“ dodává Vobořil.
Nejasné provázání s evropským právem
Vůbec největší problém má ale s poslaneckým návrhem odbor kompatibility. „Z hlediska vnitrostátního práva na úvod uvádíme, že návrh je v některých případech zmatečný (například není jasný rozdíl mezi psychomodulační látkou a novou psychoaktivní látkou, návrh povětšinou operuje pouze s psychomodulační látkou) a jeví se být i ústavně problematický. Vymezení psychomodulačních látek je velmi široké a v důsledku bude rozhodující to, zda se uvedená látka objeví v prováděcím nařízení vlády. To vzhledem k množství omezení a zákazů nepřispívá k právní jistotě,“ píše odbor v připomínkách.
Ani jemu se pak nezdá zavádění kompetence dalšího orgánu v podobě Úřadu vlády pouze pro psychomodulační látky, který jinak nemá povahu standardního správního orgánu. Zejména ale odbor upozorňuje na nevyjasněné vazby na jednotlivé sekundární předpisy EU (na což poukazuje v připomínkách i ministerstvo zahraničních věcí) a neobjasněné dopady na podnikatelské prostředí při výkonu svobody volného pohybu zboží.
„Pochybnosti na naší straně přitom nejsou ani tolik ohledně toho, že by navrhovaná opatření nebyla obhajitelná zájmem na ochraně veřejného zdraví či ochraně veřejného pořádku, ale ohledně toho, zda přijetí opatření podle navrhované úpravy bude vždy nezbytné a zda přijatá opatření nepůjdou nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení sledovaného cíle, tj. že neexistuje méně zatěžující řešení z hlediska práva Evropské unie. Tyto pochybnosti mají spojitost zejména s tím, že definice psychomodulační látky, resp. nové psychoaktivní látky, je velmi široká, a že bude zahrnovat i výrobky, ve kterých budou psychomodulační látky či nové psychosomatické látky obsaženy. Není zřejmé, na jaký okruh výrobků bude navržená právní úprava uplatnitelná; není ale možné vyloučit, že se bude jednat o širokou škálu produktů, například i kosmetických výrobků, potravin, krmiv či dokonce léčiv. Přísná pravidla týkající se vývozu, reklamy, zasílání obyčejnou poštou, omezení prodeje, mj. oddělený prodej, informační povinnosti, apod. se pak vztáhnou na takto (široce) vymezený okruh výrobků (zboží) bez rozdílu. Takovému výrobku bude zamezeno využívat jednu ze základních svobod práva EU zakotvenou již v primárním právu EU – a to volný pohyb zboží,“ načrtává odbor kompatibility.
Podle odboru je přitom kvůli maximální eliminaci problémů z hlediska naplnění svobody volného pohybu zboží potřeba navrhovanou novelu notifikovat jako technický předpis podle směrnice EU 2015/1535 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
Nedostatečná diskuze
Ministerstvo vnitra ve svých připomínkách poukazuje na to, že s ohledem na nezbytnou komplexnost právní úpravy by bylo nejlepší, aby případná regulace byla přijata cestou vládního, ne poslaneckého návrhu zákona. „Nyní předložený poslanecký návrh vykazuje některé nedostatky, které jeho přínos relativizují. V návrhu například absentuje postih držení malého množství psychomodulačních látek a nakládání s nimi mimo povolené limity,“ upozorňuje vnitro. Návrh také podle něj zatěžuje už tak přetížené a personálně nedostatečně vybavené obecní policie, která by měla dostat nové povinnosti. Problém se týká i Policie ČR.
Ministerstvo spravedlnosti zase kritizuje absenci konkrétnějších kritérií, která by měla látka s psychoaktivními účinky pro označení za psychomodulační látku splňovat. Za zásadní nedostatek pak považuje to, že přestože odůvodnění návrhu deklaruje, že mají být před psychomodulačními látkami chráněny především děti, navrhovaná úroveň ochrany v trestněprávní rovině je podle něj nedostatečná.
Ministerstvo financí upozorňuje také na nejasnosti kolem poplatku z psychomodulačních látek a nelíbí se mu ani definice dovozu a vývozu psychomodulačních látek. „Právní předpis zavádějící nové peněžité plnění daňového charakteru by měl být připravován v úzké spolupráci s ministerstvem financí, neboť tvorba, změna i zrušení právních předpisů v oblasti poplatků jsou v kompetenci tohoto ministerstva. V rámci příprav předkládaného návrhu zákona nebyla umožněna ani jakákoliv diskuse o možných variantách řešení, které by byly založeny na důkladné analýze,“ upozorňuje úřad.
Výhrady má také ministerstvo průmyslu a obchodu, podle něhož není návrh dopracovaný a působí značně nekomplexním dojmem, a to hlavně kvůli ustanovením týkajícím se kontroly povinností. „Jako takový je tento návrh v podstatě nevymahatelný a neplní primární cíl předkladatele, kterým je zabránění nekontrolovatelného šíření a dostupnosti psychomodulačních látek u dětí a mladistvých. Již v průběhu přípravy tohoto návrhu ministerstvo průmyslu a obchodu mimo jiné několikrát namítalo, že není vhodné, aby příslušné specifické komodity (psychomodulační látky) byly kontrolovány ze strany obecních živnostenských úřadů a České obchodní inspekce. Předkladatel však tyto námitky nikdy nereflektoval, a navíc předložil uvedený návrh zákona jako poslanecký, čímž znemožnil MPO, aby se k materiálu mohlo relevantně vyjádřit v meziresortním připomínkovém řízení,“ dodává ministerstvo.
Michaela Koubová
