Diabetologická prevence se stala jedním z témat, která vyplynula z plodné panelové diskuse na sympoziu Zdravotnického deníku na téma Ekonomika a management diabetologie. Že by měli Češi participovat na preventivních programech a na péči o své zdraví, se politici se zástupci odborné společnosti shodnou, v tom, jak jim to sdělit, se ale rozcházejí. Podle politiků by měly být preventivní programy prioritou, podle předsedy České diabetologické společnosti Martina Prázného ale prevence diabetu nefunguje nikde na světě. U střední a starší generace by se zaměřil na farmakoterapii a intenzivní kontakty zdravotníků s pacienty.
„Otázka prevence je důležitou součástí programového prohlášení vlády. Pro mne osobně téma diabetu mezi preventivními programy patří mezi ty nejzásadnější, a to kvůli obrovskému množství lidí, kterých se diabetes týká. Bavíme se o více než milionu obyvatel České republiky. Diabetes je diagnóza, u níž, pokud se včas nezachytí, bývá pro pacienty často už pozdě,“ řekl v panelové diskusi místopředseda poslaneckého Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka.
Pro politiky by podle Fifky měl diabetes být středobodem zájmu, protože tvoří zásadní nákladovou položku systému veřejného zdravotního pojištění, a přitom jej lze preventivně ovlivnit, protože je následkem určitého životního stylu. Je ale co dohánět. „Mrzí mě, že v médiích nevidíme informace o preventivních programech, které by mělo provokovat ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s odbornou komunitou. Měli bychom na občany apelovat, upozorňovat je, že diabetu se lze vyhnout, že lze prodloužit interval zdravého života,“ upozornil Fifka.
Prevence nemoci, která nebolí
Na fakt, že je prevence diabetu komplikovanější kvůli tomu, že jde o diagnózu, která pacienty k lékaři nežene, upozornil v panelové diskusi místopředseda parlamentního Výboru pro zdravotnictví a předseda Správní rady VZP Tom Philipp. „Diabetes patří do skupiny chronických onemocnění, která pacienty nebolí. K nám revmatologům lidé chodí rádi, cítí bolest a potřebují pomoc, prevence neprevence. Ale od svých kolegů praktických lékařů slýchám, jak je často složité zavést pacienty na terapii na snížení cholesterolu nebo na snížení lipidů a udržet je v ní,“ řekl Philipp.
Podle něj by stálo za to přijít s „inteligentní kampaní a pravidly, které by motivovaly pacienty k tomu, aby se ke svému zdraví chovali správně. „Je to natolik komplexní celospolečenský problém, že nestačí, aby bylo aktivní ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny, tato aktivita by se měla dostat do celospolečenské koordinace, která povede k tomu, že si společně uvědomíme, že systém je neudržitelný nejen kvůli tomu, že jako populace stárneme, ale i kvůli tomu, že se přejídáme, řádně nespíme a nesportujeme a pijeme víc, než je zdrávo,“ komentoval Philipp.
Podle člena České asociace ambulantních kardiologů a vedoucího lékaře kardiologie Edumed Jiřího Veselého by se především měl konečně nějaký plán preventivního a edukativního programu realizovat. „Mám pocit, že se o tom desetiletí mluví, ale prakticky to jde spíš z kopce. Stálo by za to udělat alespoň malý a nedokonalý pilotní program, který budeme ladit. Ale chce to začít už teď,“ uvedl Veselý.
Lidi nad 40 už podle Prázného své návyky nezmění
Se svými předřečníky v panelové diskusi ale nesouhlasil předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný, podle něhož prevence diabetu nefunguje globálně prakticky nikde a žádné konvenční programy, které by v médiích přesvědčovaly lidi, aby žili zdravě, podle něj fungovat ani nemohou. „Program musí být založen na frekventním kontaktu s člověkem, který sice musí dostat i nějaké silné motivační prvky, primární je ale to, že o něj někdo projevuje zájem. Může to být zdravotník, ale protože lidí s diabetem je hrozně moc, musí částečně vypomoci i stroje – například aplikace s automatickými notifikacemi,“ řekl Prázný.
Důležité je podle něj také zcela přehodnotit přístup ke konvenčním metodám, které dosud v prevenci nefungovaly. „Dnes přicházejí léky, které dokážou snížit pacientovu hmotnost o dvacet procent a dokážou v podstatě i způsobit remisi diabetu a o dvacet procent zlepšit kardiovaskulární prognózu, včetně mortality. A to umožní pacientům žít delší období života v dobré kvalitě. Jejich diabetické komplikace navíc léky posunou až o deset let. Někdo to bude muset zaplatit, ale nové léky přicházejí, budou přicházet a budou mít zcela komplexní účinky,“ řekl v diskusi Prázný. A dodal: „A pak je otázka, jestli potřebujeme ‚masáž‘ v televizi, která stejně nebude fungovat.“
Podle Prázného by se energie zdravotníků mířená na změnu životního stylu obyvatel měla zaměřit na mladší generaci, protože lidi nad 40 let už nelze žádným zásadním změnám životního stylu nenaučit. „U generace nad 40 let, která už je chycena v riziku diabetu, máme podle mne šanci jen s farmakoterapií a intenzivním přístupem spočívajícím v četných kontaktech se zdravotnickým týmem,“ uzavřel Prázný.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu sympozia patří generálnímu partnerovi Eli Lilly a partnerům Roche, Medtronic, Novo Nordisk, Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Sprinx.
