Světová zdravotnická organizace spolu s UNICEF zveřejnila data a analýzy dokumentující imunizaci v zemích po celém světě v uplynulém roce. Ukazuje se přitom, že oproti roku 2021 se podařilo proočkovat více dětí, stále se ale obecně nepovedlo dosáhnout úrovně doby před covidem, tedy v roce 2019. Proto je i letos naplánována v oblasti imunizace řada aktivit. Zásadní je letošek pro boj proti malárii, kdy mají některé africké země dostat miliony dávek vůbec první vakcíny proti této chorobě. V budoucnu bychom navíc mohli mít k dispozici nové očkování proti tuberkulóze, a to po více než sto letech.

„Některé imunizační služby se začaly zotavovat po problémech způsobených covid-19, což znamená, že se i nim dostalo o čtyři miliony více dětí než v roce 2021. Navzdory tomuto celkovému zlepšení je ale oživení mezi zeměmi nerovnoměrné a liší se i u jednotlivých vakcín a věkových skupin. Zároveň loni více než 20 milionů dětí vynechalo jednu nebo více vakcín a více než 14 milionů jich očkování vynechalo úplně. Tato čísla jsou vyšší než v roce 2019, tedy rok před vypuknutím pandemie,“ uvádí ředitelka Oddělení imunizace, vakcín a biologických látek WHO Kate O’Brienová s tím, že během pandemie výrazně poklesla imunizace v celkem 75 státech, přičemž obnovit programy na úroveň před covidem se povedlo pouze v 15 zemích – v ostatních situace stagnuje, nebo se dokonce zhoršuje.

Zatím se přitom celosvětově nepodařilo dosáhnout cílů stanovených pro očkování dětí proti spalničkám, HPV, žluté zimnici a dalším chorobám. Výsledkem jsou nákazy, kterým by šlo předejít. Nejhorší situace je ovšem v zemích s nízkými příjmy, kde se po covidové pandemii situace ještě nezačala zlepšovat – naopak proočkovanost proti spalničkám loni dále klesala. Kate O’Brienová proto zdůrazňuje potřebu obnovit imunizační programy a skluz co nejrychleji dohnat tak, aby všechny děti bez ohledu na stát, v němž žijí, měly přístup k život zachraňujícím vakcínám.

Očkování proti malárii má být dostupné všem potřebným dětem

Řada aktivit a akcí v oblasti očkování je přitom naplánována i na letošní rok. Ten je zároveň kritickým rokem v boji proti malárii, protože dvanáct afrických zemí má během příštích dvou let dostat 18 milionů dávek vůbec první vakcíny proti malárii.

„Vakcína proti malárii je průlomem při zlepšování zdraví dětí a jejich přežití. Od roku 2019 již byla podána 1,6 milionu dětí v Ghaně, Keni a Malawi prostřednictvím Programu implementace vakcíny proti malárii (MVIP), koordinovaného WHO a financovaného Gavi, Vaccine Alliance, Globálním fondem pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií, a Unitaid. Počáteční přidělení 18 milionů dávek umožní devíti dalším zemím, včetně Beninu, Burkiny Faso, Burundi, Kamerunu, Demokratické republiky Kongo, Libérie, Nigeru, Sierry Leone a Ugandy, poprvé zavést vakcínu do svých rutinních očkovacích programů,“ podtrhává Kate O’Brienová.

Na obzoru je i využití druhé vakcíny proti malárii, R21/Matrix-M. Strategická poradní skupina expertů na imunizaci WHO a Poradní skupina pro politiku malárie (SAGE a MPAG) budou koncem září společně přezkoumávat důkazy o tomto očkování. WHO přitom plánuje pracovat na zvýšení nabídky vakcíny proti malárii, dokud k ní nebudou mít přístup všechny ohrožené děti.

Mohlo by vás zajímat

Zažijeme svět bez TBC?

Zlepšovat by se ale měla i prevence dalších nemocí. Jednou z nich je tuberkulóza, kde bychom po více než stu letech mohli mít k dispozici novou vakcínu testovanou pod názvem M72/AS01E (M72). Globální studie financovaná Wellcome Trust a nadací Bill & Melinda Gates Foundation nyní přechází do poslední fáze hodnocení. Studie III. fáze zahrnující 26 tisíc lidí odstartuje příští rok a má za cíl vyhodnotit bezpečnost a účinnost vakcíny M72 v zemích s vysokou mírou TBC v Africe a jihovýchodní Asii.

„Tato studie by mohla změnit hru při kontrole tuberkulózy. Pokud se prokáže, že je bezpečná a účinná, mohla by se M72 stát první vakcínou na světě, která by chránila dospívající a dospělé před plicní TBC, a potenciálně zachrání miliony životů tím, že zabrání až 76 milionům případů během příštích 25 let. Dopad by změnil život komunitám zatíženým nemocí,“ zdůrazňuje O’Brienová.

Nutno ovšem zdůraznit, že i pokud se povede vyvinout účinné očkování proti TBC, cesta k vymýcení této choroby bude dlouhá a vyžádá si celosvětové investice na výzkum i programy pro implementaci nových vakcín.

Zářijové Valné shromáždění OSN se má věnovat i zdraví

A co nás na poli imunizace čeká ještě v tomto roce? 12. září odstartuje 78. zasedání Valného shromáždění OSN, které uvítá hlavy států, předsedy vlád i další vysoké vládní činitele v ústředí OSN v New Yorku. Světovým lídrům na něm bude představena historická příležitost vrátit do nejvyššího politického programu zdraví v podobě závazku skoncovat s tuberkulózou, zajistit univerzální pokrytí v oblasti zdraví a posilovat protipandemickou prevenci, připravenosti a reakci.

V tuto chvíli je ale situace taková, že není reálné dosáhnout v oblasti zdraví cílů udržitelného rozvoje do roku 2030. Miliony lidí totiž stále nemají přístup k život zachraňující a zdraví udržující péči. Výdaje, které musí ve zdravotnictví platit z vlastní kapsy, katastrofálně postihují více než miliardu lidí a tlačí stovky milionů lidí do extrémní chudoby, což se ještě zhoršilo s pandemií covid-19.

Světová zdravotnická organizace také bude hostit setkání na vysoké úrovni věnované primární zdravotní péči, jejíž součástí jsou i imunizační služby. V návaznosti na Valné shromáždění OSN proběhne zasedání Strategické poradní skupiny expertů na imunizaci (SAGE) WHO ve dnech 25. až 29. září. Tématem budou vakcíny proti horečce dengue, malárii, meningitidě, příušnicím, neštovicím a obrně. Zasedání o vakcíně proti malárii se bude konat společně s Poradní skupinou pro program malárie (MPAG).

-mk-