Průzkum: Investujme do zdravotnictví, ne do stíhaček

U obyvatel Česka mají největší podporu investice do zdravotnictví a vzdělávání, oproti tomu nejméně nakloněni jsme investicím do armády, zejména do stíhaček 5. generace. Ukázal to průzkum agentury STEM/MARK realizovaný v druhé polovině července. Cílem bylo zmapovat názory lidí ohledně přijetí návrhu na ozdravení veřejných financí, hodnocení potenciálních vládních investic a pohled na komunikaci vlády. Reprezentativního výzkumu se zúčastnilo 1014 osob ve věku nad 18 let.

Lidé podle nového průzkumu nejvíce podporují investice do oblasti zdravotnictví a vzdělávání, na třetí příčce je rozvoj dopravní infrastruktury. Naopak dle 46 procent dotazovaných by vláda neměla investovat do vojenské techniky či vybavení armády.

Postoje se přitom liší dle sociodemografických charakteristik. Ženy tak častěji podporují investice do zdravotnictví, životního prostředí či bydlení, u mužů má vyšší míru podpory oblast dopravní infrastruktury, energetiky či výzkumu. U mladých lidí do 30 let je vysoký akcent na oblast životního prostředí a ochranu přírody. Oblast vzdělávání je přijímána téměř všemi skupinami shodně.

Lidé, kteří si myslí, že do armády se má investovat méně, jsou jednoznačně nejvíce proti investicím do stíhaček 5. generace (74 %), do vybavení pozemního vojska (tanky či bojová vozidla) či do modernizace leteckých základen.

Menší skepse k úspornému balíčku

A jak se lidé staví po dvou měsících k vládnímu úspornému balíčku? Podle průzkumu se zdá, že jsou méně skeptičtí – o 11 procent totiž klesl podíl těch, kteří nesouhlasí se všemi představenými vládními škrty a návrhy na další příjmy státu. To může být dáno detailnějším seznámením se s podobou balíčku či uvědoměním si, že se státními penězi je nutné více šetřit.

Zároveň klesl počet lidí, kteří jsou přesvědčeni, že je vládní opatření budou stát něco navíc v rozpočtu domácnosti. Když ale byla skupina těch, kteří si myslí, že jsou schopni odhadnout konkrétní částku, vystavena otázce, kolik konkrétně je to bude stát navíc, uvedli respondenti v průměru částku 24 500 Kč, zatímco v červnu uváděli 11 200 Kč. Nárůst ovšem může být dán tím, že v dané skupině zůstali jen ti, kteří už předtím tvrdili, že je to bude něco stát, a buď mají větší výdaje, nebo více věří různým publikovaným odhadům.

„Je zapotřebí brát tuto částku s rezervou, protože mnoho lidí, pokud nemají zrovna vyšší ekonomické vzdělání, si jednotlivé položky nedokáže ještě hodnověrně spočítat. Navíc vládní úsporný balíček je stále tak trochu v mlze, diskutuje se o možných dílčích úpravách nebo se již mluví o dalším úsporném balíčku pro nadcházející období,“ říká autor průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

Mohlo by vás zajímat

Novela o státní hygieně? Ve sněmovně na podzim

Obecně ovšem lidé nejsou nadšeni z vládní komunikace. „Kvalitu sdělování informací od vládních představitelů hodnotí dobře jen mizivé procento, i když třetina respondentů vidí snahu. Zbývající dvě třetiny si myslí, že se komunikace nedaří, a tak to hodnotí dokonce i někteří voliči vládních stran. Podobné hodnocení proběhlo již v letošním červnu, a přestože došlo k určitému zlepšení, čísla se téměř nezměnila,“ dodává Burianec.

Graf: STEM/MARK

-mk-