Asi polovina psychiatrických zařízení v Německu hodnotí svou ekonomickou situaci jako neuspokojivou a pouze každé desáté jako dobrou. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Barometr psychiatrie, který sestavuje Německý nemocniční institut. Za špatnou ekonomickou kondici německé psychiatrie může především nárůst nákladů v důsledku energetické krize, která se projevila nejen ve zvýšení nákladů na energie, ale postupně se přelila do cen i dalšího zboží a služeb.
Vysoká inflace v Německu ohrožuje hospodaření nejen standardních nemocnic, ale ničí také řadu psychiatrických zařízení. Vyplývá to z aktuálního (a každoročně prováděného) průzkumu Barometr psychiatrie 2023 z dílny Německého nemocničního institutu (DKI – Deutsches Krankenhausinstitut), který má Zdravotnický deník k dispozici.
A vyplývá z něho několik nepříliš potěšujících faktů. Hned první je poměrně alarmující. Čtyři z pěti (tedy 80 procent) německých psychiatrických léčeben již nejsou schopny ze svých příjmů financovat stále rostoucí personální a provozní náklady.
Každé druhé zařízení je bez finančních rezerv
To se podepsalo na dalším faktu, a sice, že polovina psychiatrických klinik nebyla schopna si v posledních letech vytvořit dostatečné rezervy na horší časy. Pouze 18 procent psychiatrických léčeben považuje svou likviditní situaci jako dobrou, ekonomickou situaci pak hodnotí kladně pouze každá desátá. Za hlavní důvod takového stavu kliniky uvádějí růst nákladů související se všeobecným vzestupem cen v Německu, tedy nezvykle vysokou inflací.
Autoři průzkumu se psychiatrických zařízení rovněž ptali na jejich očekávání ohledně vývoje ekonomické situace v tomto roce. Také zde převažovaly negativní odpovědi. Byl však znatelný rozdíl mezi očekáváními samostatných psychiatrických léčeben a psychiatrických oddělení v rámci standardních nemocnic.
U léčeben podíl s negativními očekáváními činil 62 procent, kdežto u psychiatrických oddělení v rámci nemocnic vyhlíží budoucnost s obavami jen 39 procent z nich. Zlepšení ekonomické situace v tomto roce očekává jen 5 procent psychiatrických léčeben, zatímco u psychiatrických oddělení v rámci nemocnic svou budoucnost vidí optimisticky každé páté. Zbývající zařízení pak neočekávají ani zlepšení, ani zhoršení jejich ekonomické situace.
Čtvrtině vzrostly účty za energie o více než polovinu
Skoro polovina psychiatrických zařízení uvedla, že jejich účty za elektřinu vzrostly od začátku tohoto roku o 30 a více procent (u čtvrtiny to pak bylo o více než 50 procent). Pětina zařízení platí za elektřinu od 10 do 30 procent více a celých 26 procent uvedlo, že se jejich účty za elektřinu nezměnily. V případě zemního plynu je situace podobná, respektive jen nepatrně lepší než u elektřiny.
Naprostá většina (77 procent) psychiatrických zařízení v Německu má problém s personálním obsazením. Nedostatek lékařů pociťují všechny typy psychiatrické péče, nejpalčivější problém je pak u dětské a dorostové psychiatrie. Z toho následně vyplývá, že 86 procent psychiatrických zařízení odpovědělo, že má problém s personálním obsazením svých služeb.
Situace se poměrně výrazně zhoršila i v porovnání s předcovidovým rokem 2019. Zatímco před čtyřmi lety mělo problém získat odborníky pro poskytování psychiatrické péče 77 procent zařízení, nyní je to 86 procent.
Potřebujeme peníze na pokrytí zvýšených nákladů, volají odborníci
Psychiatrická zařízení také mnohem častěji využívají služeb dobrovolníků. Ještě v roce 2016 je zapojovala necelá pětina zařízení, nyní už tento podíl dosahuje přibližně jedné třetiny. A to jak v lékařských profesích, tak v profesích doprovodné péče.
„Psychiatrické kliniky jsou pod stejným tlakem jako jiné nemocnice v Německu. Musí vydávat více peněz, než přijímají, protože ani ony nejsou schopny přizpůsobit své příjmy inflaci. Proto potřebujeme kompenzaci inflace okamžitě, jinak přijdeme o další a další zařízení,“ vysvětlil odbornému deníku Deusches Ärzteblatt Gerald Gass, předseda představenstva Německé nemocniční společnosti (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft).
Zdeňka Musilová
