Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolou dat z let let 2019 až 2021 zjistil, že ministerstvo zdravotnictví rozdělilo třem fakultním nemocnicím 4,8 miliardy na oddlužení a na náklady spojené s pandemií covidu, aniž by zkontrolovalo jejich použití. Podle zprávy NKÚ přitom dvě ze tří nemocnic – FN Bulovka a FN u sv. Anny v Brně – zacházely s příspěvkem nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami. Nemocnice se ale takovým závěrům brání. Podle nich nebyl příspěvek dostatečně vysoký na to, aby mohly umořit všechny své dluhy a v dané situaci nemohly postupovat jinak.

Adresáty mimořádného příspěvku na oddlužení, odměny pracovníkům vystaveným riziku onemocnění covid-19 a na provoz záložní polní nemocnice v Praze – Letňanech v celkové výši 4,8 miliard korun se staly pražská Fakultní nemocnice Bulovka (FNB), Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) v Praze. Tyto nemocnice ve svém hospodaření opakovaně vykazovaly kumulovanou ztrátu, kterou nebyly schopny uhradit zlepšeným hospodářským výsledkem.

Nepříznivou finanční situaci řešilo ministerstvo v roce 2020 jednorázovým příspěvkem na oddlužení, který u kontrolovaných nemocnic činil celkem 3,4 miliardy korun. První dvě jmenované nemocnice podle zjištění NKÚ použily z prostředků na oddlužení část peněz v rozporu se stanovenými podmínkami – například na úhradu závazků před splatností. U FNB se toto zjištění týká 9,3 milionu, u FNUSA dokonce 646,2 milionu korun.

Podle NKÚ navíc nedocházelo k oddlužování dvou zmíněných nemocnic hospodárně. „FNB a FNUSA neplnily určené úkoly nejhospodárnějším způsobem, protože financováním dluhů jim v letech 2016 až 2022 vznikly vícenáklady na úroky či poplatky v celkové výši 105,6 milionů korun (67,1 milionů u FNB a 38,5 milionu Kč u FNUSA). FNB navíc neuspořila 21,3 milionu, protože uhradila dlouhodobé závazky před splatností i se souvisejícími úroky v plné výši,“ konstatuje zpráva. NKÚ také při kontrole hospodaření jmenovaných nemocnic a ministerstva zdravotnictví zjistil, že i když ministerstvo deklarovalo, že po oddlužení nemocnic zvýší dohled nad jejich hospodařením, neučinilo tak.

Zpráva NKÚ dochází k závěru, že „podle názoru NKÚ bylo oddlužení fakultních nemocnic v roce 2020 nesystémovým opatřením, protože řešilo pouze následky, nikoliv příčinu zadlužování“.

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo a nemocnice: Oddlužení smysl mělo

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob zprávu NKÚ komentoval tak, že resort respektuje výsledky kontroly, která se dělala za předchozí vlády. „Hospodaření nemocnic se však od sledovaného období významně zlepšilo,“ uvedl Jakob. Oddlužení nemocnic společně s novým managementem podle jeho vyjádření pomohlo ke stabilizaci a k dalšímu zadlužení nemocnic již nedochází.

Proti závěrům zprávy se ohrazují i zástupci nemocnic. Kontrolní zprávu NKÚ máme k dispozici, závěry v ní uvedené jsme vzali na vědomí. Podali jsme námitku proti některým z uvedených závěrů a v současné době jsou již nastaveny takové kontrolní mechanismy, aby se nic podobného neopakovalo. Oddlužení FNUSA mělo smysl, od roku 2020 jsme v černých číslech, a to včetně roku 2022, který byl náročný i z důvodu zvýšení ceny energií,“ uvedl pro Zdravotnický deník tiskový mluvčí FNUSA Jiří Erlebach.

„NKÚ jsme náš komentář k závěrům kontroly sdělili, nicméně k vzájemné shodě nedošlo. V mnohých oblastech se již situace ve srovnání s kontrolovanými roky zásadním způsobem změnila a v současné době tak již kritika ze strany NKÚ není aktuální. Vedení nemocnice je vedeno snahou konat s péčí řádného hospodáře v každém svém rozhodnutí,“ sdělila Zdravotnickému deníku tisková mluvčí FN Bulovka Stolejda Libigerová.

Peněz nepřišlo dost

Podle zástupců obou nemocnic postupovalo jejich vedení, jak v dané době – a pod tlakem velkého dluhu – nejlépe mohlo. „Situace na začátku roku 2020 byla již neúnosná, zadlužení FNUSA dosáhlo na konci roku 2019 výše 1,3 miliardy korun. Závazky vůči partnerům se musely řešit, hrozilo to, že nám přestanou dodávat léky a spotřební zdravotnický materiál, což by bylo pro chod nemocnice fatální. Na základě informace od zřizovatele o poskytnutí prostředků na oddlužení jsme operativně začali řešit závazky po splatnosti již v předstihu – vždy se však jednalo o závazky po splatnosti delší jak 60 dnů,“ sdělil Erlebach.

Podle mluvčí FN Bulovka nebyla výše mimořádného příspěvku dostatečně vysoká na to, aby mohla vést k úplnému oddlužení. „FNB obdržela příspěvek zřizovatele na takzvané oddlužení ve výši cca 1,285 miliardy korun, přičemž FNB reportovala zřizovateli závazky v souhrnné výši více než 1,7 miliardy korun. Příspěvek tedy nepostačoval k úhradě všech závazků FNB po splatnosti nebo závazků nad 60 dnů od data uskutečnění zdanitelného plnění či přefinancovaných závazků dle dopisu – pokynu – zřizovatele. Tento pokyn zřizovatele přitom FNB nestanovoval prioritu úhradu typů závazků – například přefinancovaných závazků postoupených na banky – a nechával prioritizaci na výhradním uvážení FNB,“ sdělila Libigerová.

Nedávalo tedy podle ní smysl, aby nemocnice předčasně uhradila přefinancované závazky postoupené na banky. „Oproti úhradě jiných závazků by FNB nepřinesla žádný smysluplný ekonomický efekt, respektive by úhrada těchto přefinancovaných závazků naopak znamenala, že by se FNB nedostalo finančních prostředků k úhradě jiných závazků, ohledně kterých naší nemocnici hrozilo, že s jejich placením dostane do prodlení, s čímž by byly spojeny úroky s prodlení, popřípadě další sankce. FNB tedy s péčí řádného hospodáře a zcela v souladu s uvedeným pokynem zřizovatele vybrala k úhradě ty závazky, jejichž uhrazení považovala za palčivé a smysluplné.“ uvedla Libigerová. A dodala: „FNB tedy v souladu s uvedeným pokynem ministerstva zdravotnictví optimálně snížila svou celkovou zadluženost.“

Podle Libigerové uhradila FNB z celkové částky určené na oddlužení téměř 19 tisíc faktur a u všech splnila podmínky ministerstva pro tuto dotaci. „Stanovené podmínky dotace jsme dle našeho soudu neporušili, tím méně v uváděné výši 9,3 milionu korun. Není nám známo na základě jakého výpočtu NKÚ k této částce dospěl,“ konstatovala.

Letňany: spor o notebooky

Další mimořádné příspěvky ve výši 1,4 miliardy korun poskytlo ministerstvo zdravotnictví ze státního rozpočtu zmíněným fakultním nemocnicím na odměny pracovníkům vystaveným riziku onemocnění covid-19 a na záložní polní nemocnici v Praze – Letňanech. Její zřízení a provoz ministerstvo následně refundovalo FNB částkou 88,2 milionu korun, aniž by ale provedlo řádnou finanční kontrolu. „Ačkoliv šlo o provozní neinvestiční příspěvek, kontrola NKÚ ukázala, že ministerstvo zaplatilo i investiční náklady ve výši 1,4 milionu korun. Ministerstvo dalším 1,5 milionu korun refundovalo nákup majetku, například notebooků, který FNB nevyužívala ke zřízení a provozu polní nemocnice,“ konstatuje zpráva NKÚ.

FNB podle Libigerové postupovala správně i v případě peněz na provoz záložní polní nemocnice v Praze – Letňanech. „Vůči zřizovateli, na jehož pokyn se ve spolupráci s Armádou ČR na stavbě polní nemocnice Letňany (PNL) podílela, vyúčtovala všechny související přímé náklady. Vyúčtování naopak neobsahuje mzdové náklady na zaměstnance FNB, kteří se agendě v souvislosti se stavbou, provozem a ukončením provozu podíleli. FNB pro potřeby PNL zakoupila celkem 20 notebooků, přičemž 18 bylo využito pro potřeby zaměstnanců FNB, kteří se podíleli na provozu PNL. Dva notebooky pak byly využity pro vedení stravovacího provozu pro případ, že by bylo nutno operativně zavážet stravu do zprovozněné PNL pro stovky pacientů několikrát denně. Nutno dodat, že tyto notebooky by nemocnice nepořizovala, pokud by nebyla nucena podílet se na provozu PNL – akci, která byla svým rozsahem, časovým tlakem a epidemiologickou situací zcela výjimečná,“ uvedla Libigerová.

Panovala specifická covidová situace, argumentuje nemocnice

Proti některým závěrům zprávy NKÚ nemocnice dokonce podaly námitky. „Kontrolní zprávu NKÚ máme k dispozici, závěry v ní uvedené jsme vzali na vědomí. Podali jsme námitku proti některým z uvedených závěrů a v současné době jsou již nastaveny takové kontrolní mechanismy, aby se nic podobného neopakovalo. Oddlužení FNUSA mělo smysl, od roku 2020 jsme v černých číslech, a to včetně roku 2022, který byl náročný i z důvodu zvýšení ceny energií,“ míní Erlebach.

Tisková mluvčí FN Bulovka upozornila i na to, že výsledky kontroly NKÚ podle ní nereflektují výjimečné podmínky, ve kterých byla nucena nemocnice fungovat v období pandemie covidu v roce 2020 a po vyhlášení nouzového stavu. „FNB byla péčí o pacienty s covid-19 zatížena nejvíce ze všech nemocnic v ČR, prošla si několika transformacemi takřka všech pracovišť na covidová. Potýkala se tudíž s propadem produkce a nejistotou, jak bude nastalá situace řešena,“ upozornila Libigerová.

Jakub Němec