Neurodegenerativní choroby jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova nemoc, které tiše a neúprosně přicházejí ve stáří, v naší společnosti zatím vyléčit neumíme. Včasná diagnostika těchto onemocnění by ale dokázala oddálit příchod prvních příznaků až o dvacet let. Společnosti TESCO SW se ve spolupráci s odborníky z Lékařské fakulty Ostravské univerzity podařilo vyvinout nový software pro diagnostiku a léčbu vybraných neurologických onemocnění, který by mohl znamenat opravdový „game-changer“ na poli nejen českého zdravotnictví.
Společnost TESCO SW ukončila dvouletý projekt s názvem „Využití metod umělé inteligence pro automatizovanou analýzu medicínských obrazů“, který byl podpořen v rámci programu Aplikace OP PIK. Jedná se o projekt, který navazuje na starší softwarový nástroj CEREB B-Mode Assist, který získal ocenění Czech DIGI@MED Award pro rok 2020.
Nový softwarový nástroj se nezaměřuje jen na diagnostiku, ale i na její začlenění do již existujících IT systému poskytovatelů zdravotní péče. Umí evidovat pacienty a jejich vyšetření nebo být napojen na interní či externí systém a zpracovává metadata z modalit v DICON formátu. Může navíc fungovat lokálně nebo ve formě cloudové služby.
„S použitím metod umělé inteligence pro automatickou detekci a vyhodnocení vybraných oblastí mozku na snímcích magnetické rezonance, výpočetní tomografie a transkraniální sonografie máme nyní moderní nástroj, který by mohl dále pomoci v rozvoji preventivní medicíny a případně i nalezení vhodných forem léčby některých onemocnění mozku,“ řekl k tomu Svatopluk Beneš, CEO TESCO SW.
Zavedení nového softwaru do nemocnic je podle Beneše zatím věcí dalších kroků. „Prozatím se ověřuje na několika pracovištích u nás starší řešení CEREB B-Mode Assist. Náš nový softwarový nástroj není zdravotnickým prostředkem, tak je jeho využití v medicínské praxi omezeno. Nicméně stále probíhá testování na reálných medicínských datech tak, aby výsledky byly co nejpřesnější,“ uvedl pro Zdravotnický deník.
Mohlo by vás zajímat
Nový software automaticky nahrává série snímků z různých zařízení, vyhledá vhodný snímek k vyhodnocení, určí zkoumanou strukturu mozku a zobrazí výsledek spolu se zobrazením struktury a jejím umístěním ve 2D a 3D.
Na úrovni experta
Nový softwarový program by měl u pacienta automaticky vybrat optimální řez mozku, vyhledat oblast měření a následně vyhodnotit diagnózu. Na vyhledání pozice a segmentu ve snímku spolupracovala společnost TESCO SW s Ostravskou univerzitou a na zobrazení ve 3D se slezskou univerzitou v Opavě.
„Ve své podstatě jde o to, aby tento nástroj pracoval na úrovni experta s mnohaletou praxí. Lékař ve zdravotnickém zařízení tak bude mít k dispozici „znalosti“ a „dovednosti“ předního odborníka, o něž se může opřít. Ale aby ve zdravotnictví takové nástroje mohly fungovat, bude potřeba dořešit i řadu právních a metodologických otázek,“ uvedl Beneš.
Ačkoliv je nový software schopný pracovat více automaticky, stále jsou potřeba experti, kteří by vyšetření prováděli, a bohužel jich není dostatek. Lékař však musí v každém případě zůstat tím, kdo ponese konečnou odpovědnost za péči o pacienta.
Spolupráce s Izraelem
Český projekt v minulosti zaujal odborníky Centra výzkumu a vývoje izraelské zdravotní pojišťovny Maccabi, kteří v něm viděli příležitost pro efektivní posílení preventivní péče o své klienty. Bylo však nejprve potřeba softwarový nástroj naučit číst záznamy magnetické rezonance, což již nyní umí. Vzájemnou spolupráci zaštiťuje Centrum česko-izraelských inovací a partnerství Moravské vysoké školy Olomouc. „V Izraeli vidíme příležitost pro další testování našeho nástroje v přístupu k digitalizovaným informacím o pacientech a jejich historických snímcích,“ doplnil Beneš.
U neurologie to nekončí
Roboti a počítače už dávno nejsou věcí daleké budoucnosti. Vše nasvědčuje tomu, že jejich pomoc v diagnostice neurodegenerativních onemocnění je pouze začátkem rozkvětu velké digitální éry.
„Rozvoj strojového učení v oblasti medicínských obrazových dat jde kupředu skokovým tempem. Je otázkou času, kdy se budou moci obdobné aplikace využít i v dalších oblastech,“ nastínil možný budoucí vývoj diagnostiky také u dalších medicínských oborů Beneš. Mohlo by se tak jednat například o zapojení programů umělé inteligence do kardiologie nebo také onkologie.
Nela Slivková
