Neurodegenerativní choroby jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova nemoc, které tiše a neúprosně přicházejí ve stáří, v naší společnosti zatím vyléčit neumíme. Včasná diagnostika těchto onemocnění by ale dokázala oddálit příchod prvních příznaků až o dvacet let. Společnosti TESCO SW se ve spolupráci s odborníky z Lékařské fakulty Ostravské univerzity podařilo vyvinout nový software pro diagnostiku a léčbu vybraných neurologických onemocnění, který by mohl znamenat opravdový „game-changer“ na poli nejen českého zdravotnictví.
Společnost TESCO SW ukončila dvouletý projekt s názvem „Využití metod umělé inteligence pro automatizovanou analýzu medicínských obrazů“, který byl podpořen v rámci programu Aplikace OP PIK. Jedná se o projekt, který navazuje na starší softwarový nástroj CEREB B-Mode Assist, který získal ocenění Czech DIGI@MED Award pro rok 2020.
Nový softwarový nástroj se nezaměřuje jen na diagnostiku, ale i na její začlenění do již existujících IT systému poskytovatelů zdravotní péče. Umí evidovat pacienty a jejich vyšetření nebo být napojen na interní či externí systém a zpracovává metadata z modalit v DICON formátu. Může navíc fungovat lokálně nebo ve formě cloudové služby.
„S použitím metod umělé inteligence pro automatickou detekci a vyhodnocení vybraných oblastí mozku na snímcích magnetické rezonance, výpočetní tomografie a transkraniální sonografie máme nyní moderní nástroj, který by mohl dále pomoci v rozvoji preventivní medicíny a případně i nalezení vhodných forem léčby některých onemocnění mozku,“ řekl k tomu Svatopluk Beneš, CEO TESCO SW.
Zavedení nového softwaru do nemocnic je podle Beneše zatím věcí dalších kroků. „Prozatím se ověřuje na několika pracovištích u nás starší řešení CEREB B-Mode Assist. Náš nový softwarový nástroj není zdravotnickým prostředkem, tak je jeho využití v medicínské praxi omezeno. Nicméně stále probíhá testování na reálných medicínských datech tak, aby výsledky byly co nejpřesnější,“ uvedl pro Zdravotnický deník.
Nový software automaticky nahrává série snímků z různých zařízení, vyhledá vhodný snímek k vyhodnocení, určí zkoumanou strukturu mozku a zobrazí výsledek spolu se zobrazením struktury a jejím umístěním ve 2D a 3D.
Na úrovni experta
Nový softwarový program by měl u pacienta automaticky vybrat optimální řez mozku, vyhledat oblast měření a následně vyhodnotit diagnózu. Na vyhledání pozice a segmentu ve snímku spolupracovala společnost TESCO SW s Ostravskou univerzitou a na zobrazení ve 3D se slezskou univerzitou v Opavě.
„Ve své podstatě jde o to, aby tento nástroj pracoval na úrovni experta s mnohaletou praxí. Lékař ve zdravotnickém zařízení tak bude mít k dispozici „znalosti“ a „dovednosti“ předního odborníka, o něž se může opřít. Ale aby ve zdravotnictví takové nástroje mohly fungovat, bude potřeba dořešit i řadu právních a metodologických otázek,“ uvedl Beneš.
Ačkoliv je nový software schopný pracovat více automaticky, stále jsou potřeba experti, kteří by vyšetření prováděli, a bohužel jich není dostatek. Lékař však musí v každém případě zůstat tím, kdo ponese konečnou odpovědnost za péči o pacienta.
Spolupráce s Izraelem
Český projekt v minulosti zaujal odborníky Centra výzkumu a vývoje izraelské zdravotní pojišťovny Maccabi, kteří v něm viděli příležitost pro efektivní posílení preventivní péče o své klienty. Bylo však nejprve potřeba softwarový nástroj naučit číst záznamy magnetické rezonance, což již nyní umí. Vzájemnou spolupráci zaštiťuje Centrum česko-izraelských inovací a partnerství Moravské vysoké školy Olomouc. „V Izraeli vidíme příležitost pro další testování našeho nástroje v přístupu k digitalizovaným informacím o pacientech a jejich historických snímcích,“ doplnil Beneš.
U neurologie to nekončí
Roboti a počítače už dávno nejsou věcí daleké budoucnosti. Vše nasvědčuje tomu, že jejich pomoc v diagnostice neurodegenerativních onemocnění je pouze začátkem rozkvětu velké digitální éry.
„Rozvoj strojového učení v oblasti medicínských obrazových dat jde kupředu skokovým tempem. Je otázkou času, kdy se budou moci obdobné aplikace využít i v dalších oblastech,“ nastínil možný budoucí vývoj diagnostiky také u dalších medicínských oborů Beneš. Mohlo by se tak jednat například o zapojení programů umělé inteligence do kardiologie nebo také onkologie.
Nela Slivková
